Exekuce se v ČR přímo dotýká asi 1,5 milionů lidí, takže každého sedmého Čecha. Že se v tíživé životní situaci ocitli kvůli půjčce na dovolenou, nebo vánoční dárky, je ve společnosti převládající stereotyp, který podle Radka Hábla nemá s realitou mnoho společného. Stejně jako přesvědčení, že vše spasí finanční gramotnost. „Na to spojení jsem už alergický,“ přiznává zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení a upozorňuje, jak snadné je spadnout do dluhové pasti. A to i bez vlastního přičinění, což je případ rozvedené charitativní pracovnice Aleny, na kterou bylo kvůli společnému jmění manželů uvaleno devět exekucí. Právě na ní a dalších třech aktérech dokumentární série V exekuci Hábl ukazuje, jak obří je obchod s dluhy a jaké praktiky používal a používá.
„Problém je vždycky v lidech a v systému, nicméně u nás ta systémová složka byla velmi výrazná. Před více než 20 lety tady vznikli soukromí exekutoři, což byla taková špička ledovce. Když chcete obchodovat s dluhy a chcete mít nějaké nemravné úmysly, vydělávat na chudých lidech, tak potřebujete mít na konci článku někoho, kdo vám to vymůže. Ve chvíli, kdy tady máte soukromé exekutory, které si navíc můžete jako věřitel vybírat, tak je potom už jenom krůček k tomu, že rozjedete obrovský byznys. A to se u nás přesně stalo po roce 2001, kdy se obchodovalo s naprosto bagatelními pohledávkami, kdy se prodávaly nedoplatky u lékaře, regulační poplatky, které nebyly zaplaceny. Devadesátikorunové, třicetikorunové nedoplatky se prodávaly za vyšší než nominální hodnotu, protože každý věděl, že se na tom dá krásně vydělat, že z těch 90 Kč se velmi snadno stane 15 až 20 tisíc – jenom na nákladech řízení, na advokáta, na exekutora. U nás tak nešlo o to vymáhat dluhy, ale vydělat na procesu vymáhání,“ objasňuje Radek Hábl podstatu systémového pochybení, na které doplácí jednotlivci i celá společnost.
Zhruba 50 % dlužníků je v exekucích 10 a více let a často rezignovali na jakékoliv řešení, protože dlouho žádné ani nebylo. Uchýlili se proto do šedé ekonomiky, neplatí daně, sociální a zdravotní pojištění, jsou častěji příjemci sociálních dávek. Vyrůstání v zadlužené domácnosti je navíc nejsilnějším prediktorem budoucího selhání mladého člověka. „Drtivá většina lidí, kteří spadli do exekucí před těmi 10, 15 lety, by tam za dnešních podmínek už nespadla,“ myslí si a dodává, že proces oddlužení je u nás stále komplikovaný, a ačkoli nějakou formu půjčky využívá téměř každý, neschopnost splácet představuje v České republice mnohem větší sociální stigma než v jiných zemích.
Čtyři hlavní pilíře, na kterých bylo možné nekalé podnikání postavit, se přitom podařilo odstranit jen zčásti. Došlo ke snížení vysokých advokátních tarifů, které opravňovaly účtovat za vymáhání zanedbatelných částek nadstandardní náklady na advokátní zastoupení, v platnost vstoupil zákaz rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, který znemožnil soukromým soudcům napojeným na věřitele legalizovat nemravné úroky a pokuty, a do třetice došlo k regulaci nebankovních subjektů. Obrovský byznys, který jde ruku v ruce s obrovským lobby, ale funguje dál. „To, že si věřitel může volně vybírat exekutora, znamená, že se o exekuce soutěží. Exekutor má na jednu stranu vysoké pravomoci úřední osoby, může vám vstoupit domů a zabavit co chce. Na druhé straně je vystaven konkurenčnímu tlaku, takže se snaží dělat maximum pro to, aby na trhu uspěl, aby v očích věřitelů byl úspěšný, a jde na hranu, nebo často i za hranu zákona. Jenom proto, aby získal co nejvíc zakázek. Ti nejdrsnější exekutoři získávají nejvíc zakázek,“ popisuje.
Aktuálně je v exekucích vymáháno zhruba 700 miliard korun. I proto snaha prosadit, aby exekutora vybíral nezávislý soud a nestávalo se, že člověka s deseti exekucemi nahání deset různých exekutorů, přičemž všichni dělají to samé a prodražují řízení, opakovaně naráží na zájmy velkých institucionálních věřitelů, jako jsou banky, pojišťovny nebo velké exekutorské úřady a advokátní kanceláře. „Každý, kdo nastoupí, to chce změnit, nějakým způsobem napravit právě tuto konkrétní věc, zavést teritorialitu soudních exekutorů, ale vždycky to skončí těsně před cílovou čárou, kdy na poslední chvíli se něco změní a k té změně nedojde. Naposled tuto změnu zablokovaly za vlády Andreje Babiše hnutí ANO a ODS,“ říká Hábl s tím, že v případě ODS to přičítá ideologii strany, která hájí zájmy podnikatelů, u hnutí ANO by podle něj nějaké tlaky mohly být, protože třeba Jaroslav Faltýnek má blízko k Dalimilovi Mikovi, třetímu největšímu exekutorovi v zemi.
Jaké kličky a pastičky používají nebankovní společnosti dnes? Proč si lidé nejčastěji berou půjčky s vysokými úroky? Jakou mají Češi morálku splácení? Kudy z dluhové pasti ven? A měla by být vyhlášena dluhová amnestie? Na tyto a další otázky odpovídal Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení a průvodce šestidílnou dokumentární sérií V exekuci, která je k vidění od 1. března každý středeční večer na ČT1, nebo kdykoli v iVysílání.
