Fakt, že coby prezidentský kandidát obdržel Andrej Babiš bezmála 2,5 milionu hlasů, neznamená, že by jeho hnutí ve sněmovních volbách volil shodný počet voličů. Politolog Miloš Gregor takovou interpretaci volebního výsledku, se kterou zareagovali na vítězství Petra Pavla lídři ANO, označuje za nesmysl. „Kdybychom na to přistoupili touhle logikou, musíme říct, že vládní strany mají potenciál mít 3,5 milionu. To je stejné, jako když se Andrej Babiš snažil nálepkovat Petra Pavla jako vládního kandidáta, protože ho vláda podpořila. Ale o sobě už neříkal, že je komunistický kandidát, protože ho podpořili komunisté,“ upozorňuje. Pro další vývoj stranických preferencí bude podle něj zásadní, jak si ANO vyřeší dilema, zda se dál radikalizovat, anebo se vrátit k umírněnější levicové rétorice.
Budoucnost ANO není podle Miloše Gregora podmíněná aktivní politickou kariérou Andreje Babiše a existenci hnutí by nutně nemusel ohrozit ani jeho úplný odchod z politiky. „V tuto chvíli ANO bude pravděpodobně dál žít, prestože Alena Schillerová i Karel Havlíček nejsou až tak voličsky atraktivními jako Andrej Babiš, ale zvládli si už vybudovat velké povědomí i skupinu fanoušků. Můžeme to vidět u Aleny Schillerové, která se velice flexibilně přetvořila do paní, která je religiózní, chodí po jižní Moravě s křížkem, aby se zalíbila tamním voličům,“ myslí si politolog z brněnské Masarykovy univerzity s tím, že strana by i tak mohla dosahovat solidních výsledků, a navíc zvýšit svůj koaliční potenciál. Pro ten je totiž stávající předseda výrazným omezením.
„Andrej Babiš se v politice chová jako v byznysu, to znamená žralok, který nebere ohledy nalevo napravo a jde si tvrdě za svým, což můžeme chápat, ale pak on se nemůže divit, že když všechny po cestě pokouše a poplive, tak s ním nikdo už nechce spolupracovat. A takhle on se v politice chová 10 let,“ je přesvědčen Gregor. Toho samotného překvapilo, jak jednoznačně a cílevědomě zaútočil před druhým kolem prezidentských voleb na voliče SPD. Ostrou negativní kampaní jich sice část získal, ale zároveň tím odradil některé své dosavadní podporovatele. Že by měl mít Tomio Okamura obavy z dlouhodobého odlivu svých pravověrných politolog nepředpokládá. „SPD bude přibližně na svém, jestli bude mít 11, 13, 9 nebo 10 %, to nedokážu odhadnout, ale přece jenom prezidentská volba je úplně jiná disciplína a zároveň SPD nominovalo kandidáta, který úplně nebyl tím, co by voliči SPD od prezidenta chtěli. Jaroslav Bašta byl kandidátem, s prominutím a s nějakou úctou k němu, do počtu. To nebyl kandidát, který by si mohl pomýšlet na seriózní výsledek. A i tak byl schopný získat 5 % hlasů,“ říká.
Kdo by se na pozoru naopak mít měl, je paradoxně vítěz prezidentských voleb Petr Pavel. „Trošku se obávám, že když teď nebude prezidentem Miloš Zeman, který byl skoro až letargický, anebo naopak, když promluvil, tak se každý obával, jaký to bude mít dopad nebo jaké budou jeho kroky v rámci politického systému, nebude to ani Andrej Babiš, který by si potřeboval dělat z Hradu své mocenské centrum, tak všichni mají velká očekávání od toho, jaký bude Petr Pavel prezidentem. A ve chvíli, kdy by byl teď neviditelný, tak to nadšení může opadnout. A naopak mu budeme vytýkat, že je neviditelný,“ chápe snahu příští hlavy státu využít povolební euforii. Až opadne, čeká generála v záloze ten nejtěžší úkol: bude muset lidem vysvětlit, že jeho role je zejména moderační, možná zprostředkovatelská, ale otázky, které trápí Českou republiku, nevyřeší. To může v parlamentní demokracii jedině vláda.
Pak se ukáže i to, jak jsou ve své přízni konzistentní média. Někteří novináři a novinářky totiž neskrývali své sympatie k nově zvolenému prezidentovi a slovy Gregora se u nich projevoval při rozhovorech ve volebním štábu až „fanouškovský prvek“. „Mně na tom nepřijede nic špatného ve chvíli, kdy je to přiznané po celou dobu a netváříme se, že jsme nestranní, nezaujatí a pak jenom těsně před volbami řekneme: Tak tohle je náš favorit. V tu chvíli je to špatně,“ má jasno s tím, že takové vymezení si mohou dovolit pouze soukromé sdělovací prostředky, veřejnoprávní mají zůstat nestranná.
Čím si vysvětluje, že vyhrocená kampaň Andreje Babiše oslovila jen část krajně pravicových a levicových voličů? Co by ANO získalo svou radikalizací? Kde je místo pro Danuši Nerudovou? Co může být pro Petra Pavla kontraproduktivní? Nebo co je v prezidenských volbách úkolem médií? Na tyto a další otázky odpovídal Miloš Gregor, politolog z brněnské Masarykovy univerzity.
