Michael Romancov: My už ve válce žijeme. My nebojujeme. Nejlepší z možných světů teď končí
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Pětatřicet let relativního bezpečí a blahobytu, na které si Evropa zvykla po konci studené války, podle politického geografa Michaela Romancova končí. Neznamená to, že Česku bezprostředně hrozí scénář Ukrajiny. Představa, že se nás ale současný konflikt netýká, je podle něj mylná. „My už v té válce žijeme. My nebojujeme. Ale my v té válce žijeme, protože Rusko tvrdí, že s námi ve válce je,“ uvedl v Prostoru X. Generace, která většinu života prožila po pádu komunismu, zažila mimořádně příznivé období: „Moje děti se narodily do tohoto nejlepšího z možných světů a ten teď končí.“
Romancov upozornil na snahu Moskvy zvrátit evropské bezpečnostní uspořádání, které vzniklo po rozpadu Sovětského svazu. Připomněl, že Rusko už před invazí na Ukrajinu požadovalo návrat k poměrům před rozšiřováním NATO na východ. „A teď se zdá, že jim toTrump je ochoten naservírovat na stříbrném podnose,“ uvedl. Pro Česko by podle něj takový vývoj představoval zásadní riziko. „Jako Češi bychom se toho měli strašně bát. Protože pokud se tohle zhroutí, tak Rusové naprosto jednoznačně dávají najevo, že Praha, respektive Česko, je jejich zájmová sféra,“ varoval.
Bezstarostná jízda končí
Romancov zároveň zdůraznil, že Česku bezprostředně nehrozí scénář, v jakém dnes žije Ukrajina. Podmínkou ale podle něj je, aby Evropa změnu bezpečnostní situace začala brát vážně. „Ten, kdo chce žít v míru, se musí připravovat na válku,“ připomněl s tím, že právě to Evropa v posledních 35 letech „trestuhodně zanedbávala“. Přesto podle něj nemusí následovat chmurné období. Evropa může zůstat jedním z nejlepších míst pro život, jen „už to nebude taková bezstarostná jízda, jako to byla dosud“.
Proměňuje se přitom i rozložení sil mimo Evropu. Číně podle Romancova současná situace Ruska v zásadě vyhovuje. „Rusko je stabilní,“ řekl a připomněl, že po západních sankcích je na Pekingu výrazně závislejší: „My, jakožto Západ, jsme vůči Rusku vyhlásili sankce, tak to Rusko zahnulo do kouta. A když je takhle v koutě, Číňanům to vyhovuje... Čína je ten aktér, kterého si ti ostatní musí předcházet, chtějí-li jednat s Ruskem, čili čínská diplomatická pozice ve světě stoupá. To všechno jsou samé benefity.“ I právě proto podle něj Peking nemá zásadní důvod tlačit Putina k ukončení války.
Proč Michael Romancov označil Witkoffa a Kushnera za „dva pitomce, které by člověk pohledal“ a co podle něj při jednání s Ruskem nechápou? Co se skutečně ví o Putinově zdraví, jeho dětech a lidech, kteří mu ještě mohou něco rozmluvit? A jak reálné je, že by se Viktor Orbán mohl stát generálním tajemníkem OSN? Pusťte si celý Prostor X s Michaelem Romancovem.
