nahoru

Agrofert sobě: Reklama na Čapím hnízdě byla předražena o nejméně 190 milionů, pochybnosti rostou

Jiří Sezemský 4. července 2022 • 07:00
Agrofert sobě: Reklama na Čapím hnízdě byla předražena o nejméně 190 milionů, pochybnosti rostou
foto: Blesk:MARTIN PŘIBYL

Rozhodnutí policie odložit reklamní větev Čapího hnízda vyvolává stále větší pochybnosti. Ostře ji kritizovala Unie daňových poplatníků. Z posledního znaleckého posudku navíc vyplývá, že reklama Agrofertu byla předražena o více než 190 milionů korun.

„Nelze se ubránit dojmu, že v tomto státě mají některé osoby podezřelé ze spáchání daňové trestné činnosti prominentní postavení. A to je v právním státě absolutně nepřípustné,“ uvedl člen Rady Unie daňových poplatníků David Hubal. Unie vydala prohlášení, v němž odmítla postup policie, jež zastavila vyšetřování podezřele objemné reklamy Agrofertu na Čapím hnízdě za 272 milionů korun.

Podobné případy uměle nadhodnocené či fiktivní reklamy jsou policii a finančním úřadům dobře známy a velmi přísně přezkoumávány. Firmy musí odůvodnit každou korunu, dokládat konkrétní reklamní práce, a ceny se musí pohybovat v obvyklém rámci. Unie daňových poplatníků zveřejnila následující výhrady.

Co vadí unii?

Inkaso peněz za reklamu probíhalo už v roce 2009, kdy objekt ještě ani nebyl dokončen. Reklamu si v objemu 65 až 71 milionů ročně zadávaly výlučně společnosti ze skupiny Agrofert v celkovém objemu téměř 300 milionů. Takový objem finančních prostředků by stačil na 1100 billboardů na celý rok, nebo 2000 reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 milionů diváků v daném roce, a to i přesto, že návštěvnost farmy Čapí hnízdo je o několik řádů nižší.

Ceny reklamy zjevně neodpovídají tržním zvyklostem, a to i přesto, že se jedná o osoby spojené a měl být aplikován princip tržního odstupu. Server Seznam Zprávy upozornil na svědectví manažera, podle něhož měla být cena reklamy obecně nadhodnocená a některá reklama dokonce fiktivní. Na Čapím hnízdě se realizovala velká setkání převážně společností ze skupiny Agrofert, tedy nad ekonomickým smyslem reklamy se vznášejí velké otazníky.

Na podezřelou reklamu upozorňoval českou finanční správu podnětem již v roce 2014 německý finanční úřad v Chemnitz. Podle vyjádření Finančního úřadu pro Hlavní město Prahu ze dne 25. února 2019 však žádnému subjektu nebyla doměřena daň a nebyl podán podnět policii k prošetření.

Od roku 2014 vedl ministerstvo financí Andrej Babiš, druhou polovinu roku 2017 Ivan Pilný z ANO a následně do konce roku 2021 Alena Schillerová z ANO (do té doby náměstkyně ministra financí pro daně a cla). Policie nyní vyšetřování podezřelé reklamy odložila navíc v době, kdy pro obstrukce ze strany finanční správy vedené členy hnutí ANO marně uplynula lhůta pro stanovení daně.

Agrofert sobě

Případ podezřele masivní reklamy v areálu Čapího hnízda u nás nemá svým rozsahem obdoby. Jediným jejím smyslem bylo financování běžného provozu jinak ztrátové farmy a splácení úvěrů Agrofertu. Z jedné kapsy peníze vydal a vzápětí je zase inkasoval. Chytré řešení pro holding, špatné pro stát a výsměch všem poctivým plátcům daní.

U trestních soudů končí desítky řádově menších případů, fungujících podle stejného scénáře. Jde v nich o uměle nadsazenou či fiktivní reklamu v řádu stovek tisíc či jednotek milionů korun, kterou nebyly firmy schopny doložit. Přitom si ji dávaly do nákladů a tím si snižovaly základ daně i DPH.

O to více zaráží rozhodnutí policejních orgánů, svědčící o jiném metru pro obří korporaci vlastněnou opozičním politikem. Kriticky reagoval pro portál Seznam Zprávy také senátor a daňový poradce Tomáš Goláň, jenž v této věci podal trestní oznámení. „Je na tom jasně vidět, že u nás není právní stát. Jednotlivé případy jsou posuzovány naprosto odlišně,“ reaguje senátor, jenž zmínil jinou závažnou skutečnost.

