nahoru

Dalmatinská výzva aneb Nedívejme se se na svět černobíle

PATRIK NACHER24. listopadu 2016 • 12:45
Patrik Nacher
Patrik Nacher
• foto: 
Tomáš Krist / Mafra / Profimedia

Na Reflex.cz jsme se rozhodli zveřejnit výzvu pražského zastupitele a majitele serveru bankovnipoplatky.com, Patrika Nachera, který protestuje proti černobílému vidění světa, projevující se ve veřejných diskusích. V tištěném Reflexu na jeho výzvu reaguje komentátor Bohumil Pečinka v článku s názvem Nedívat se na svět dalmatinky. Další reakce zveřejníme v následujících číslech.

Černobílé vidění světa, povrchní přístup, zjednodušené konstrukce – to vše přiživované oběma stranami zvětšuje jen příkopy mezi lidmi a hysterii. To se projevuje osočováním, značkováním, někdy i urážením, stigmatizací, či dokonce ukončováním přátelství, čehož jsem byl několikrát svědkem.

Příkladů tohoto umělého dělení na dobro a zlo, správné a nesprávné, spravedlivé a nespravedlivé, signatáře a nesignatáře různých výzev, s tím, že v meziprostoru je jen vakuum, najdeme v posledních třech letech nespočet – prezidentské volby 2013, Majdan v Kyjevě, pohled na zahraniční politiku Ruska/USA, imigrační krize, směřování EU, brexit atd.. Totéž pak vidíme i u postojů vůči porevolučním osobnostem, jako byli nebo jsou Václav Havel, Václav Klaus či Miloš Zeman. Věci jsou ovšem komplikovanější, košatější, barevnější.

Konec světa? Třetí světová? Aneb když nejde Google...
Jiří X. Doležal 22. listopadu 2016 • 20:54

Konec světa? Třetí světová? Aneb když nejde Google...

Aktuálně toto někdy až infantilní dělení vidíme u kauzy neudělení vyznamenání pro Jiřího Bradyho, která toto členění odhalila v plné nahotě. Samotný pan Brady se pak stává pouhým nástrojem souboje dvou nesmiřitelných táborů. Hysterie a vzájemná nevraživost rostou do nebe. Opravdu je to tak, že člověk patří buď nekriticky na Hrad, anebo od prezidentských voleb do prohrou nesmířeného tábora v podhradí?

Nesouhlasím s jednáním a chováním prezidenta Zemana ve vztahu ke státním vyznamenáním, a to už od doby jeho konfliktu s rektory českých univerzit, stejně tak je mi nepochopitelná jeho neochota, nechuť či absence sebereflexe, pokud jde o kauzu F. Peroutky.

Zároveň je mi ovšem cizí zneužívání a politická agitka permanentních revolucionářů a samozvaných obránců svobody slova, kteří se vždy v téměř totožné sestavě vyrojí jako jediní autentičtí obhájci naší nové demokracie. Obě strany nám pak v řinčení zbraní namlouvají, a to třeba tím, že nás označí za příznivce druhého tábora v momentě, kdy s nimi stoprocentně nesouhlasíme, že uprostřed mezi nimi nic neexistuje. To je ale podle mého hlubokého přesvědčení velký omyl. Nepatřím ani k zemanovcům, ani do tábora „soustavný Antizeman“, a i přesto mohu mít jasné stanovisko, kritizuji byrokratickou hydru Bruselu, z čehož nevyplývá, že jsem příznivcem Moskvy, nelíbí se mi podlézání velmocím, z čehož nelze usuzovat, že jsem rusofil, příznivec Číny, nebo naopak imperialista, nesouhlasím se současnou imigrační politikou Evropy, z čehož ale neplyne, že jsem netolerantní a sobecký maloměšťák. Jinými slovy, jsem bytostně přesvědčen, že neexistuje verze BUĎ – ANEBO.

V Evropě je stále opuštěnější, ale „máma“ Merkelová jde opět do toho, chce být pořád…

To, že mám na nějakou konkrétní věc, kauzu, situaci jiný názor, ze mě automaticky nečiní přívržence opačného pólu. Zkrátka a dobře, nepotřebuji tlumočníky a vykladače současného dění. Nepotřebuji „někam patřit“ z hlediska tohoto primitivního černobílého vidění. Mám svoji hlavu, řídím se svým, pokud možno selským rozumem, instinktem, čerpám informace z různých zdrojů, odlišně zaměřených, a předpokládám a věřím, že je takových většina.

Nebýt ani v jedné skupině v té které kauze přitom zároveň neznamená nemít jasný názor, být alibisticky neutrální a skrytý zbaběle někde v pozadí či se nezajímat o věci veřejné. To všechno je a bude nám namlouváno. Svět a názory lidí v něm ale nejsou černobílé, bez jiných odstínů.

Proto v době plné petic a nejrůznějších výzev, a to s patřičnou dávkou nadsázky vyhlašuji Dalmatinskou výzvu, s cílem, abychom lidi a jejich názory neškatulkovali, neviděli zjednodušeně, zkratkovitě a povrchně, tedy černobíle.

Nehlásám vzletné a někdy až kýčovité teze a myšlenky o spojování místo rozdělování, prostě jsem se chtěl podělit o pár vět směřujících k větší toleranci, nezjednodušeném pohledu na názory lidí, a hlavně k větší úctě k jinému, nikoliv vždy nutně opačnému postoji. Nic není takové, jak se může na první pohled zdát. Dělení na MY správní a ONI špatní jsme si už užili dost.

Výzva k bojkotu „revoluce“ — Bartoška cvičí s lenochodem!
Jiří X. Doležal 31. října 2016 • 11:09

Výzva k bojkotu „revoluce“ — Bartoška cvičí s lenochodem!

Co se stane, až padne Islámský stát? Narodí se nový...
Pavel Novotný 18. listopadu 2016 • 14:33

Co se stane, až padne Islámský stát? Narodí se nový...

PATRIK NACHER




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,520
21,730
28,450
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější