Koronavirus se postaral o vznik nového, byť (doufejme jen) dočasného „žánru“: karanténního sitcomu coby tvaru, v němž jsou hlavním zdrojem humoru ochranné pomůcky a mezilidské vztahy v karanténě. Po speciálu nováckého seriálu Ulice nabídla svůj pohled na věc také Česká televize. A byť v principu se od něj veřejnoprávní Láska v čase korony vlastně příliš neodlišuje, baví přece jen o poznání méně upoceně.
Ono „neopocování“ mimochodem není pouze metafora: herci Lásky totiž nepoužívají roušky, ale vzdušné plastové krychle, takzvané OPUHy (ochranný prostředek umožňující hereckou akci). Ty pro ně tvůrci v čele s Tomášem Baldýnským vymysleli poté, co u právníků ČT neprošel plán natáčet pod záminkou rodinných vztahů mezi herci bez roušek.
OPUHy přitom ztělesňují příslovečnou z nouze ctnost: sebejalovější věta pronášená s tímhle na hlavě má totiž přídech vyšší absurdity, jakéhosi kolektivního spiklenectví významně pomrkávajícího na diváka, aby se stal součástí vzpoury proti úřednímu šimlovi. Efekt je více než přínosný: jestli v Baldýnského sitcomu něco doopravdy funguje, je to právě tahle zdánlivá maličkost.
S krychlí v koutě
Láska v čase korony má ale i jednu zásadní chybu: ač o karanténě a z karantény, začal se vysílat až v době, kdy jím vytěžované téma přestává být tématem. Dokonce ani herci už se podle nových vládních pravidel nemusejí před kamerou chránit, takže zůstává otázkou, nakolik se v nadcházejících dílech (ne)uplatní jeho stávající pilíř humoru.
V tomto smyslu zareagovala přece jen pružněji Nova, která svůj koronavirový speciál stihla na obrazovky dopravit ještě v časech nejtemnější karantény. Ve všem ostatním naštěstí sitcom z dílny Tomáše Baldýnského novácké koronavirové cvičení překonává – a to i přesto, že v základním půdorysu vychází vlastně z téhož.
Také Láska v čase korony pracuje s domácími mikropříběhy, v nichž figuruje motiv nedobrovolného domácího vězení a hrdinové zahnaní (někdy doslova) do kouta – což logicky generuje emoce i humor. Oproti Ulici však jednotlivé situace rozehrává přece jen elegantněji a hlavně s větším citem pro absurdní pointu.
Netopýři a zmalované pupky
I zde se zápasí s komunikačními prostředky, dezinfekcemi, vztahy nebo domácí výukou, nicméně výzvy jsou větší a okolnosti propracovanější (na poradní lince pro vysokoškolsky vzdělané rodiče tápající nad úkoly prvňáčků číhají nečekané nástrahy).
V Baldýnského sitcomu se vtipně konfrontují generace, a byť například motiv manželské krize, před níž vzhledem k okolnostem nelze utéct, spadá do kategorie otřepaných, scenáristé (a herci) si s ním v jednotlivostech dokážou obstojně poradit.
Těžko odhadovat, kam dál se bude seriál vznikající takříkajíc za pochodu ubírat. Naději každopádně dodává, že už druhý díl ubral na trapnosti a přidal na groteskním dryáčnictví – jeho absolutním vrcholem byla netopýří verze Není nutno v podání pomalovaných pupků.
Do zlatého fondu Láska v čase korony nevstoupí, ale jako dočasná zábava a aktuální společenský komentář se zřejmě bez problému obhájí.
