Minulý týden střílel před mešitou v jihofrancouzském Bayonne 84letý penzista. Dva věřící jej totiž vyrušili, když se chystal svatostánek podpálit. Útočník se mylně domníval, že katedrálu Notre-Dame podpálili muslimové, chtěl se tedy odplatit stejným způsobem. Událost ve Francii otevřela bolavé téma islamofobie. Významné francouzské osobnosti včetně několika levicových politiků vyzývají, aby 10. listopadu vyšli lidé do ulic demonstrovat proti stigmatizaci muslimů. Debatu ztěžuje otázka laicizace, která je pro mnohé Francouze z historických důvodů svatá.
„My všichni, muslimové či nikoliv, říkáme stop islamofobii a 10. listopadu nás bude v Paříži mnoho, abychom to řekli společně,“ stojí v oficiálním prohlášení, které podepisují nejrůznější organizace, jednotlivci či politici – z drtivé většiny levicoví. Mezi nimi třeba poslanec Jean-Luc Mélenchon za stranu La France insoumise nebo socialista Benoît Hamon ze strany Génération.s. K signatářům se připojilo třeba také sdružení francouzských studentů, jedna z vůdčích osobností žlutých vest Jérôme Rodriguez nebo komik Yassine Belattar, který se k muslimské problematice vyjadřuje dlouhodobě.
Podle Francouzů, kteří odsuzují údajnou islamofobii, je v nepořádku jak politický, tak mediální prostor, který podporuje stigmatizaci islámu. „Již před lety se vytratila jakákoliv úcta k muslimům, což ještě podporují ty nejrasističtější skupiny, které již okupují i politický a mediální prostor,“ píše se dále ve výzvě proti islamofobii. Signatáři upozorňují také na hysterickou debatu ohledně nošení šátků, na „čím dál větší exkluzi zahalených žen ze všech společenských sfér a hrubé zacházení s nimi.“ Díky zjednodušenému diskursu je podle odpůrců islamofobie každý muslim automaticky považován za potenciálního teroristu, a to jen kvůli náboženskému přesvědčení.
Sundejte šátek ve jménu republiky
Vlnu odporu vůči islamofobii vyvolal právě útok 84letého důchodce, který vážně zranil dva muslimy ve věku 74 a 78 let. Ti ho vyrušili během toho, co se snažil podpálit mešitu, aby se odplatil za požár Notre-Dame. Domníval se, že za vyhořením katedrály stojí muslimové. Penzista je v sousedství známý svými rasistickými výroky, agresí, prý dokonce ukazoval svou zbraň. Podle francouzských médií v roce 2015 kandidoval za krajně pravicovou stranu Marine Le Pen. Politička se však od jeho činu distancuje.
Prohlášení krom útoku z Bayonne připomíná také událost z poloviny října ze zasedání rady regionu Burgundsko-Franche-Comté. Politik Julien Odoul tam před celou zasedací místností vyzval ženu se šátkem na hlavě, aby „ve jménu principů naší republiky a ve jménu laicizace sundala svůj islámský šátek“. Žena doprovázela školní třídu, kterou navštěvuje i její syn a jež měla na zasedání přihlížet „fungování demokratické instituce“. Odoulovo prohlášení vzbudilo v zasedací místnosti velký rozruch: zatímco některé politiky pohoršilo, krajně pravicoví opustili podle listu Le Monde na protest zasedací místnost a syn muslimky se měl rozplakat. Incident najdete ve videu v úvodu článku.
Extrémně sekularizovaná Francie
Ve Francii hraje laicizace, o níž se Odoul opíral, významnou roli. Rozumí se jí náboženská neutralita státu a důsledné oddělení náboženství od veřejného života. Nejedná se pouze o sekularizaci, jak je většinou chápaná. Pro Francouze se jedná o významný výdobytek třetí republiky (1870–1940), která vznikla na troskách druhého císařství. Laicizace ve francouzském smyslu slova je velice extrémní, tamější legislativa například neuznává církevní sňatek. Ten je pouze dobrovolný, každý bez výjimky musí uzavřít sňatek civilní. Laicizace je považována za jeden z pilířů republiky a striktně laické jsou třeba francouzské školy. „Jsme laickým státem“ je proto často jeden z hlavních argumentů při debatě nejen o islámu. Odoul opakovaně tvrdí, že „laïcité“ je ve vážném ohrožení.
Zároveň neexistuje pevná definice takové laicizace, respektive každý si ji může vyložit více či méně po svém. Současné chápání laicizace kritizuje třeba historik Jean Baubérot, který tvrdí, že si Francouzi pletou laicizovaný stát se státem ateistickým.
