Ženy vládnou próze, muži poezii: v širších nominacích na ceny Magnesia Litera nechybí obvyklí podezřelí
V úterý 10. března dopoledne byly zveřejněny širší nominace na ceny Magnesia Litera. Zejména u prózy i publicistiky jde o knihy hojně recenzované, o nichž si mohli přečíst i čtenáři Reflexu. Podívejme se na jednotlivé tituly blíže, nejen prostřednictvím anotací, které sepsaly jednotlivé pětičlenné poroty. Tři finální nominace každé z jedenácti statutárních cen budou oznámeny 17. března na tiskové konferenci, slavnostní vyhlášení vítězů proběhne ve Stavovském divadle v sobotu 18. dubna. Večer bude vysílán jako obyčejně na ČT Art.
Luxor Litera za prózu
Eli Beneš: Všechno bude super (Argo)
Zralé dílo zralého autora. Několik vrstev vyprávění se promyšleně proplétá a drží napětí celých skoro tři sta stran. Vrstva „firemně korporátní“ přináší zprávu o rychle proměnlivém, těžko pochopitelném stavu světa a dává čtenáři nahlédnout ledacos nového, respektive nezřetelného při běžném vnímání. Rozsáhlý, ale splavný a čtivý text, jehož recenzi najdete ZDE, rozhovor Reflexu s autorem pak ZDE.
Petr Borkovec: Nějaká Cécile a jiné (fra)
Soubor textů prozkoumávajících možnosti povídkového žánru i jazyka. Prózy až na výjimky nenabízí výraznou epičnost, spíše hutná jakoby zastřená pozorování mnohdy podobná tíživému snu, a především nejednoznačnost. Vycizelované texty plné metafor a popisů prostředí představují v posledku existenciální typ básnivé prózy. Rozhovor Kryštofa Edera pro Reflex najdete ZDE.
Gabriela Brázdová: Hody (Albatros Media/Vyšehrad)
Útlá novela zavádí čtenáře na moravskou vesnici, kde se právě slaví hody. Čas se tak na chvílí zastaví a vše je podřízeno starobylé tradici. Křehký příběh milostného vzplanutí mladšího muže ke starší dívce, ocitající se pod drobnohledem celé chasy, která chce za ně o jejich lásce rozhodovat.
Miřenka Čechová: Co já? Co ty? (Paseka)
Próza s prvky thrilleru nesmlouvavě, vztekle a s notnou dávkou cynismu vypráví příběh o sexuálním zneužití v dětském domově. Vypravěčka, která se živí jako luxusní prostitutka, se ve vzpomínkách vrací k temným událostem a osnuje pomstu. Text zaujme nezvyklou formou, proudem řeči, dějovým spádem a absencí sentimentality. Zatím poslední rozhovor s autorkou, o jejíchž aktivitách píšeme pravidelně a často, se týká právě nominované zářijové novinky a je ZDE.
Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza (Větrné mlýny)
Podmanivá próza zasazená do slovinského Mariboru, kde se mísí současnost s minulostí v několika hypnotických letních dnech. Autorka vynalézavě spojuje hravost, lásku, pomíjivost mušího života i černou magii diktátorů. Recenzi Jakuba Šofara najdete ZDE.
Adéla Knapová: Krvavý kompot (Větrné mlýny)
Povídky z válčící Ukrajiny, jež během svých pobytů v Charkově psala naše někdejší dlouholetá kolegyně, reportérka a prozaička Adéla Knapová, jsou velmi silné nejen díky extrémním emocím, které ve vás jejich četba vyvolá. Ano, popisují hrůzy války tak syrově, že si na to málokdo troufne, ale literární kvalitou si u autorky Nemožnosti nuly nebo Slabikáře můžete být jisti. Svazek jistě aspirující na titul nejkrásnější knihy roku – ilustrace Kostiantyna Zorkina v odstínech červené a černé, krásná grafika dalšího ex-reflexáka Radka Pokorného plus ta vazba! – vydaly Větrné mlýny. Kdo psychicky zvládl (po)válečné prózy Slavenky Drakuličové a Světlany Alexijevičové, učte i beznaděj, děs, žal a nostalgii devíti Adéliných příběhů ze země, která nám je tak blízko a jejíž nevinní obyvatelé tolik trpí.
Jan Němec a Jana Šrámková: Byt (Host)
Originální typ románu psaného dvěma autory, který přináší příběh jedné dvojice vyprávěný z mužské i ženské perspektivy. On a ona se míjejí a opatrně setkávají v jednom bytě, každý se svým tajemstvím a odlišnou životní zkušeností, oba však propojení starostí o své blízké a touhou po bezpečném prostoru i vztahu. Recenzi Petra Nagye najdete ZDE, rozhovor Reflexu se spoluautorkou pak ZDE.