Výbušný posudek

„Dnes už víme, že reklamy na Čapím hnízdě byly podle posledního znaleckého posudku předraženy o více než 190 milionů. A to se ještě týká jenom reklam, které měly dopad na daňovou situaci v České republice. To znamená, že se do toho nezapočítávají částky od společností sídlících v Německu nebo na Slovensku,“ uvedl Goláň.

V posudku je podle něj jasně řečeno, že reklamy neměly vůbec žádný ekonomický smysl a nikdo nekontroloval, jakým způsobem byla reklama realizována. Policie tento posudek zadala s neúměrným odstupem po zahájení vyšetřování, jež se kvůli tomu stále prodlužovalo, a výsledky dostala teprve nedávno. Přesto případ z jejího pohledu končí.

Goláň tvrdí, že je v posudku vyčíslena i škoda státu na základě výpočtů Generálního finančního ředitelství. To by byl posun proti nedávné liknavosti finančních úřadů v éře bývalé ministryně Schillerové. Nejenže s policií nespolupracovaly, ale rovnou zametaly citlivé kauzy spojené s Agrofertem pod koberec.

Výbušný posudek by měl být zveřejněn, stejně jako odůvodnění, proč policie nevzala jeho závěry v potaz. Není ale jediným znaleckým posudkem, zpochybňujícím příjmy Čapího hnízda. První byl zpracován už na počátku jeho cesty k padesátimilionové dotaci.

Nereálný projekt

Ekonomický expert Karel Mojžišík v něm rozporoval příjmy nově vzniklé firmy z reklamy, projektované v roční výši 25 milionů korun. Její reálná hodnota byla poloviční. Mojžišík označil projekt kvůli nejasným příjmům za neprůchodný. Přesto dotaci dostal a příjmy z reklamy se dokonce vyšplhaly na několikanásobek.

Další posudek si nechal zpracovat komisař Pavel Nevtípil vyšetřující podezření z dotačního podvodu. Podobně jako evropský úřad OLAF odhalil závažné nesrovnalosti v hospodaření Čapího hnízda. Příjmy z reklamy tvořily průměrně 83 procent ročních příjmů farmy, jež ani neměla propagační práce uvedené v podnikatelské činnosti.

Agrofert si nechal vypracovat vlastní posudek. Operuje v něm s bizarní konstrukcí, že mohl platit reklamu Čapímu hnízdu do výše odpovídající části jednoho procenta z obratu celého holdingu. Posudek zpracovala firma Proscon, jež s holdingem spolupracuje dlouhodobě. Vypomohla i s netransparentním prodejem společnosti Profrost. Babiš prodal 80 procent akcií této firmy Agrofertu za 527 milionů korun, zbytek akcií manažerce holdingu Simoně Sokolové za šestinásobně nižší cenu.

Podezřelou transakci vyšetřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Kauzu odložila společně s korunovými dluhopisy Agrofertu v létě 2018 krátce po nástupu nového ředitele Jiřího Mazánka.

V ohrožení i Babiš

Personální změny se v té době odehrály i v čele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy. Ředitele Miloše Trojánka, jenž veřejně hájil Nevtípila před útoky premiéra Babiše, vystřídal Jan Ptáček. Krátce po svém nástupu otočil kurs.

Ptáček udal Nevtípila generální inspekci, aby prověřila už jednou prověřované podezření jeho údajného napojení na kriminální lobby. Ani obnovené šetření nepřineslo s výjimkou dehonestace „nepoddajného“ komisaře žádné výsledky. Reklamní větev Čapího hnízda však byla v rozporu se zvyklostmi přidělena jinému vyšetřovacímu týmu.

„V podezření jsou samozřejmě v první řadě statutární zástupci farmy Čapí hnízdo na jedné straně a statutární zástupci firem holdingu, které onu reklamu měly zadávat,“ oznámil Tomáš Goláň v době, kdy podal trestní oznámení.

V ohrožení se tedy octl i tehdejší předseda představenstva Agrofertu Andrej Babiš. Jak zareaguje dozorové Městské státní zastupitelství v Praze kontrolované Lenkou Bradáčovou? O postoji policie má rozhodnout do 24. července. Už jednou potvrdilo zproštění stíhání šéfa ANO, nyní má znovu možnost ukázat barvu.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější