Statisíce lidí včera demonstrovaly v Barceloně své odhodlání postavit se terorismu. Byla to reakce na útoky z minulého týdne, při kterých bylo v Katalánsku zabito teroristy 15 lidí, 126 jich bylo zraněno a 7 útočníků bylo zastřeleno. Včera se akce zúčastnil i španělský král Felipe VI., premiér Mariono Rajoy a katalánský předseda vlády Carles Puigdemont. Měli tak dát najevo jednotu, která ale mezi ústřední vládou v Madridu a tou autonomní v Barceloně rozhodně nepanuje. Projevilo se to podle policie bohužel i při nedávných teroristických útocích.
Některé složky státní španělské policie totiž podle médií obvinily katalánské kolegy, že ti schválně ignorovali jejich předchozí informace o strůjcích atentátů. Dokonce španělští specialisté nebyli ani vpuštěni na některá místa útoků, protože katalánská strana chtěla světu dokázat, že to zvládne sama.
V čele Katalánska stojí separatisté, toužící odtrhnout region od Španělska. Barcelonská sobotní manifestace měla být příležitostí uzavřít příměří, poznamenala agentura AFP. Jenže 1. října se má uskutečnit referendum o sebeurčení, a to navzdory nesouhlasu Madridu. Podle něho snahy Katalánců o odtržení odporují platné ústavě. Španělská média mezitím zveřejňují zneklidňující zprávy, podle kterých policejní síly Katalánska, které mají vysokou míru autonomie, vůbec nekonzultovaly před atentáty historii marockého imáma z Ripoli Abdalbákího Satího, který je pokládán za vůdce teroristů. Neučinily tak přesto, že znepokojivé informace o něm existovaly a on byl prokazatelně ve spojení s lidmi, kteří plánovali a uskutečnili teroristický útok.
Místní policie prý také razantně odmítla nabídky na využití španělských specialistů, když vyšetřovala výbuchy v Alcanaru, kde se pokusili útočníci sestrojit bomby. To tvrdí odbory španělské policie. Zatímco veřejnost i katalánští a španělští politici pořád oceňují po útocích rychlou reakci místních policejních složek, tak informace ze zákulisí ústřední španělské policie hovoří o něčem jiném. Do sporu mezi jednotlivými složkami policie se proto museli vložit politici. Madrid se ve středu pokoušel situaci vyjasnit. Enric Millo, zástupce ústřední vlády v Katalánsku, řekl, že mezi různými bezpečnostními silami panovala a panuje „trvalá, neustálá a plynulá spolupráce“ a že obvinění jsou „nezodpovědná“. Jenže to spory a hádky nezastavilo.
Deník ABC ve čtvrtek popsal, jak soudce, který byl pověřen vyšetřováním výbuchu v Alcanaru (tam se pomocí plynových bomb snažili teroristé vyrobit výbušniny), informoval katalánskou policii, že na místě bylo nalezeno až 120 plynových bomb. To bylo těsně před útokem v Barceloně. Místní policie to prý ale ignorovala. Na tuto otázku navíc policie v Barceloně doteď neodpověděla. Dále podle médií belgická policie varovala Katalánce ohledně imáma Satího v březnu minulého roku, protože ten se pokusil usadit v Bruselu a tam navázal kontakty s radikálními islamisty. Katalánské bezpečnostní složky ale uvádějí, že o imámovi žádné informace neměly. Ten přitom ve svých kázáních a vystoupeních dlouho a otevřeně brojil proti demokracii a Západu.
Nejvlivnější španělský deník El País mezitím kritizoval všechna vzájemná obvinění mezi španělskou ústřední policií a katalánskými bezpečnostními silami a označil je za pokusy politicky využít údajné úspěchy nebo selhání ve vyšetřování a při prevenci proti terorismu. Veřejnost se navíc v podobných případech pravdu dozvídá pouze po částech, nebo také nikdy.
