Děsivá lidská zoo otevírá staré rány. Belgie se stále vyrovnává s koloniální minulostí | Reflex.cz
nahoru

Děsivá lidská zoo otevírá staré rány. Belgie se stále vyrovnává s koloniální minulostí

Clara Zangová8. ledna 2019 • 15:25
Děsivá lidská zoo otevírá staré rány. Belgie se stále vyrovnává s koloniální minulostí
foto: Wikimedia Commons/Library of Congress

S čím si spojujete bruselské Expo 58? Hádám, že stejně jako mně vám nejprve přišel na mysl úžasný úspěch československé výpravy, které se v době totality podařilo vyhrát hlavní cenu. Věděli jste ale, co si krom slavného Atomia připravila samotná Belgie? Lidskou zoo, ve které vystavovala obyvatele své tehdejší kolonie Konga. Ostatně Belgie měla s nechutnou praktikou zkušenosti už od konce 19. století.

Je prosinec 2018 a po pětileté rekonstrukci se v Belgii znovuotevírá Královské muzeum centrální Afriky. Je přesně na tom samém místě, kde už od roku 1897 trávili za bambusovým plotem své dny rodáci z Konga, aby po nich bílí Belgičané házeli drobné a banány. Muzeum na stejném místě bývalo už od roku 1904, ale mělo oslavovat vyšší cíle kolonialismu a nehumánních praktik krále Leopolda II. Dále zde byly umělecké předměty ukradené z Konga a malby vyobrazující černochy, jak se plazí u nohou hrdinných bílých mužů.

Objevte smrtící kouzlo černých albínů. V Keňi proběhla jejich první soutěž krásy

Nekulturní kultura

Podle současného ředitele Guida Gryseelse se exhibice od 20. let minulého století do roku 2001, kdy muzeum převzal, téměř nezměnily. Gryseels věří, že po rekonstrukci muzea a úpravě exhibicí se mu podaří odvyprávět pravdivý příběh o belgické kolonizaci. Ještě donedávna (a někde snad i nyní) prý oficiální školní poučka pro malé Belgičany zněla: Do Konga jsme přinesli kulturu. Konžské děti se zase učily, že jsou potomky Galů a že to byli jejich králové. Mnozí, a dlouhou dobu prý i ředitel muzea, byli přesvědčení, že kolonizací šířili v Kongu dobro.

O tom, jak to bylo ve skutečnosti, se prý začalo opatrně debatovat až po roce 1998, kdy vyšla kniha Adama Hochschilda Duch krále Leopolda. O koloniální minulosti se toho v Evropě ale stále mnoho nenamluví. Ty stejné národy, které po roce 1945 trestaly válečné zločince za zločiny proti lidskosti, páchaly jiné zločiny proti lidskosti ještě roky poté.

Chelsea bude posílat rasistické fanoušky na prohlídku do Osvětimi. Chce je převychovat

Nekrmte černé

A jak to tedy bylo s lidskou zoo? Mezi lety 1884 a 85, kdy si evropské velmoci mezi sebou porcovaly Afriku, si pro sebe král Leopold II. uzmul Kongo bohaté na nerosty. Leopold II. obyvatelstvo zotročil, když muži nepřinesli z pralesů předepsané množství kaučuku, vojáci amputovali končetiny jejich dětem.

V roce 1897 nechal Leopold, který sám do Afriky v životě nevkročil, přivézt 267 Konžanů, aby se s nimi pochlubil na světové výstavě v Belgii. Byli vystaveni za plotem v „tradiční africké vesnici“, aby se jim bílí Belgičané vysmívali. Několik Konžanů zemřelo na různé nemoci.

Když se Leopold II. dozvěděl, že Konžanům se dělá špatně ze sladkostí, které jim návštěvníci házejí za plot, nechal na jejich „výběhy“ umístit nápis „Nekrmte černé, krmí je organizátoři“. Roku 1904 vyrostlo na tomto místě kousek za Bruselem také ono Královské muzeum centrální Afriky.

Lidské zoologické zahrady nebyly výsadou Belgičanů. Na světové výstavě v Paříži roku 1889 si Francouzi, stejně jako jejich sousedé připravili kromě Eiffelovy věže také lidskou zoo. Tato atrakce byla populární také v Londýně, kde byli černoši jednou uvázáni v řetězech. V Americe roku 1906 v zoologické zahradě v Bronxu byl zavřený Konžan Ota Benga ve výběhu s opicemi. Až výstava Konžanů v roce 1958 byla vůbec poslední lidskou zoo v Evropě.

Miliony Afričanů se reálně vydají do Evropy, ženeme se do průšvihu, rasismus je…

Bez restituce ani ránu

Teď mají ti, kteří se podílejí na znovuotevření muzea, pocit, že tím, že v exhibicích přiznávají hrůzy koloniální minulosti, zahladili staré rány. Ten pocit ale nesdílí Kongo. Pro Konžany je pochopitelně nepřijatelné, že muzeum, v němž byli celé 20. století ponižováni, vůbec ještě stojí. Zároveň požadují restituci uměleckých předmětů ukradených z Konga a dovezených do Belgie. Bez restituce není žádná dekolonizace, tvrdí. Ještě v prosinci toho využil odcházející prezident Joseph Kabila, který o restituci požádal oficiálně.

„Všechno v tomhle muzeu patří Konžanům, král Leopold byl šílenec,“ říká kurátorka umění, Belgičanka konžského původu Cesarine Sinatu Bolya. Jestli Belgičané čekali od Konžanů potlesk, musí být zklamaní. Fascinující na tom všem je, jak jsou Konžané hrdí na francouzštinu jako na „svůj“ jazyk.  

Přelomové rozhodnutí: Belgie odebrala občanství islamistickému extremistovi, který se v…
Divadlo, bazén a orchestr. Nacistický zajatecký tábor na ztracených fotografiích




Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Řidičák na psy: Moderní lidé nevědí, jak se chovat ke psům, a tím je ničí
PREMIUM X Nový feudalismus na postupu: Klimatická opatření mohou Evropu přivést k hladomoru
PREMIUM X Svět rakve, fotbalu a lejzru aneb Od festivalu kýče a pragmatismu až k festivalu světel
PREMIUM X Šmejdi dál kasírují a důchodci se dál zbavují úspor. Český mincovní obchod se po třech letech nezměnil
PREMIUM X Zrcadlo českého národa: Karel Gott si v roce 1977 zvolil stranu hřiště. A vybral si špatně

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější