Slabé kusy drží spolu. Eli Beneš opět přichází S popisem jednoho zápasu. Tentokrát z doby covidové
„Přečetl jsem si, že duševní poruchy jsou zrádné a těžko se posuzují – zlomená noha je dobře vidět na rentgenu, zlomený člověk na rentgenu dobře vidět není,“ přemýšlí protagonista druhého románu Eliho Beneše (49), který za debut Nepatrná ztráta osamělosti (2023) loni obdržel Magnesii Literu. Ani ne třísetstránková knížkaVšechno bude super vyšla u Arga 16. října jako hlavní beletristický tahák Velkého knižního čtvrtka, a i když jde o mainstreamovou prózu popisující převážně banality všedního dne, čtenářská očekávání autor nezklame.
V prvotině jsme se s přeživším holocaustu, mladíkem Petrem Steinem, toulali po Praze a nechávali se drtit jeho bezprizorností i pokusy o navázání romantického vztahu. V metropoli s osamělým mužem zůstáváme, jen je o nějaké čtvrtstoletí starší a vyprávění se z er-formy přetavilo v ich-formu. Vypravěčův vztah k manželce ustrnul v krizi a ani malý syn je nedokáže spojit. Milující otec z dusivého domova utíká do klidu korporátního kanclu, kde šéfuje týmu kreativců, pije dvě lattéčka denně, pokouší se doredigovat rukopis svého románu a obluzuje děvčata. Jeho džob i podřízené ovšem začne kromě covidu ohrožovat umělá inteligence zosobněná programátorem, který metodu storytellingu, příběhů psaných na zakázku firem živými lidmi, hodlá nahradit pohádkami z dílny AI. A náš hrdina sám brousí svůj Damoklův meč, protože novou aplikaci pomáhá testovat a zlepšovat…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
