Peníze na obranu nedáváme kvůli NATO, ale abychom se ubránili, nejlépe odstrašili nepřítele
Německá armáda se logisticky připravuje na válku, píše agentura Bloomberg a jako příklad uvádí přístav Bremerhaven, který se vláda za více než 30 miliard korun v přepočtu chystá modernizovat. Jde o to, aby bylo vojsko schopné přepravit těžkou vojenskou techniku po moři, nejpravděpodobněji do přístavů v Pobaltí. Bundeswehr v Litvě staví tankovou brigádu o počtu 4800 vojáků, která vzniká na bázi jednotky předsunuté přítomnosti NATO, jejíž součástí jsou i Češi, nyní průzkumníci. Posilování infrastruktury je pak plně v souladu s pravděpodobným scénářem možného konfliktu, jenž by se mohl odehrávat na pomezí Litvy a Polska.
A stejně jako Německo by i Česko vysílalo své jednotky a kromě toho by i sloužilo jako tranzitní země pro pozemní přesuny armád NATO, případně pro přijetí uprchlíků a raněných vojáků z fronty. Mapování možností domácí infrastruktury tak potichu začalo i v Česku, poté, co si zhruba před dvěma lety armáda uvědomila, že se nikdo dosud nezabýval tím, jaká je využitelnost domácích silnic a železnic pro rozsáhlejší přesuny vojenské techniky a zda je možné zaangažovat i domácí firmy a instituce. Čas ještě je, možný konflikt nemůže vypuknout hned zítra. Za několik let však už ano v závislosti na tom, kdy skončí válka na Ukrajině, která dnes váže ruské síly.
Z tohoto hlediska dávají investice do infrastruktury logiku, zvlášť do té silniční, železniční a zdravotnické. Vzhledem k tomu, že se předchozí vláda zavázala na summitu v Haagu vydávat v roce 2035 na obranu pět procent HDP, přičemž 1,5 procenta z této částky by měly být související nevojenské investice, to ani jinak nepůjde. Otázka ale je, co pod kolonku „vojenské výdaje“ ještě zahrnout lze a co nikoliv a nakolik půjde o skutečné investice nebo jen přepisování kolonek.
Česko stabilně outsiderem
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
