Advík je festival zaměřený na Japonsko a jeho kulturu, popkultury a z toho vycházející fenomény. V Praze se koná pravidelně již od roku 2006. V rámci programu zde můžete narazit na promítání anime (japonský animovaný film), přednášky na témata související s Japonskem a anime, workshopy, ukázky bojových umění, tradiční i moderních tanců apod. Pokud se však na podobné akci vyskytnete poprvé, zajisté vás ze všeho nejdřív zaujme množství lidí v kostýmech, tedy cosplayerů.
Po úspěchu historicky prvního pražského Comic-Conu a po pozitivních ohlasech na fotogalerii, kterou jsem tenkrát na místě pořídil, jsem se rozhodl věnovat těmto akcím více pozornosti a s foťákem v ruce se jich pokusit navštívit co nejvíce. Samozřejmě okamžitě po pražském Comic-Conu v únoru 2020 vypukla v ČR koronavirová zhouba a do dnešního léta nebyly akce tohoto typu vůbec možné. Když jsem se tedy pár dní před začátkem Advíku 2021 dozvěděl o jeho konání a doslechl se, že účast cosplayerů tam bývá vysoká, nebyla jiná možnost, než ho do již tak nabitého plánu nějak vmáčknout.
Cosplay mám v oblibě a v současné popkultuře se orientuji, řekl bych, nadprůměrně. Festivalů zaměřených na sci-fi, horrory a komiksy jsem navštívil hojně. I přesto jsem si po příchodu na Advík 2021 připadal jako v Jiříkově vidění. S anime žánrem totiž příliš obeznámen nejsem. Věděl jsem, že jde o žánr rozsáhlý, že je v něm možné naprosto všechno a že jeho fanoušci na něj nedají dopustit. Advík mne však překvapil jak svou účastí, tak volbou kostýmů. Čekal jsem asi více tradiční japonské kultury, kostýmy samurajů, kimona, masky mempo atp. Místo toho mne čekala celá armáda kostýmů, které jsem díky své neznalosti jednoduše nepoznával. Z fotogalerie, kterou můžete prolistovat v úvodu článku, jistě poznám pouze Rakeťáky z Pokémonů, morového doktora, u kterého tuším, že není z konkrétního díla, ale jedná se spíše o historický kostým (můžu se plést), Dorotku z Čaroděje ze země OZ díky červeným střevícům, cosplayerku v červené kápi a velkou sekerou nedokážu pojmenovat, ale zařadil bych ji do herní série Warhammer 40 000 a jedna z cosplayerek drží v ruce černý zápisník s nápisem Death Note, což bych celkem sebevědomě zařadil do seriálu Death Note. Tím bohužel končím. Vedli byste si lépe?
Program zahajoval japanolog a odborník na japonská bojová umění Jakub Zeman ukázkou Tamešigiri (sekání rohoží japonským mečem) a vrháním šurikenu (vrhací čepel). Další body programu sestávaly především z přednášek na témata, jako jsou cosplay, anime, historie japonska, japonské básně, fanfikce atd. Proběhla soutěž cosplayerů o nejlepší kostým a vyhlášení cen Miss Advík. Celý program můžete nalézt na oficiálních stránkách zde.
Přednášky jsem nenavštívil. Na návštěvu Advíku jsem měl omezený čas, který jsem se rozhodl věnovat pořízení co největšího počtu fotografií. Nejraději bych vyfotil všechny účastníky v kostýmech, ale nebylo to časově možné. Na příští ročník si však rád vymezím více času.
Letošní Advík jsem opouštěl s dobrým pocitem. Vím, že převlékání se do obleků kočkoholek s ouškami a huňatým ocasem nebo uniforem japonských školaček, kterým kouká podvazek, mnozí považují za nějakou úchylárnu nebo alespoň něco nevhodného. Sám mám na toto téma v případě nezletilých ambivalentní názor, nicméně při osobní účasti na Advíku 2021 jsem neviděl nic, co by můj názor hnulo negativním směrem, jen nadšence sdílející zajímavé hobby či zálibu v určitém žánru.
Účastníci Advíku v uzavřených prostorách poctivě nosili respirátory. V souladu s aktuálními opatřeními jsem jim však nabízel si respirátor pro účel pořízení fotografie sundat.
