Biden byl už v prezidentském úřadu prokazatelně dementní, jen se to tutlalo, říká neurolog Jakub Hort
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Mozek potřebuje trénink, ne nekonečné scrollování,“ říká profesor neurologie Jakub Hort (*1970), který se celý profesní život zabývá poruchami paměti a neurodegenerativními onemocněními s Alzheimerovou nemocí v čele. Demencí, tedy nejzávažnějším stadiem této nemoci, u nás trpí 150 tisíc lidí, s mírnými obtížemi se v jejím důsledku potýká 200 tisíc lidí. A je pravděpodobné, že se obě tato čísla do roku 2050 zdvojnásobí. Než si všimneme prvních příznaků, choroba se v mozku tiše rozvíjí dvacet let. Vedoucí Kognitivního centra z pražské motolské nemocnice radí, jak jí předcházet, jak poznat první příznaky a co pro svůj mozek můžeme každý den udělat.
Říká se, že demence je daň za dlouhověkost. Teď jsme přímo posedlí prodlužováním lidského života, trend dneška je longevity, tedy způsob, jak zpomalit stáří a „být stále mlád“. Nejsme sami proti sobě chtít tu strašit do sta?
Jak se to vezme. Asi každý by si přál dožít se co nejvyššího věku, ale klíčové je, v jakém stavu. Pokud ta prodlužující se délka života není doprovázená kvalitou, tak to opravdu smysl nemá. S rostoucím věkem je pravděpodobnost rozvoje neurodegenerativních i jiných onemocnění stále vyšší, s tím nic nenaděláme.
Existuje nějaký limit dožití, na který jsme my lidé fyziologicky nastavení?
Má se za to, že tou hranicí je 115 let, nad to se historicky dožily ojedinělé výjimky. Ale dožít se dnes stovky se stává realitou a dosažitelným cílem – i v relativně rozumném zdraví. Prodlužováním lidského života se zabývá genetika a epigenetika. A v téhle souvislosti zaznívají i odhady, že by se dala délka života prodloužit i na 150 let a více, ovšem zatím je to jen hypotéza. Z praxe můžeme říct, že limit je těch 115. Kdyby to bylo v dobré kondici, tak proč ne, že?
Život se za uplynulé století prodloužil díky lepší hygieně, výživě a medicíně, současné teorie říkají, že děti narozené po roce 2000 se budou stovky dožívat běžně. Na druhou stranu přibývá nepříznivých vlivů, především znečištěné životní prostředí, co to s délkou života udělá?
Přesně tak, působí tady několik protichůdných vlivů. Jedna věc je medicína a nové možnosti léčby nemocí staršího věku. Do výzkumu jdou obrovské peníze a má skvělé výsledky. Vnější vlivy, které zmiňujete, ale působí opačným směrem. Znečištěné ovzduší, věčné chemikálie, mikroplasty a podobně… To se na zdraví a délce života určitě podepisuje negativně.
Populace teď stárne úplně drasticky, ve vyspělém světě se nerodí děti, co s tím?
To je opravdu největší výzva a problém současnosti. Když se podívám na obálku Reflexu, který jste mi přinesla, hlavní titulek se ptá, jestli lidstvo dřív zahubí jaderná válka, geopolitické napětí, umělá inteligence, nebo klima. A já si myslím, že ještě větší problém je demografie. Lidé se dnes skutečně dožívají vyššího věku. Jenomže začínají stárnout silné ročníky, takže za nějakých dvacet třicet let skokově přibude starých a nemocných lidí. Tenhle trend je doprovázený naprosto brutálním poklesem porodnosti. Ve společnosti vznikly dva protichůdné trendy, které se zrychlují nepříznivým směrem a jejichž důsledkem bude kritický nedostatek osob, jež by vydělávaly a pečovaly o staré a nemocné. Jediná věc, která nás podle mého názoru může zachránit, je robotika a nové technologie. Jenomže ani ty to nebudou schopny vykompenzovat, protože nebude dost lidí, kteří by vydělávali na jejich pořízení. Pokles porodnosti je rychlejší než posun silnějších ročníků do vyšších let na druhém konci společenského spektra.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
