Pomoc to je, ale jen chvilková a zásadní problém nevyřeší. Je třeba, aby se vzpamatovala především Evropa a zapojila se do pomoci daleko víc než teď. V takovém duchu komentují právě schválený americký balíček oslovení čeští dobrovolníci či ukrajinští vojáci, kteří na východě země vzdorují agresorovi. Rusko nabírá na síle a sune se dál.
Valerij Obolencev, Charkov
Americká pomoc je dobrá věc. Zbraní je vždycky málo, tak jako ve všech válkách. A je hodně špatné, že došlo ke čtyřměsíčnímu výpadku, to se odrazilo i na situaci na frontě. Teď bude pomoc samozřejmě prospěšná, ale bez silnějšího letectva žádný přelom nebude. Důležité jsou i prostředky radioelektronického boje a rozvědky. Teď je to válka dronů a těžkých leteckých (řízených) bomb. Šedá zóna má na frontě stovky metrů až kilometry a ničí se tu vše, co se šustne či jezdí. K tomu, aby se se situací hnulo, potřebujeme moderní techniku i rozsáhlou mobilizaci. Jako vítězství si představuji návrat k hranicím roku 1991. A je samozřejmé, že sama Ukrajina zvítězit nemůže, určitě je třeba pomoc zvenčí. Je to ve své podstatě kontinentální válka a na jejím výsledku bude záviset osud celé Evropy.
Michajlo Arsenič, vojenský kaplan, Záporožská fronta
Určitě bude prospěch velký a je velmi důležité, abychom dospěli k předělu války. K tomu ale potřebujeme útočné letectvo, bez podpory ze vzduchu jsou pozemní operace problematické. My ale pevně věříme ve vítězství, které určitě přijde.
Pavel, český dobrovolník
Zabránilo to kolapsu naší ukrajinské armády, ale to, že to přišlo takhle pozdě, vedlo k obrovskému vyčerpání našich nejlepších brigád. A bohužel to vede k tomu, že Rusové budou postupovat. Když se podíváme na to, jak je balíček složen, nevyřeší objem ruské munice. Převaha v počtu vystřelených granátů se sice sníží, ale nebude to vyrovnané, stále bude Ukrajina potřebovat víc munice a bude jí mít méně, než jí má Rusko.
Druhá věc je, že došlo k obrovskému vyčerpání domácí lidské síly a Ukrajina si nesplnila vůbec největší „domácí úkol“ – zvládnout mobilizaci. Rusové ji zvládají na jedničku, každý měsíc nám tam hrnou nové protivníky, nové vojáky. Jejich systém je naprosto propracovaný, my oproti tomu nemáme vyřešené ani základní věci jako mobilizaci.
Do jisté míry je to tím, že spoléháme na pomoc ze zahraničí. Přičemž pomoc je jenom slíbena, špatně se mobilizuje, když nevíme, jestli je budeme mít do čeho obléct, z čeho zaplatíme výplaty a podobně. Záleží to na Západu, ale než si vyřeší tento domácí úkol, tak to na té frontě nějak výrazně vidět nebude.
Poslední věc, kterou k tomu lze říct – když se podíváte na průběh fronty na mapě, vidíte takové zuby, které tam ruská armáda prorazila. Je to příprava na to, aby mohla dělat větší taktické operace. Z každého toho výběžku může pronikat jak na sever, tak na jih. A uzavírat ty úseky. I když pomoc z balíčku přijde, stále hrozí, že dojde ke větším ruským ziskům. Rusové určitě budou ještě několik měsíců postupovat.
Pokud se údaje potvrdí, budou mít kolem léta na ofenzívu miliony dělostřeleckých granátů. Tento balíček nám opravdu pomůže pouze úplně neprohrát. Na to, abychom se dostali ke větší iniciativě, jsme zdecimovaní morálně, fyzicky i na úrovni vybavení. Dokážeme se jen bránit a pravděpodobně budeme jen ustupovat. Pokud se dostaneme k nějaké iniciativě, bude to nejdřív v roce 2025. A to za předpokladu, že ta pomoc bude dál proudit a že budeme mít možnost vycvičit nové brigády.
Takže pomoc nám určitě přijde k duhu, když se každý podívá na to složení, tak si vlastně může spočítat, kolik to přinese munice a podobně. Doufáme, že Rusy zadržíme, ale taky je potřeba, aby svůj díl dala Evropa a začala to brát vážně, protože to Rusa zastaví jen na nějaký čas. Řešení je na Evropě.
R., český dobrovolník a instruktor
Pomoc je velmi vítaná a nepochybně pozvedla morálku napříč celou zemí, protože nám kupuje čas a dává šanci na důstojný boj. Dodávky dělostřelecké munice nám umožní opětovat palbu na ruské dělostřelectvo, které dnes v mnoha sektorech operuje téměř beztrestně, jelikož Ukrajina nemá čím opětovat palbu. Zároveň budeme moct likvidovat neustávající nápor útočných skupin dřív, než dosáhnou našich pozic. Systémy protivzdušné obrany zachrání mnoho životů ukrajinských vojáků i civilistů a zároveň přispějí k ochraně měst a kritické infrastruktury od každodenního náporu ruských bomb a raket. Velmi se také čeká na dodávky západních stíhaček, protože ty jediné dokážou ochránit naše vojáky na frontové linii před ruskými řízenými bombami a držet ruské letectvo od těla.
P., český dobrovolník
Pomoc to je, ale že by to mělo znamenat obrat o 180 stupňů, to ne. Spíš to pomůže ekonomice, protože Rusové teď bombardují infrastrukturu. Pokud lidi nemají elektřinu a nemohou normálně pracovat, nic dobrého pro ekonomiku to nepřináší. Peníze jsou potřeba pro export i import věcí z nebo do Ukrajiny. Řekl bych, že to pomůže stabilizaci. Ale žádný velký ohlas to znamenat nebude. Dokud to nebude 50 systémů Himars nebo 20 systémů Patriot či podobně, nikdo nebude skákat radostí.
Konstantin Reutski, dobrovolník a bývalý aktivista, Donbas
Myslím, že i při veškeré mezinárodní pomoci (za podmínky, že se k nám dostane včas a v potřebném množství) máme zdroje jen na zadržování Ruska. Porazit ho ale můžeme spolu se spojenci pouze ekonomicky. Válka skončí v momentě, kdy (ruský ministr obrany Sergej) Šojgu už nebude mít papír, aby na něj napsal rozkaz o další mobilizaci.
Proto jsou potřeba nekompromisní sankce a přísná kontrola jejich plnění. Rozhodně však ne to, co dnes.
Jsem přesvědčen o tom, že zničení ruské ekonomiky je nejspolehlivějším a nejhumánnějším způsobem, jak skončit válku. Jinak se vyleje ze současných břehů. A ti, kdo dodnes profitují z obchodů se zbraněmi, toho budou muset hořce litovat.
Ale zadržovat Rusko vojenskými prostředky je samozřejmě nutné. A bez pomoci spojenců (především USA) to nepůjde.
Zvrátit situaci v náš prospěch balík americké pomoci samozřejmě nemůže. Ale může nám pomoci vydržet úder, který bude v květnu a červnu. Bohužel jsme ztratili půl roku – to je opravdu hodně. Jsme vyčerpáni a Ruská federace je ve výhodě v živé síle, technice i munici. A to, že Rusko má možnost kupovat a vyrábět, stejně tak i zvyšovat produkci nové zbraně a munici – je výsledek tradiční krátkozrakosti spojenců a jejich nepřipravenosti k činům, aby bylo možné zničit ekonomiku agresora.
