Prázdné centrum Prahy za časů karantény očima naší fotografky Nguyen Phuong Thao

Prázdné centrum Prahy za časů karantény očima naší fotografky Nguyen Phuong Thao Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Nevztekat se a rychle dát impuls ekonomice. Jinak bude hospodářství na kolenou ještě dlouho po epidemii

Makat a neblábolit. Tak znělo volební heslo, díky kterému Andrej Babiš opanoval na podzim 2017 volby do Poslanecké sněmovny. Zatímco o mnoha krocích, plánech či opatřeních premiéra a jeho týmu z předešlých dvou let lze pochybovat nebo je kritizovat, teď by si všichni skutečně měli přát, aby se makalo a neblábolilo. Přeloženo do dnešní situace, aby se nevztekalo, a naopak se dal silný a rychlý impuls ekonomice. Každý den či týden odkladů bude znát a jáma, do které padáme, bude stále hlubší.

Situace není růžová. Stovky tisíc lidí zůstaly z práce doma a většinou dostanou poměrnou část svých mezd. Ale mnohé osoby samostatně výdělečně činné jsou odstaveny od své práce a tím i příjmů zcela. Tito lidé však nejsou odstaveni od všech povinností, především placení záloh na zdravotní a sociální pojištění. V té minimální úrovni se jedná o platby pět tisíc korun měsíčně.

Co s nájmy?

Drtivá většina obchodníků má zavřené své obchody. Nerealizuje tržby a musí se v tom lepším případě spolehnout na své našetřené zdroje z minulého období. Musí se nějak vypořádat se svými zaměstnanci, a pokud tyto obchody nejsou ve vlastní nemovitosti, mají na krku ještě platby za nájem a energie. V některých případech už některá města avizují, že nájem odpustí, sníží či odloží.

Ale jak tomu bude v případech, kdy je vlastní soukromá osoba? Tam to bude velice ošemetné rozlišovat. Jinak se totiž bude posuzovat případ člověka, který někomu pronajímá jeden obchůdek, a odlišně pak někdo, komu patří v dané lokalitě více domů či pasáží. Dostaneme se totiž do úskalí. Pronajímání nemovitostí je legální podnikání jako každé jiné a nemělo by být nějak omezováno. Na druhou stranu se tu pak mohou prezentovat skutečné lidské charaktery v situaci, zda jsou schopny a ochotny akceptovat a vzniklou situaci a reagovat na ni.

Včera bylo pozdě

Ale zpět k nejvyšší úrovni. Snad všem je zřejmé, co se tady děje. Vědí, že finanční zdroje lidí a malých firem začnou brzy vysychat. A ti zodpovědní vědí, že je potřeba rychle a rázně zakročit. Že nelze přihlížet, jak ekonomika uvadá a upadá do letargie. Musí se to udělat co nejdříve, jinak škody budou obrovské a proces zotavení bude trvat velice dlouho.

Krví ekonomiky jsou peníze a ty se musí stále točit a lidé musí utrácet. V tuto chvíli i za cenu, že by šlo o peníze uměle vytvořené a vypůjčené na dluh. Snad nikdo už nyní neřeší, jestli deficit státního rozpočtu za letošní rok bude 40, 80, 120 či více miliard korun. Není to podstatné a takto to nebudou řešit nikde na světě.

Ve veřejném prostoru už se nahlas skloňují návrhy jako odpouštění odvodů na pojištění u OSVČ, subvencování části mezd, garance za úvěry a tak dále. Naprosto v pořádku. Ale nad těmito návrhy by se nemělo nijak dlouho rokovat, ale co nejdříve uvést do praxe. Politici, kteří svoji výplatu dostanou ve výši 100 procent bez ohledu na svůj výkon a rozpočtové možnosti státu, by si měli uvědomit, že ostatní to tak nemají. Jakékoliv další prodlužování je výrazem cynismu a nepochopení současné situace.

Noví hrdinové

Zároveň by mělo dojít k opatřením, které neuvalí nové povinnosti a překážky podnikajícím subjektům. Mám nyní na mysli například náběh nových vln EET. Stát by zároveň měl zrušit všechny populistické nesmysly. Vedle zprofanované Účtenkovky by to měly být i slevy na jízdném, a to nejen pro studenty a žáky, ale i pro seniory. Zároveň by měl i více zapojit banky, klidně na omezený čas i formou mimořádné bankovní daně. Každá koruna v rozpočtu navíc bude mít cenu zlata.

Zkrátka všichni by si měli uvědomit, že jsme na jedné lodi, do které teče, a tudíž nelze tvrdit, že se to někoho netýká. Tato doba naopak přinesla nové hrdiny. Nejsou to však ministři ve Strakovce, ale tisíce prodavaček v obchodech s potravinami, zdravotníků v první linii, dobrovolníků, kteří šijí roušky pro druhé a rozváží lidem jídlo a potraviny. Oni svoji povinnost vůči zemi plní nezištně a s plným nasazením. Ostatní potřebují podmínky k fungování, aby se ekonomika nezastavila a nenastal totální kolaps. A vláda tu je od toho, aby všem dala jasný a pozitivní impuls. Konejte, je za pár vteřin dvanáct!