Michael Romancov: Ruská ekonomika má „astma“. Nezkolabovala, ale nedá se v tom normálně fungovat
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Kolaps ruské ekonomiky nepřišel. Místo něj ale podle politického geografa Michaela Romancova nastupuje dlouhodobý stav, ve kterém se zemi stále hůř dýchá. Vysoké úrokové sazby, inflace, rostoucí náklady války i tlak na veřejné finance podle něj ukazují, že sankce a konflikt Rusko citelně zasahují. Na otázku, zda se už ruská ekonomika dusí, odpověděl Romancov: „Má astma.“ Zároveň ale upozornil, že ke kolapsu nedošlo a skutečný stav ruského hospodářství se z dostupných údajů odhaduje jen obtížně.
Jedním z příznaků problémů ruské ekonomiky jsou podle Romancova mimořádně vysoké úrokové sazby. Centrální banka je držela na 21 procentech a nyní je postupně snižuje. Ani to ale podle něj nemusí znamenat, že se hospodářství skutečně uzdravuje. „V tom se nedá normálně fungovat,“ řekl. Odkázal přitom na ruské ekonomy, podle nichž je centrální banka pod silným politickým tlakem: „Guvernérka centrální banky sazbu nechce snižovat, ale snižuje, protože jsou pod obrovským tlakem z Kremlu, z vlády, z regionů.“
Ekonomické problémy přitom nejsou jediným způsobem, jak se válka propisuje do života běžných Rusů. Podle Romancova je velmi obtížné zjistit, co si o ní skutečně myslí, protože otevřeně vyjádřit nesouhlas může mít vážné následky. „V Rusku řeknete slovo ‚mír‘ a máte sakra velký problém,“ uvedl. Právě proto nelze výsledky průzkumů veřejného mínění číst stejně jako v demokratických zemích: „Ta představa, že vám ruský volič nebo ruský občan řekne, co skutečně chce, v tomhle ohledu ani omylem.“ Přesto připomněl, že velká část společnosti válku dlouho dokázala vytěsňovat s pocitem: „Mě se ta válka netýká.“ To se ale podle něj postupně mění, mimo jiné kvůli ukrajinským útokům hluboko v ruském vnitrozemí a výpadkům služeb, na které byli lidé zvyklí.
Čert ví, co se reálně děje
Stejná nejistota podle Romancova panuje i kolem skutečného stavu ruského hospodářství. „Jakýmkoliv datům, která z Ruska máme, se nedá věřit,“ upozornil. Podle něj situace „není tak dobrá, jak deklaruje ruský stát, to ani omylem, a není tak špatná, jako bychom si přáli nebo jako bychom potřebovali“. Ukázal to na výdajích na obranu, kde oficiální rozpočty nemusí odpovídat tomu, kolik Rusko během roku skutečně utratí. „Pravděpodobně ta přesná data zná strašně málo lidí, takže čert ví, co se v Rusku, pokud jde o ekonomiku, reálně děje,“ dodal.
Co by se muselo stát, aby Si Ťin-pching skutečně zatlačil na Putina a donutil ho válku ukončit? Jak může vypadat ruská prohra, když je Kreml schopen téměř jakýkoliv výsledek doma vydávat za vítězství? Proč může být nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině mnohem větší hrozbou? A proč Kreml z veteránů války na Ukrajině cíleně vytváří novou ruskou elitu? Pusťte si celý Prostor X s Michaelem Romancovem.