Magdaléna Platzová: Fáze jedné ženy (Paradox)
Vyzrálý povídkový soubor suverénní vypravěčky přináší texty obsahující přesné, trochu melancholické a jazykově čisté reflexe životních etap především ženských postav – vztahů, jejich rozpadů, mateřství, stárnutí. Autorka se bezpečně pohybuje jak v rozličných povídkových formách, tak spolu se svými postavami v různých zemích a prostředích. Přečtěte si nedávno vydaný rozhovor Reflexu s Magdalénou Platzovou ZDE.
Ladislav Šerý: Tajný život institucí (Malvern)
Próza navazující a rozvíjející autorovo pronikavé, kritické, nekonvenční, provokativní i tragikomické psaní o naší polistopadové skutečnosti prezentované již dříve v knihách Laserová romance či Nikdy nebylo líp. Civilní, nepřekřičený text, který věcně analyzuje jednu z mnoha tváří dneška, mimo jiné díky propracované síti motivů a sugestivní vypravěčské strategii.
Další kategorie
Z devíti sbírek nominovaných na Pale Fire Capital Literu za poezii jsme vám pět představili v naší pravidelné rubrice Báseň týdne v Labyrintu kultury a o šesté se psát chystáme. Z devíti nominovaných sbírek jen jednu napsala žena. O cenu pro nejlepší debutovou knížku ovšem bojují další básnířky: Alexandra Brocková se sbírkou Číhat na mech, již jsme v Básni týdne představili na sklonku minulého roku, a Daria Gordova s knihou Formaldehyd.
Literu za knihu pro děti a mládež může získat Petr Borkovec (ilustrace Andrea Tachezy) za Diktáty (Běžíliška), Renáta Fučíková (náš nedávný rozhovor s touto výtvarnicí, pedagožkou a mentorkou studentů Sutnarky je ZDE), Markéta Pilátová a kol.: Tažní ptáci (EMG/Universum) nebo Kateřina Illnerová, která byla hned ve třech kategoriích nominována na čerstvě vyhlášenou cenu Muriel za publikaci S láskou V. (Host).
Na Dilia Literu za debut roku možná dosáhne loňský vítěz Literární ceny Knižního klubu Filip Roháč s románem Královna racků (EMG/Euromedia); publikovali jsme recenzi knížky i rozhovor s jejím autorem.
Na NF IOCB Tech Literu za naučnou literaturu byla nominována mj. publikace Martina C. Putny Oni poslední Římané (Torst), kterou pro Reflex recenzoval Jan Lukavec: text s názvem Poslední kverulanti? Putna brání pestrost pozdní antiky proti strachu z „vymazání“ Evropy najdete ZDE. Na Literu za překladovou knihu byla nominována kniha Marty Dzido: Babí léto (z polštiny přeložila Anna Šašková Plasová, Dokořán) a my se spisovatelkou a dokumentaristkou pořídili rozhovor: ZDE a ZDE.
Publicistika, nakladatelský čin a "žánrovka"
Mezi devíti nominacemi na ČRo Plus Literu za publicistiku je například Šeptej nahlas (Paseka) Miloše Hrocha, suverénní ukázka kulturní publicistiky, která přichází s originálním tématem i autorským pojetím. Recenze Kryštofa Edera je ZDE. O velkolepé publikaci Toyen. Léta erotická (Prostor) Andrey Sedláčkové, nominované rovněž v kategorii publicistiky, jsme psali ZDE. Velký rozhovor s režisérkou a spisovatelkou jsme ovšem otiskli již předloni, když její předchozí výpravná publikace Toyen – První dáma surrealismu bodovala coby Knihu roku ve stejnojmenné tradiční anketě Lidových novin. Z nominovaných jsme recenzovali též Periferního průvodce Prahou (Labyrint) od Tomáše Staňka.
Literu za nakladatelský čin může získat též Marie Mžyková za svou dvousvazkovou monografii Hynais (Academia a Galerie Kodl), jejíž recenze je ZDE. Nebo zvítězí Kateřina Šedá a kol. s Národní sbírkou zlozvyků. Encyklopedií nešvarů národa českého v XV kapitolách (Kateřina Šedá)? S autorkou, o jejíchž akcích vás zpravujeme pravidelně, naposledy o té kutnohorské, si už za týden přečtete v Reflexu velký rozhovor z pera Marka Gregora.
V rámci Jablotron Litery za detektivku byl nominován Michal Sýkora za román Žádné dobré zprávy (Host), jehož recenze vyšla v Reflexu tiskem. O mnohých dalších nominovaných publikacích jsme pak psali v Labyrintu kultury na prostoru glos či sloupků. Sledujte tištěný Reflex, na jednotlivé nominace a vysvětlení porotců se podívejte ZDE a těšme se na jarní zúžení výběru.
