V čele řecké vlády stane po dnešních parlamentních volbách v desetimilionové balkánské zemi další Mitsotakis. Opoziční vůdce Kyryakos Mitsotakis je synem bývalého premiéra a zakladatele konzervativní strany Nová demokracie (ND) Konstantina Mitsotakise, ale zároveň patří k rodině, v níž najdeme další dva bývalé šéfy řeckých vlád. A aby dynastické politiky nebylo u dnes vítězných řeckých konzervativců dost, před měsícem byl starostou řeckého hlavního města Atény zvolen synovec nastupujícího řeckého premiéra.
Konzervativní dynastie se vrací
„Mladý“ Mitsotakis dnes s programem tvrdého postupu proti kriminalitě a zásadního snižování daní získal téměř 40 procent hlasů, jasně „přejel“ dosavadního krajně levicového premiéra Alexise Ciprase a jeho stranu Syriza a bude moci dokonce vládnout v čele jednobarevného kabinetu. Za to samozřejmě ale vděčí „rozumnému“ řeckému volebnímu systému, který nejsilnější straně ve volbách dává bonus 50 poslaneckých mandátů z celkem 300. Tento prvek volebního systému, kterým se v době Topolánkovy vlády dokonce inspirovala nakonec nerealizovaná česká volební reforma, poskytne nové vládě dostatečnou stabilitu, aby mohla realizovat svůj program.
Mitsotakis a jeho Nová demokracie chtějí mimo jiné vyklidit anarchistickou aténskou čtvrť Exarcheia, kde jsou krajně levicové protesty často spojené s kriminalitou, squattingem a ilegálním pobytem migrantů. Zrušit chce nový premiér také „dovolené“ pro vězně s vysokými i doživotními tresty a vybudovat pro nejtěžší kriminálníky a teroristy naopak novou speciální věznici. Výrazně kritizuje také dohodu dosavadní levicové vlády se sousední (Severní) Makedonií, která se přejmenovala výměnou za to, že Řekové přestanou blokovat její vstup do NATO a zahájení rozhovorů o přistoupení k EU. Mitsotakis ovšem patří k ekonomicky liberálnímu křídlu strany a jádrem jeho programu je proto uvolnění vysokými daněmi sešněrované ekonomiky, aby se vrátila k ekonomickému růstu a životní úroveň se konečně aspoň vyrovnala té z období před ekonomickou krizí.
Nové pořádky
Návrat člena konzervativní politické dynastie do čela vlády by proto mohl symbolizovat, že krizové časy v Řecku končí, stejně jako období krajně levicové vlády umírněných komunistů, a země se pomalu vrací do normálu, v němž budou vládnout zase zavedené strany.
Úplně před krizi se ale už řecká politika očividně nevrátí. Dobře to ilustruje dnešní výsledek krajně levicové strany Syriza dosavadního premiéra Alexise Ciprase. Tato formace, která původně vznikla odštěpením umírněnějších členů komunistické strany, sice odchází do opozice, ale díky zisku 30 procent hlasů bude hlavní opoziční stranou. To mimochodem znamená, že zatímco řecká tradiční pravice díky Mitsotakisovi krizové období přežila, zavedenou levici doba dluhové krize poměrně silně „sešrotovala“.
Koalice kolem kdysi dominantní socialistické strany PASOK získala dnes necelých osm procent a v Řecku vždy silná neostalinistická komunistická strana „paběrkovala“ těsně nad hranicí 5 procent. Cipras tedy sice ztratil po pěti letech premiérské křeslo, do něhož se dostal v době dluhového rozvratu, ale udržel pro Syrizu roli hlavní levicové strany a sám může být silným lídrem opozice, který může postupně profitovat ze stále nelehké ekonomické situace v zemi.
Rebel Varufakis se vrací
Dnešní volby také vrací na řeckou politickou scénu bývalého Ciprasova souputníka a později rivala – muže, který byl jedním ze symbolů řeckého boje pro povinnosti splácet dluhy, jež si země nadělala. „Holohlavý“ exministr financí z časů nejhlubší řecké krize – Janis Varufakis se rozešel s Ciprasem, protože na rozdíl od něj nechtěl zahraničním věřitelům ustoupit ani o píď.
Po odchodu z funkce ministra nejprve jako levicový rebel objížděl Evropu s antiglobalizačními a antikapitalistickými přednáškami, s podobně názorově naladěným americkým senátorem Bernie Sandersem inicioval vznik Progresivní internacionály, aby následně založil novou levicovou celoevropskou politickou stranu Demokracie v pohybu (Diem 25) a její řeckou odbočku MeRa 25. Už v květnu chybělo jeho straně jen něco málo přes tři sta hlasů ke vstupu do Evropského parlamentu v domácím Řecku, i když on sám kandidoval a pohořel v Německu, kde je cesta k mandátů v Evropském parlamentu papírově jednodušší.
Dnes už nic nepodcenil a byl zvolen řeckým poslancem dokonce ve dvou volebních obvodech, protože Mera 25 získala přes tři procenta hlasů, takže bude moci svou specifickou verzi krajní levice propagovat přímo z poslaneckých lavic.
Soumrak Zlatého úsvitu
Z nich naopak pravděpodobně zmizí zástupci strany, o níž si mnozí myslí, že její název inspiroval jméno první politické formace Tomia Okamury. Řecká strana Zlatý úsvit totiž dnes zřejmě nepřekročila hranici tří procent a po sedmi letech a čtyřech úspěšných volbách tato jedna z nejvíce extrémních stran v celé Evropě vypadne z parlamentu. Zlatý úsvit, jehož členové se otevřeně hlásili k obdivu vůči nacismu a vyznávají méněcennost jiných ras, proslul násilnými akcemi proti migrantům, ale i názorovým oponentům z řad řeckých médií.
Vrcholem této krvavé mise se stala vražda antifašistického rappera jedním ze členů strany, jejíž lídr Nikolaos Michaloliakos již několik let stojí před soudem, kde je v trestním procesu obviněn z vytváření kriminální organizace. Dnešní výsledek řeckých extremistů naznačil, že jejich parlamentní přítomnost byla také zřejmě hlavně projevem hluboké ekonomické krize, s jejímž postupným odcházením Zlatý úsvit, jehož uniformovaní členové za krize v řeckých ulicích například rozdávali lidem zdarma jídlo, už tolik netáhne.
V parlamentu řecký nacionalismus ale nezůstane úplně bez zastoupení, protože se do něj dostala oproti Zlatému úsvitu mnohem umírněnější formace – pravicově populistické Řecké řešení (EL), která prosazuje posílení role ortodoxního křesťanství ve společnosti a užší kontakty s pravoslavným Ruskem.
Přes to, že Řekové dnes konzervativcům u volebních uren přidělili možnost jednobarevné, pravicové vlády, řecká politika v pokrizové době zůstane i nadále velmi barvitou.
