Demonstranti, kteří se sjeli z celé země, přišli na Václavské náměstí projevit svůj nesouhlas s vládou. To patří k demokracii, varující jsou ale recepty organizátorů a mluvčích, jak ven ze současné ekonomické a bezpečnostní krize.
Občanský protest Česká republika na 1. místě, jehož se účastnili zejména představitelé mimoparlamentních subjektů, proběhl bez větších incidentů. Máme svobodu shromažďování a nikoli totalitu, jak se domnívají někteří účastníci této akce. Na vládě nenechali niť suchou a požadují její demisi.
Jiný metr
Není to tak dávno, kdy se stejní lidé vymezovali vůči aktivitám Milionu chvilek, jichž se účastnilo až 300 tisíc odpůrců Andreje Babiše. Napadali je, že nerespektují výsledky demokratických voleb. Totéž říkal i šéf ANO a výzvy k rezignaci nevyslyšel.
Lídr SPD Okamura tehdy tvrdil, že pokud má někdo problém s premiérem Babišem nebo s někým jiným, ať přijde k volbám, nevolí ho a nepodporuje ho. Cílem protestů Milionu chvilek podle něj nebyla demokracie ani uznání výsledků voleb, ale uzurpování moci.
Dnes se měří jiným metrem. Organizátoři vyjadřují právo na odpor a Okamura, jenž se demonstrace nezúčastnil, si přisazuje. Přiživit se snažil i Babiš, jenže ušetřen nezůstal ani on. Někteří vystupující požadovali jeho uvěznění. Považují ho za součást establishmentu, který je potřeba radikálně vyměnit.
Osvobození od NATO a EU
Rozruch vyvolala polemika, kdo tuto demonstraci organizuje. Někteří vystupující se ohradili vůči výhradám, že tuto akci svolaly proruské síly. Přidal se k nim i odborový předák Josef Středula. Stačí se však podívat na požadavky formulované organizátory.
„Česká republika potřebuje zajistit přímé smlouvy s dodavateli plynu, především s Ruskou federací.“ To znamená návrat do vlivové sféry Kremlu se všemi souvisejícími národně bezpečnostními aspekty.
„Tendry na dostavbu jaderných elektráren musí vyhrávat ty nejlepší firmy, nikoliv firmy z politicky spřátelených (se současnou vládou) zemí.“ To skrytě představuje zpětvzetí vyřazených ruských a čínských dodavatelů.
„Česká republika by měla usilovat o dosažení vojenské neutrality a nezapojování se do války.“ To se rovná vystoupení z NATO a snížení naší obranyschopnosti.
„Česká republika se potřebuje osvobodit od přímé politické poddanosti vůči EU, WHO, OSN.“ To znamená vystoupení z EU se všemi negativními dopady na obchodní provázanost českých firem.
„Česká republika ještě před čtvrtstoletím vlastnila veškerý svůj obchod a průmysl. Je potřeba osvobodit český průmysl od závislosti na zahraničních společnostech.“ To znamená směřování před privatizaci v devadesátých letech a izolaci domácí ekonomiky.
„Česká republika potřebuje znovuvybudovat samostatné, na dotacích z EU nezávislé, mnohodruhové zemědělství tak, aby byla potravinově nezávislá.“ To rovněž znamená vyvázání z jednotného evropského trhu a myšlenkový posun do doby normalizace.
„Naším cílem je vyvést Českou republiku z globalistických vojensko-ekonomických struktur, abychom byli nezávislí a samostatní,“ shrnul cíle hlavní organizátor demonstrace Ladislav Vrábel z iniciativy Chcípl pes. Pojem nezávislost je jen eufemismus pro geopolitický posun východním směrem.
Větší cenzura než v Rusku
Prezidentský kandidát Středula si zřejmě nevšiml, že na svolané demonstraci silně rezonovaly protiukrajinské nálady. Nezná asi ani názory Vrábela, jenž už v březnu šířil dezinformace, že na naše území budou přes Ukrajinu pronikat migranti z Afriky. Za katastrofu označil údajnou ekonomickou migraci utečenců z válkou sužované Ukrajiny.
