Europoslanec Martin Hlaváček se na poslední chvíli pokouší zbourat obchodní dohodu EU s Ukrajinou. Otevřeně jedná v zájmu tuzemské agrolobby v čele s Agrofertem, které vadí levnější konkurence. Hlaváček není jediný kandidát ANO v dresu Babišova holdingu.
O závažném kroku prakticky neznámého europoslance Martina Hlaváčka informoval server Politico. „Spojenec expremiéra Andreje Babiše, který v zemědělství vydělal 3,5 miliardy dolarů, rozjíždí manévr, který by mohl narušit křehký kompromis a poškodit Kyjev,“ píše Politico. Jeho cílem je zamezit přístupu ukrajinských zemědělských výrobků na volný evropský trh a zpřísnit jejich dovoz, ačkoli k tomu není závažnější důvod.
Díky bohu za Hlaváčka
Hlaváček kandiduje na volitelném čtvrtém místě evropské kandidátky ANO a patří k největším oblíbencům Andreje Babiše. Letos v únoru ho ve sněmovně vychvaloval při jedné z mnoha kritik strategie Green deal, kterou sám jako premiér odsouhlasil.
„Díky bohu za Martina Hlaváčka. To je absolutně nejlepší europoslanec, který bojuje za zájmy českých zemědělců,“ vyzdvihl šéf ANO a dobře věděl, co tím má na mysli.
Hlaváček důvěru svého šéfa nezklamal ani dnes. Před závěrečným hlasováním v Evropském parlamentu, který musí stvrdit dohodu vlád EU, podal pozměňovací návrhy, které ji mohou v případě přijetí ochromit.
Nové podmínky dohody spočívají v prodloužení liberalizace obchodu s ukrajinským zbožím a zavedení cel na jeho dovoz až ve chvíli, kdy budou překonány rekordní dovezené objemy v letech 2022 a 2023.
Riziko konce obchodní dohody
Tento výsledek se nelíbí části agrární lobby, která aktivizuje své prodloužené ruce na unijní úrovni. Do jejich čela se staví Hlaváček, jenž prosazuje zavedení „vratných cel“, což znamená faktické zbourání kompromisní dohody.
Pokud by Hlaváčkovy návrhy prošly, musela by se jimi znovu zabývat Evropská rada zastupující 27 členských zemí. Pokud by je odmítla, což je pravděpodobné už jen proto, že stejné návrhy odmítla už dřív, nestihl by Evropský parlament o vrácené obchodní dohodě, jejíž současná podoba končí 5. června, hlasovat do evropských voleb.
Hrozí tím riziko pádu dohody, ačkoli k tomu není zvláště z domácího pohledu žádný důvod. Podíl ukrajinského dovozu je zanedbatelný, ale stal se zástupným terčem kvůli nižším výkupním cenám. Nejsou výhodné pro agrolobby, ale jsou výhodné pro zákazníky a přispívají k poklesu cen potravin.
Jak zmiňuje Politico, analytici trhu tvrdí, že neexistují žádné důkazy, že ukrajinský dovoz je hlavní příčinou nízkých cen zemědělských komodit v EU. Místo toho podle nich Rusko zahájilo ofenzívní vývoz obilí, který snížil ceny na světových trzích a zvrátil jejich prudký nárůst, který následoval po útoku Vladimira Putina na Ukrajinu před dvěma lety.
Výhra pro Putina?
Hlaváčkovy návrhy se nesetkaly s pochopením ani u kolegů z evropské poslanecké frakce Renew, jíž je ANO členem. „Pokud by prošly, došlo by k obnovení předválečných tarifů. To by byl jasný signál z Evropského parlamentu, že EU již nestojí na straně Ukrajiny, což by byla výhra pro Putina,“ varovala švédská poslankyně Karlsbrová.
Ke kritice Hlaváčkovy iniciativy se přidali další europoslanci z frakce Renew a Evropské lidové strany. Není to poprvé, kdy lobboval za zájmy Agrofertu. Stejné pozměňovací návrhy předložil už v dřívějších hlasováních, kde je podpořila jen malá skupina europoslanců.
Z českých zástupců našel souznění pouze s Ondřejem Knotkem a Ondřejem Kovaříkem, kteří rovněž zůstali na evropské kandidátce ANO, a s komunistkou Kateřinou Konečnou a Ivanem Davidem z SPD. Tato koalice tvrdě hájí zájmy obřích agrokorporací.
Hájí zájmy Agrofertu
I kdyby nakonec Hlaváčkovy návrhy znovu neprošly, dává o sobě jasnou zprávu, proč je Babišem považován za nejlepšího europoslance.
„Bohužel mne to vůbec nepřekvapuje. Europoslanec Martin Hlaváček totiž na půdě Evropského parlamentu dlouhodobě hájí pouze zájmy Agrofertu. O zájmy českých zemědělců ani nikoho jiného mu nejde. A teď evidentně dostal rozkaz od Andreje Babiše, aby zabránil přijetí obchodní dohody s Ukrajinou,“ reagovala europoslankyně Veronika Vrecionová.
Hlaváček není jediným želízkem v ohni zájmů majitele Agrofertu v evropských volbách. To byl hlavní důvod, proč se octla v čele kandidátky Klára Dostálová.
Dostálová se osvědčila jako ministryně pro místní rozvoj v Babišově vládě v jeho sporech s Evropským parlamentem, který přijal dvě rezoluce k jeho střetu zájmů a zneužívání unijních dotací na základě výsledků auditů Evropské komise.
„Rozhořčení premiéra chápu. Nerozumím, z jakého titulu se Evropský parlament vměšuje do záležitostí České republiky. Podle mě to nemá v historii obdoby,“ bránila Babiše tehdy Dostálová, která zpochybňovala i pravomocné závěry auditů.
Vědí, čemu mají rozumět
Lídryně ANO nechápe, proč se unijní orgány vměšují do vnitřních záležitostí České republiky, ačkoli na to mají z hlediska kontroly unijních dotací právo, ale zato velmi dobře chápe, komu má být vděčná za svoje postavení a co za to bude chtít.
Totéž platí pro pětku na evropské kandidátce ANO Janu Nagyovou, další dotační „expertku“, která Babišovi pomáhala s kontroverzní dotací pro Čapí hnízdo. Jejich kauza dosud nekončí a znovu ji bude projednávat odvolací Vrchní soud, který už jednou označil přístup a závěry nižšího Městského soudu v Praze za nekompetentní.
Do této kategorie patří i poslankyně a stínová ministryně zemědělství ANO Margita Balaštíková, která pochválila Hlaváčkovu iniciativu na sociálních sítích. Balaštíková se mimo jiné zviditelnila názorem, že kdo chce snížit dotace pro agroholdingy, projevuje neúctu ke schopným lidem a ničemu nerozumí.
Současní představitelé ANO po čistkách na všech úrovních, ať už v domácích nebo evropských strukturách, dobře vědí, čemu mají rozumět. Svůj boj za zájmy jedné obří korporace, často vedený proti zájmům zákazníků, už ani nezakrývají.
