Rusové bojují za peníze, ne za vlast. Mrtvé krávy a zákaz sociálních sítí jim vadí víc než válka
Ruská společnost se mění a na povrch postupně vyplouvají trhliny, které byly ještě nedávno naprosto nemyslitelné. Kritika a stížnosti už nezaznívají jen od hrstky opozičníků, ale od loajálních influencerů, proválečných blogerů i obyčejných lidí z venkova. O aktuálním dění uvnitř izolované říše, vlivu peněz na válečnou mašinerii i paranoie Vladimira Putina z moderních technologií debatují ve speciálním díle politického podcastu Padni komu padni reportérka Petra Procházková a komentátor Ondřej Soukup.
Ačkoliv se může zdát, že válka na Ukrajině celou ruskou společností silně rezonuje, realita je často absurdnější. Zatímco statisíce mrtvých vojáků nechávají velkou část národa chladnou, skutečný hněv a protesty na sibiřském venkově dokáže vyvolat nečekané státní vybíjení dobytka. Obyčejné Rusy i byznysmeny také čím dál více frustruje plošné vypínání mobilního internetu, které jim ničí každodenní život i obchod. Režim tento krok oficiálně zdůvodňuje obranou proti ukrajinským dronům, avšak podle expertů za ním stojí i osobní paranoia Vladimira Putina. Ten nedrží v ruce chytrý telefon a považuje digitální technologie za „ďáblův vynález“ a nástroj Západu určený ke zničení Ruska.
Pokud jde o motivaci k boji, mýtus o nezištném ruském vlastenectví rychle bere za své. Jak hosté podcastu upozorňují, armáda dnes funguje převážně jako gigantický byznys, kde hrají hlavní roli obrovské finanční kompenzace. Lidé z chudých regionů odcházejí na frontu za vidinou milionů rublů, kterými splatí své dluhy, zatímco zkorumpovaní velitelé ze svých podřízených nezřídka vymlacují „výpalné“ za to, že je nepošlou do jisté smrti v první linii. Takzvaná „ekonomika smrti“ tak drží celý systém v chodu, přičemž téměř všem zúčastněným jde v konečném důsledku hlavně o peníze.
Změnu kurzu však nelze očekávat ani od nejvyšších pater společnosti. Ruská oligarchie je natolik paralyzovaná strachem z tajných služeb, že kdyby tři miliardáři začali plánovat převrat, dva z nich by se z obav ještě ten den udali na FSB. Ruská společnost si tak osvojila fatalistické rčení– dokud je Putin naživu, nezmění se vůbec nic. Skutečný otřes podle odborníků nastane až po jeho odchodu, kdy uvnitř Kremlu propukne drsná „rvačka buldogů pod kobercem“ nápadně připomínající boj o moc po smrti Josifa Stalina.
Proč obyčejné Rusy trápí mnohem víc nucené vybíjení krav než statisíce mrtvých vojáků na frontě? Jak se Putinova nenávist k internetu a strach z dronů podepisují na každodenním životě ruských občanů? Jak se ruští velitelé obohacují na vlastních vojácích a jak brutálně funguje armádní „výpalné“? Kdo má šanci Putina nahradit a proč v dnešním Rusku znamená role nástupce jistý rozsudek smrti?