Vrábel se netají tím, že čerpá informace z propagandistického kanálu Rossija 1. Postěžoval si na cenzuru na vše, co je ruské. „V Rusku je cenzura také, ale zdaleka ne tak hrozná jako u nás, přestože nejsme ve válečném stavu,“ tvrdí.
„Ti lidé jsou přesvědčeni, že Rusko má vojenskou převahu nad NATO,“ tlumočí Vrábel názory z ruské televize. Ukrajinu prý ničit nechtějí, pouze usilují o denacifikaci od nacistických skupin. Varuje před tím, že západní Evropa se může stát jadernou pouští.
„Nechci strašit, ale pokud bude Západ tlačit na Rusko a posílat zbraně na Ukrajinu, může se ten konflikt rozrůst. Rusko by mohlo to vojensko-technologické opatření používané na Ukrajině rozšířit na celou Evropu,“ straší.
To jistě neznamená, že všichni účastníci demonstrace jsou přívrženci Putina. Nemálo z nich je ale ovlivněno kremelskou propagandou podobně jako Vrábel.
Program KSČM
Dnes se propojují zájmy zdánlivě protichůdných a roztříštěných mimoparlamentních seskupení, což nejlépe shrnul komunistický kandidát na prezidenta Josef Skála.
„Neveďme včerejší války. Národní pravice potřebuje civilizovanou levici. Musíme se vrátit do extraligy světové ekonomiky. Současnou vládu i ty budoucí k tomu dotlačíme, pokud se tento vlastenecký blok udrží pohromadě,“ prohlásil čelný představitel ortodoxního jádra KSČM, který vítal okupanty v roce 1968.
Skálovu představu návratu do extraligy světové ekonomiky už známe ze čtyřicetileté nadvlády komunistů. Pozoruhodné však je, jak nápadně mnohé požadavky organizátorů kopírují programové pilíře KSČM.
Společným zájmem tohoto různorodého společenství je pád kabinetu, dosazení dočasné vlády odborníků a vypsání předčasných voleb. Koho mimo jiné považují za odborníky?
Patří mezi ně hlasití propagátoři přímých dodávek plynu z Gazpromu Vladimír Štěpán a Ivan Noveský. Dalším je bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, zemědělský poradce Trikolory, jež měla s odštěpenou odnoží PRO asi nejpočetnější zastoupení na pódiu. Společně požadují ukončení protiruských sankcí, dodávek zbraní na Ukrajinu a vyzývají k „mírovému řešení konfliktu“. Neříkají už, jak si tento scénář představují - jako faktické podřízení Kyjeva ruským imperiálním zájmům.
Agrobaron Jandejsek dlouhodobě prosazuje co nejvyšší dotace pro velké zemědělské podniky na úkor rodinných farem, jež považuje za zbytečné a neproduktivní. Prosazoval kvóty na české potraviny v obchodních řetězcích, což by znamenalo snížení nabídky zboží v zájmu potravinářských kolosů v čele s Agrofertem.
Změna kursu
To vše nic nemění na tom, že situace je vážná. Mnozí lidé a firmy se obávají budoucnosti a ceny energií, jež eskalovaly v srpnu, vyžadují razantní řešení. Snadná východiska však neexistují. Pouze řešení nákladná a ještě nákladnější, což koliduje se snahou co nejrychleji konsolidovat veřejné finance.
Organizátoři protestů se netají tím, že chtějí změnit politický kurs. „Chceme si vzít naši zemi zpátky od lidí, kteří si myslí, že nám budou vládnout z Washingtonu, Bruselu nebo Kyjeva,“ shrnuje Vrábel. Tím je řečeno vše.
Třicet tři let po pádu komunismu byly z Václaváku vyslány opačné vzkazy, než požadovali tehdejší demonstranti. Chtěli se vrátit na Západ a vymanit se z mocenské sféry Moskvy. Dnes si organizátoři akce Česká republika na 1. místě představují opak, jenže to je návrat před rok 1989.
