Bílým domem prošla celá řada prezidentů. Někteří politici byli prototypy slušňáků, na jiné se raději rychle zapomnělo. Jaké jsou příběhy mužů, kteří vedli nejmocnější zemi světa vstříc prosperitě a světlým zítřkům? V seriálu Prezidenti s hvězdičkou se podíváme na americké státníky.
Píše se 30. dubna 1789, za pár dní svolá francouzský král Ludvík XVI. generální stavy a Francie nastoupí svou cestu ke slavné revoluci. O tisíce kilometrů dál v New Yorku slavnostně přísahá George Washington, první americký prezident.
Otrokář a plantážník
Budoucí vůdce přichází na svět roku 1732 ve Virginii do rodiny váženého soudce Augustina Washingtona a jeho druhé manželky Mary. Dostává se mu kvalitního vzdělání od soukromých učitelů, na rozdíl od bratrů ale nestuduje v Anglii. Klidné dětství mu končí v jedenácti letech, umírá mu otec. Mladý Washington po něm zdědí pár akrů a deset otroků, většinu majetku zdědí synové z otcova prvního manželství. Sám projevuje talent na matematiku a hlavně kreslení. V téže době poprvé a naposled opouští americkou půdu, společně s nevlastním bratrem Lawrencem odjíždí na Barbados. Jeho sourozenec ale v roce 1752 umírá na tuberkulózu. Washington tehdy pracuje jako zeměměřič, nakonec se rozhodne od bratrovy vdovy koupit usedlost Mount Vernon. Okamžitě se ujímá role hospodáře. Na plantážích bychom našli tabák a potí na nich krev až čtyři stovky otroků.
Vzbouřenci
Washington figuruje také v armádě, v rámci koloniálních milicí bojuje s indiány, Španěly či Francouzi. Nadřízení oceňují jeho inteligenci, vždyť ve 22 letech dosahuje hodnosti plukovníka. Když ale nezíská místo profesionálního vojáka, vrací se zpět na Mount Vernon. Tam mu dělá společnost manželka Martha, spolu s ní vyžení i dvě děti. Sám totiž malé ratolesti mít nemůže, historici se domnívají, že od chvíle, kdy ho postihly neštovice, je impotentní. V politickém životě získává stále více vlivu, populární je také u obyčejných lidí. Jako majitele rozlehlé usedlosti ho ale trápí všemožné daně a cla, které na osadníky uvaluje britská koruna. „Jsou to vzbouřenci,“ reaguje král Jiří III. na petici, která mu přistála na stole. Washington a spol. chtějí hledat řešení. V té době už stojí rodák z Virginie v čele revolučních vojsk. Je však zděšen jeho stavem, vojáci nemají dostatek uniforem a zbraní. O disciplíně ani nemluvě. Po prvních bojích se stahuje do New Yorku, kde se také dozví o Deklaraci nezávislosti Spojených států, která byla vyhlášena 4. července 1776 ve Philadelphii. Už není cesta zpátky a boje propuknou naplno.
Tabák a muly
Zpočátku vítězí Britové. Mají svou taktiku, hodí se jim například do krámu, že Washington zakáže rekrutovat afroamerické muže. Nakonec ustoupí, na konci války tvoří černoši jednu desetinu armády Spojených států. Záhy přichází obrat a vrchní velitel se blýskne v důležité bitvě u Yorktownu, kde stane po boku francouzského osvícenského šlechtice a svého přítele La Fayetta. Rozhodující bitva o New York nakonec neproběhne, král totiž uzná nezávislost. Jeho soupeř mezitím odjíždí (znovu) na Mount Vernon. Domů dorazí na Štědrý den a těší se na klidný podzim života. Kromě tabáku začíná chovat muly, pár jich totiž dostává darem od španělského krále Karla III. Jenže nejdůležitější funkce v životě na něj teprve čeká…
První prezident
Mladý stát má své problémy, zejména se projevuje rozdílnost jednotlivých kolonií. Uklidnění situace má zajistit ústava, na níž se zčásti podílí i sám Washington. Ten velice nerad opouští pohodlí své usedlosti. Dokument spatří světlo světa v březnu 1789, v čele státu má stanout prezident. Všichni se okamžitě shodují na Washingtonovi. Rozhodnutí mu je oznámeno poslem na jeho statku, a tak 16. dubna 1789 odjíždí do New Yorku, tehdejšího hlavního města. O čtrnáct dní později skládá přísahu a stává se prvním prezidentem v dějinách Spojených států. Inaugurace se účastní na 10 000 lidí, ti také slyší salvu ze třinácti děl. Sám Washington má strach, aby si občané nevšimli jeho protézy. Celý život se totiž potýká se zubními problémy a musí nosit různé náhrady. Nechce být politikem, který pobírá plat, nakonec mu Kongres vnutí 25 000 dolarů ročně. Snaží se být apolitický a konsolidovat moc. Oznámí například vybudování nového hlavního města. Po prvním funkční období doufá, že mu konečně bude umožněno odejít do důchodu.
Žádaná lebka
Oficiálně kandidaturu neoznámí, mlčky s ní však nakonec souhlasí. Proti se postaví například jeho manželka Martha. Ve volbě tentokrát porazí svého viceprezidenta Johna Adamse v poměru 77 ku 50. Volby roku 1792 tak znovu vyhrává Washington. Ve druhém funkčním období se ale stává terčem osobních urážek. V březnu 1797 se konečně dočká a vrací se domů. I v důchodu sleduje politickou situaci a nakrátko jeho kariéra ožije, a to když hrozí válka s Francií. Nebezpečí je zažehnáno, a tak si může užívat. Jenže jako by mu osud nechtěl dopřát, začátkem prosince 1799 objíždí své panství na koni. Druhý den ho začne bolet v krku a špatně se mu dýchá. Lékaři mu sice pustí žilou, to ale nepomůže. Krátce před půlnocí 14. prosince 1799 státník vydechuje naposledy. S největší pravděpodobností umírá na zánět průdušnice. Ani po smrti ale nenajde klidu, téměř metr devadesát vysoký politik je pohřben na Mount Vernon. Jenže ani ne třicet let po pohřbu se jeden z bývalých Washingtonových pracovníků pokusí ukrást prezidentovu lebku. Naštěstí se mu to nepodaří.
Platím Washingtonem
Washingtonův odkaz v americké společnosti přetrvává a je zřejmý na každém kroku. Například v roce 1879 Kongres prohlásí jeho narozeniny za federální svátek. Je mu věnována řada památníků, ten nejznámější bychom našli v hlavním městě USA Washingtonu. Ostatně samotný název americké metropole je výmluvný a prozrazuje, jakou pověst první prezident má. Jeho podobiznu s tehdy módní parukou nesou jednodolarové bankovky, známky a mince. Nesmrtelnost mu zařídí také zvěčnění ve skále Mount Rushmore. Vedle Otce národa jsou tam vytesáni ještě další tři prezidenti.
