V ANO nesetrvávám z nějaké prvoplánové vděčnosti, říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová s tím, že hnutí pro ni neztělesňuje pouze Andrej Babiš, ale spousta regionálních politiků, kteří v něm dostali šanci a kteří tak naplnili jeden z prvotních cílů, jímž bylo přitáhnout do politiky nové lidi. Pokud jde o samotného předsedu a expremiéra, role hodného strýčka mu podle ní nesedla. Nebyl přitom prvním veřejným činitelem, kterého viděla měnit se pod rukama marketéru v někoho jiného. „V tomhle jsou volby a kampaně nakonec i fér. Lidi se nenechají úplně opít rohlíkem a nakonec vyhraje autenticita toho kandidáta,“ myslí si a v rozhovoru vysvětluje, proč své „skoro devět let zmražené členství“ ve straně neukončí.
Volby vnímá Věra Jourová jako svátek demokracie, a když jde o ty prezidentské, z nichž vzejde jeden člověk s obrovskou legitimitou, tak by to měl být ponejvíc festival něčeho velmi pozitivního. Opak byl ale pravdou. „Je to za hranou v momentu, kdy kandidáti přijímají výhrůžky, kdy je do toho negativně zapojená rodina a co si budeme vykládat, kampaň byla hodně vyhrocená i kvůli tématu války a míru, protože to hrálo na strach lidí, a to se mi teda nelíbilo,“ zavrhuje místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost brnkání na zranitelnost voličů i předpoklad, že kdo bude nejvíc vyděšen, ten nejpravděpodobněji přijde k volbám. Takovým způsobem se podle ní komunikovat nemělo a nemuselo.
Kritická je ale i k vyjádření svých spolustraníků z ANO, hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka a ostravského primátora Tomáše Macury, kteří se proti kampani Andreje Babiše vymezili a vyslovili ve prospěch jeho konkurenta Petra Pavla. „I kdyby to tak u mě bylo, tak bych to neudělala, protože si myslím, že to není úplně fér. A navíc volba prezidenta je svým způsobem intimní občanské privilegium, které když si člověk nechá pro sebe, tak se nic nestane,“ má jasno. Zvolený prezident bude mít podle ní „kromě formální autority i aureolu toho, kdo skutečně získal těch 3,5 milionu hlasů, což mu dává možná o něco víc než tu autoritu danou ústavou. A tím nemyslím, že by měl překračovat ústavu. Já se skutečně těším na dobu, až bude mít Česko prezidenta, který ji bude respektovat,“ dodává a předesílá, že pokud se mu bude v nové funkci dařit, může zásadním způsobem zvýšit důvěru občanů ve stát.
Jednoznačnou odpověď má i na četné dotazy, proč v hnutí zůstává. „Zatím se mi zdálo, že tam setrvávat mohu, protože: jednoznačná zahraničně-politická orientace na Západ a na obranné uskupení Severoatlantického paktu, jinými slovy žádné paktování s Ruskem a s Čínou. Pak tam byla politika sociální, ekonomická víceméně trošku doleva od středu, což mi taky vyhovuje. Já si myslím, že jsem trošku doleva od středu. A třetí věc, kterou jsem sledovala velmi zostra, jestli nebude docházet k nějaké erozi, řekněme, principu právního státu, omezování nezávislosti justice nebo médií. Nezaznamenala jsem to, takže když si to takhle vyhodnotím, tak jsem s ANO celkem v pohodě,“ vysvětluje a přiznává, že úplně dobře jí nedělalo, když zjistila, že Andreje Babiše podporují ti, proti kterým bojuje, tj. dezinformátoři.
Dezinformace považuje za vážný problém, který by ráda řešila „spíš nějakými protilátkami než amputací. Amputovat svobodu slova bych teda fakt nechtěla.“ V praxi to znamená místo zákazu shora aktivní zapojení zdola, jehož součástí budou podpora vzdělávání, celospolečenský zájem na potírání ověřitelných lží i patřičná důvěra v to, že se lidé „prostě nenechají nekonečně blamovat a ohlupovat.“
Jak byl v zahraničí vnímán Miloš Zeman a na jaké dotazy musela v souvislosti s jeho výkonem funkce často odpovídat? Jakou regulací by ráda vnesla světlo do politických kampaní? Co jí řekl šéf TikToku Shou Zi Chew? Co si myslí o Elonu Muskovi? Nebo do jakých třech kategorií lze rozdělit závadný obsah na internetu? Na tyto a další otázky odpovídala místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.
