Jiří David, Václav Havel z cyklu Skryté podoby, 1992, fotomontáž, černobílá fotografie

Jiří David, Václav Havel z cyklu Skryté podoby, 1992, fotomontáž, černobílá fotografie Zdroj: Archív

Vladimír Skrepl, Umrlec, 2002, akryl, plátno, 65 × 60 cm
Vladimír Kokolia, Bez názvu, 1984, barevný tisk, karton, 36,5 × 55 cm
Michal Gabriel, Tři psi, 1986, textil, drát, papír
Jiří Sopko, Rozhovor, 1986, 200 x 180 cm, akryl na plátně
Jiří Petrbok, Malovaná koláž 9, 1998, kombinovaná technika, sololit
8
Fotogalerie

Krádež století: Brňáci jen přihlíželi, jak jim Hradečtí vyfoukli jednu z nejcennějších českých sbírek

O víkendu to byla v Hradci Králové velká sláva, v tamní Galerii moderního umění (GMU) otevřeli výstavu Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche. Do východočeského krajského města se sjeli sběratelé umění, kurátoři a umělci, aby premiérově zhlédli unikátní výstavu především současného českého umění, která je prvním představením děl ze sbírky brněnského sběratele a později od roku 1986 i provozovatele tamní galerie Na bidýlku, Karla Tutsche (1941‒2008), kterou GMU získala v roce 2021.

Karlu Tutschovi se během přibližně čtyřiceti let do jeho smrti v roce 2008 podařilo vytvořit unikátní sbírku umění, která dnes obsahuje přibližně 1500 položek – vedle exlibris nebo grafik jsou v ní díky jeho oku klíčová díla současného českého umění od konce 60. let 20. století.

Ředitel GMU František Zachoval, který stojí za pořízením sbírky východočeskou výstavní institucí, vysvětluje: „Poprvé jsem se o možnosti odkoupení Sbírky Karla Tutsche dozvěděl v roce 2020 od jedné nejmenované brněnské historičky umění. Hned následující den jsem zavolal panu Jindřichu Tutschovi, bratrovi Karla Tutsche, protože jsem věděl, že on je tím obdarovaným. Jindřich Tutsch mi během telefonátu řekl, že sbírka je k dispozici, ale ne darem. Čímž mi mimochodem naznačil, že GMU ji může získat.“

Nakonec se Zachovalovi podařil majstrštyk. Brněnským institucím, které stále doufaly, že letitým zdržováním jednání se jim podaří získat sbírku zdarma, ji vyfoukl přímo před očima za bílého dne. A to přestože u Tutschů se střídali movití sběratelé a nabízeli vysoké částky. Nakonec 12 let po Tutschově úmrtí rozhodl i fakt, že GMU jako sbírková instituce se zavázala zachovat sbírku jako celek. Oněch 12 milionů korun, na kterých se Zachoval zastupující Královéhradecký kraj, s Jindřichem Tutschem domluvili, tvoří jen zlomek tržní ceny. Odhady hovoří o tom, že pokud by se dostala na volný trh, její cena by rozhodně převyšovala 100 milionů korun. Výjimečnost celistvé sbírky je i v tom, že v našich institucích včetně Národní galerie snad s výjimkou GHMP se podobný soubor současného umění této kvality nenachází.

A přestože 12 milionů není pro krajskou galerii zanedbatelná částka, podařilo se ji zajistit během čtyř měsíců. První čtyři miliony se našly v rezervním fondu GMU, dalších 8 milionů schválilo vedení Královéhradeckého kraje. A pak už začala odborná kurátorská práce, která vyvrcholila včerejší vernisáží a představením publikace Umění napříč generacemi. Sběratel a galerista Karel Tutsch.

To, že sbírka je vskutku jedinečným záznamem doby, ilustruje fakt, že výstava obsahuje špičková, často raná díla Jiřího Načeradského, Jiřího Sopka, Jiřího Kovandy, Michala Gabriela, Jiřího Davida, Antonína Střížka, Stanislava Diviše, Vladimíra Kokolii, Jiřího Petrboka, Jána Mančušky, Jakuba Špaňhela a Tomáše Vaňka, ale třeba i práce Jiřího George Dokoupila, kterému Karel Tutsch uspořádal jeho vůbec první výstavu v rodném Československu v roce 1990.