Letadlo vystoupalo do výšky 7 300 metrů a kapitán nastavil kurz na Maui. Ve 13:48, tedy po zhruba 20 minutách ve vzduchu, uslyšeli piloti svištící zvuk. Letadlo se zakymácelo a kapitán na řízení okamžitě poznal, že je něco v nepořádku. První důstojník upozornil na poletující kusy těsnění, což se vzápětí ukázalo jako podružný problém. Dveře do kokpitu se totiž vylomily, kapitán se otočil a uviděl „modrou oblohu tam, kde býval strop první třídy“. Vzniklá dekomprese utrhla horní část letounu za kokpitem. Celkově zhruba 5,5 metru „střechy“.
Všichni pasažéři byli usazeni a naštěstí měli zapnuté pásy. Nehoda tak měla jen jedinou oběť. Letuška Clarabelle Lansing stála v momentu dekomprese u páté řady sedadel. Z Boeingu vyletěla a její tělo nebylo nikdy nalezeno. 58letá žena pracovala jako letuška 37 let.
Kapitán Schornstheimer převzal řízení od prvního důstojníka a navedl letadlo k nejbližšímu letišti na ostrově Maui. O 13 minut později již letadlo sedělo na ranveji v Kahului. Nouzové přistání se podařilo a pasažéři se dostali na zem bezpečnostními skluzavkami. Místní úřady nebyly na podobnou situaci připraveny, a tak musel letištní personál odvézt pasažéry do nemocnice výletními dodávkami. 65 pasažérů bylo zraněno ale jen 8 z nich těžce.
Letadlo nebylo možné opravit a technici jej na místě rozebrali. Vyšetřovací orgány shledaly, že na vině byla únava materiálu společně s korozí. Daný Boeing 737 byl 19 let starý, létal ve vlhkém klimatu a mohla na něj působit sůl.
Pozdější Boeingy 737 již měly zesílenou konstrukci na kritických místech. Podobná nehoda se proto již nikdy neopakovala.
