Čtyři roky s pochodem smrti. Jaké tajemství skrývají události z konce války v Opavě?

Szymon Brajtman byl po válce jako voják v korejské válce

Szymon Brajtman byl po válce jako voják v korejské válce • Zdroj: Archív V. Nevluda

Opavský badatel a předseda spolku CEBENA Vladimír Nevlud
Jedno z míst poblíž Opavy, kde byla při poválečném vyšetřování exhumována mrtvá těla
Bedřich Lamm z Moravské Třebové, který během pochodu „oslavil“ patnácté narozeniny
Jiří Popper byl bratr spisovatele Oty Pavla
Plánek
Ostatky
Příslušník SS Wilhlelm Gehring, proti jeho týrání svědčili po válce přeživší vězni
Dnešní podoba bývalého koncentračního tábora Osvětim
8 Fotogalerie
Tomáš Vlach
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Vladimír Nevlud před čtyřmi lety nechal podnikání a začal se věnovat historickému výzkumu pochodu smrti, který v lednu 1945 prošel jeho rodnou Opavou. Z výpovědi jednoho z přeživších se mu podařilo zjistit, že mezi vězni byl i Jiří Popper, později Pavel, bratr spisovatele Oty Pavla. Identifikoval většinu vězňů a rekonstruoval, kudy a kdy se pochod pohyboval. Získal svědectví o vraždění zajatců, které se v minulosti kvůli odbytému zdokumentování nedostalo před soud. Teď chce vše dotáhnout do konce a zřídit důstojnou připomínku obětem.

Je to jedna z nejsmutnějších a nejpůsobivějších scén české kinematografe. Bratři Hugo a Jiří Popperovi odcházejí s kufry a žlutými hvězdami na kabátech do koncentračního tábora, ohlížejí se, tatínek Leo (Karel Heřmánek) je přitom sleduje dalekohledem s vědomím, že je možná už nikdy neuvidí… Předtím odjel načerno na rozvrzaném bicyklu s odpáranou hvězdou za známým převozníkem Proškem, který mu s brbláním půjčil vlčáka Holana, aby s ním v lese upytlačil srnce na vykrmení obou chlapců.

Film se jmenuje Smrt krásných srnců a podle stejnojmenné povídkové knihy Oty Pavla, třetího z bratrů, ho natočil Karel Kachyňa. Ota kvůli nízkému věku do transportu nemusel a zůstal doma s mámou, která Židovka nebyla, a tak ji Němci nechali na pokoji. Po válce si tak jako celá rodina změnil příjmení na Pavel a proslavil se jako spisovatel, přičemž čerpal ze života svého a své rodiny.

Ota Pavel zemřel v březnu 1973 na infarkt, a tak už ne­stihl napsat víc o osudu svého bratra Jiřího. Ten zažil z rodiny zřejmě nejhorší válečné útrapy. Koncem října roku 1944 se dostal do vůbec posledního transportu do Osvětimi, unikl plynovým komorám a prošel pobočné tábory Osvětim III, poskytující ­otrockou práci pro chemický koncern IG Farbenindustrie, a poté Sosnovec II, kde se vyráběly komponenty do protiletadlových kanónů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi

Články z jiných titulů