Evropa hoří, Česko se chvěje. Mohl by se násilný scénář, jako v západní Evropě odehrát i u nás?
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Že by se protesty v Česku zvrhly jako ve Francii, je spíše nepravděpodobné, ale bylo by naivní to vyloučit. Francouzský spisovatel Victor Hugo ve svém slavném románu Bídníci píše: „Existují nepokoje a existují povstání; jsou to dvě formy hněvu; jedna je špatná, druhá správná.“ Že částmi Evropy včetně Česka cloumá v poslední době hněv, je zřejmé. Jsou to ale výbuchy izolovaného hněvu, projevující se prostřednictvím demonstrací a nepokojů, nebo se blíží vichřice v podobě povstání, jak psal Hugo?
Chromá Francie
Podle komentáře Vincenta Trémoleta de Villerse v deníku Le Figaro, jenž se jmenoval Znetvořená Francie a vyšel 18. října, tedy den po velkých nepokojích a vlně násilí a rabování, která šokovala zemi, se otřásl v základech samotný systém francouzského státu. De Villers píše: „Stát ponížený na svých radnicích, v prefekturách a na policejních stanicích. Francouzský lid vyděšený a podrážděný vztekem, který znetvořuje jejich zemi svým ohavným násilím. Policie vyčerpaná, statečná, ale přemožená. Obchodníci v zoufalství po rabování. V plamenech onoho temného dne se celý systém hodnot rozplynul v dýmu.“ A jeden ze symbolů nepokojů, obraz dýmu z hořící historické radnice v Limoges, středně velkém provinčním francouzském městě, obletěl média po celém světě.
Co se ve Francii stalo? Nad čím to byl hněv?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
