Volební kampaň hnutí ANO na účet daňových poplatníků jede na plné obrátky. Premiér Babiš nadbíhá seniorům a nyní i státním zaměstnancům. Slibuje jim dva dny volna kvůli prodělanému očkování, ale jak se brzy ukázalo, všechno je zase jinak.
Vládní koalice ve sněmovně prosadila opakované navýšení důchodů nad standardní rámec zákona, což vyvolalo kritiku nejen opozice, ale i předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové. „Plošné navýšení důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci nemohu hodnotit z pohledu udržitelnosti veřejných financí jinak než jako nešťastný, nelogický, nesystémový a nespravedlivý krok,“ uvedla v tiskové zprávě.
Nadílka seniorům
Zamrazilová poukázala na prohloubení už tak vysokého schodku státního rozpočtu a nesystémové obcházení valorizačního schématu. „I bez tohoto navýšení by zákonná valorizace zajistila seniorům udržení jejich kupní síly, protože i tak by průměrný důchod vzrostl o zhruba 450 korun měsíčně. Kromě toho senioři patřili mezi covidem nejméně finančně postižené skupiny obyvatel,“ argumentuje.
Tím však Babišova nadílka před volbami pod heslem „z cizího krev neteče“ nekončí. Vláda odsouhlasila jeho návrh zvýhodnit státní zaměstnance, kteří podstoupili vakcinaci. Není pravda, co tvrdí premiér, že to nebude stát ani korunu, jelikož ekonomická ztráta za neodpracované hodiny půjde řádově do miliard korun.
„Všichni státní zaměstnanci, zaměstnanci ve státní službě u firem a institucí, které jsou pod státem, mají všichni, kteří se naočkovali od 1. ledna 2021, nárok na dva dny volna, které můžou čerpat až do konce roku 2021,“ oznámil premiér a vyzval k témuž kroku kraje, komunální samosprávu a soukromé firmy.
Rádio Jerevan
Babiš přiznal, že mu jde o posílení motivace k očkování. „Někdo může kritizovat, že to není spravedlivé. Ale myslím, že je to spravedlivé,“ hájil toto opatření, které ovšem vyznívá jako zprávy rádia Jerevan.
Nejde jen o to, že pravý opak je pravdou, jelikož ke spravedlnosti má tato předvolební maškaráda hodně daleko. Šéf ANO se pokouší nakoupit hlasy eráru, jelikož soukromému sektoru to nelze nařídit. Záhy se však ukázalo, že se zdaleka nejedná o všech 482 tisíc zaměstnanců placených státem.
Vedoucí oddělení koordinace státní služby na ministerstvu vnitra Zuzana Brücknerová sdělila severu iROZHLAS.cz, že se bude jednat pouze o skupinu zaměstnanců ve služebním poměru, tedy zejména o 80 tisíc úředníků pod přímou kontrolou vlády. Ostatním segmentům státní správy to vláda nemůže nařídit.
Premiér Babiš nakonec upřesnil, že kromě úředníků takto mohou ministři motivovat policisty, hasiče nebo vojáky, nikoli učitele, nepedagogické pracovníky a podstatnou část zdravotníků a sociálních služeb podléhajících krajům a samosprávám. Těm to může jen doporučit, stejně jako soukromému sektoru.
Kraje jsou proti
Kraje Babišovu výzvu většinou odmítly a zdrženliví byli i hejtmani za hnutí ANO. Důvodů uvedli celou řadu, počínaje mizivým efektem tohoto nápadu a nespravedlivým zvýhodněním části zaměstnanců veřejného sektoru v situaci, kdy vláda zadlužuje stát. Další výhrady přidal pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).
„V krajské radě jsme se dohodli, že to nemá valného smyslu. Kdo se chtěl nechat naočkovat, tak už se nechal. Podle nás to není ani tak motivace ke zvýšení proočkování, ale je to spíš ukázka toho, že jsme dva měsíce před volbami, a toho být součástí nechceme,“ uvedl Netolický.
Udělit dva dny dovolené navíc vybraným skupinám zaměstnanců, nelogicky i těm, kdo absolvovali očkování už třeba počátkem roku, je nefér z mnoha důvodů. Zejména státní úředníci jsou už nyní zvýhodněni vůči podnikatelské sféře. Mají nárok na pětitýdenní dovolenou, mohou vybírat několik dní volna v podobě tzv. sick days, a dlouho využívali práci z domova (home office) za sto procent platu.
O tom si mohou mnozí podnikatelé a jejich zaměstnanci především v malých firmách nechat zdát. Tato zkušenost naopak prokazuje, že státní správa by unesla výraznější řez a reálné propouštění úředníků, nikoli jen markýrování snižování jejich počtu rušením neobsazených tabulkových míst.
Rekordní růst mezd
Tím však výhody eráru nekončí. Od vstupu vlád ANO a ČSSD do vlády v roce 2014 rekordně stoupl počet státních zaměstnanců o 70 tisíc a jejich mzdové náklady skokově vzrostly o téměř polovinu na 232 miliard korun.
V tomto kontextu lze připomenout ekonomicky nezdravý vývoj posledních několika let, kdy se stále více rozevírají nůžky mezi průměrným platem ve státním a soukromém sektoru. Tento trend potvrdil i loňský vývoj, kdy platy ve státní sféře během koronakrize rostly zhruba čtyřikrát rychleji než v restrikcemi zasaženém podnikání. Zatímco loni dosáhla průměrná hrubá mzda 35 600 korun, zaměstnancům státu narostla na 39 700 korun.
Babišův populismus je vstřícný a líbivý pro jeho cílové voličské skupiny. Je ale zhoubný pro veřejné finance a tempo zadlužování, které je dnes druhé nejrychlejší v Evropě. Pokud se co nejdříve a razantně nezmění přístup vlád k hospodaření státu, propadne se Česko už během několika let mezi země ohrožené dluhovou krizí se všemi dopady na obsluhu povinných vládních výdajů, včetně výplaty důchodů.
