Václav Klaus

Václav Klaus Zdroj: Tomáš Tesař

Důchodová reforma podle Klause: Sejdeme se v ráji

Prezident Václav Klaus poslední dobou hodně přemýšlí, píše a počítá – zvlášť ohledně důchodové reformy. Obávám se, že mu někdo zlý podstrčil hodně špatnou kalkulačku.

 

Podle Klause prý dnešní důchodci zaplatí vyšším DPH důchodovou reformu nám, lidem v relativně produktivním věku a stavu. Fakt? Dodrží-li vláda své slovo, což je samozřejmě stejně bláznivé jako sázet na zmoudření Davida Ratha, kompenzuje důchodcům zvýšené životní náklady mimořádnou valorizací. Tu naopak zaplatíme my, plátci daní. Kdo asi taky jiný?

 

 

Prezident dokonce vidí hned dvojnásobnou nespravedlnost: bláhově navíc věří, že i když náš budoucí státem garantovaný důchod bude nižší, pořád si za něj dopřejeme mnohem víc než dnes. Těžko říct, co tím přesně myslí: jestli víc hodin strávených nepřítomným civěním z okna na ulici, zatímco nám sociální pracovnice mění pleny a nadává, pak snad; jestli reálné statky, třeba diskontní dovolenou v Albánii nebo mladou blondýnku z webové kamery, pak bych takový optimismus nesdílel. Naopak může být i hůř.

 

 

Klaus zřejmě naše budoucí důchody optimisticky odvozuje od těch současných německých či amerických; jejich šediví příjemci, jež každoročně zaplavují turistická letoviska a blokují centra metropolí, se skutečně mají lépe než mnozí krajané v produktivním věku. Jenže jsou dost pravděpodobně i posledními bohatými důchodci; my budoucí důchodci si možná budeme sluníčko z Bibione užívat v obýváku z letního videa, které zdědíme po rodičích.

 

Západní ekonomický zázrak podpořený příznivou demografií z padesátých a šedesátých totiž střídá spíš stagnace. Například v USA nerostou reálné příjmy střední třídy už od osmdesátých let, někteří Západoevropané nikdy nedosáhnou na vlastní bydlení – samozřejmost pro jejich rodiče. Těžko proto čekat zázrak od ještě nižších důchodů. Snad aspoň ty pleny.