Vlastislav Bříza: Putin chce jednat o nás bez nás. Usiluje o nový Mnichov

Video placeholder
Prostor X: Vlastislav Bříza ml. | Zdroj: Reflex.cz/Jan Příplata
Pavlína Horáková
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

O bezpečnosti Česka by se mohlo rozhodovat bez Česka. Vladimir Putin podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy ml. usiluje o zásadní přepsání bezpečnostního uspořádání Evropy a návrat poměrů před rozšíření NATO na východ. Pro Českou republiku by to mělo mimořádně závažné důsledky. 

„Rusko požaduje, abychom vystoupili vlastně z NATO,“ upozornil Bříza v Prostoru X. Připomněl, že Česko, Polsko a Maďarsko vstoupily do Aliance v roce 1999, zatímco Moskva požaduje návrat k poměrům roku 1997. „To znamená dostat se do sféry vlivu vůle a nevůle Ruské federace,“ varoval.

Možnost, že by o budoucím bezpečnostním uspořádání Evropy jednali Donald Trump, Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching bez přímé účasti Evropanů, přirovnal Bříza k mnichovské dohodě z roku 1938. „A to je přesně to, proč jsem to nazval tím novým hypotetickým Mnichovem,“ vysvětlil s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938.

V Putinově představě by podle něj mohlo jít také o novou Jaltu, při níž by si velmoci znovu vymezily sféry vlivu. „Mnichov je výstižnější v tom smyslu, že budou jednat o nás bez nás,“ uvedl. Zároveň upozornil, že současná Evropa si při vyjednávání oslabuje pozici svou nejednotností. Přirovnal ji k fotbalovému mužstvu, ve kterém každý hráč prosazuje vlastní strategii. Evropské státy by podle něj měly pověřit jednoho zástupce, který bude u jednacího stolu vystupovat jejich jménem.

Putinova hra: Chtít všechno, dostat aspoň něco

Bříza přesto nevěří, že by Washington na ruské požadavky skutečně přistoupil.  Evropa je podle něj navíc dnes v podstatně silnější pozici než Československo v roce 1938 a zůstává klíčovým podporovatelem Ukrajiny.

Už samotná možnost jednat s americkým a čínským prezidentem jako rovnocenný partner však podle něj představuje pro ruského prezidenta úspěch: „Je to diplomatické vítězství ruské školy. Požadovat maximum. Na Západě se najde někdo, kdo nám vždycky ustoupí." 

Proč je podle Břízy právě vstup Finska a Švédska do NATO jednou z Putinových největších nočních můr? Které tři strategické cíle Ruska na Ukrajině něj zcela selhaly? Jakou hru rozehrává Čína a proč jí může vyhovovat i dlouhá válka na Ukrajině? A co by mohlo Donalda Trumpa přimět k ještě agresivnější zahraniční politice?

Pusťte si celý Prostor X s Vlastislavem Břízou.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů