Matt Field: Dívám se na Cimrmana v angličtině a padám smíchy, u vás jsou zase populární Monty Pythoni

Počátkem května mu vyšla výtečná kniha Jsem tu novej, která může ve vaší knihovně směle stát mezi publikacemi Madeleine Albrightové a Henryho Kissingera. Britský velvyslanec v ČR Matt Field (49), rodák z Oxfordu, se v ní dělí o své zkušenosti z bezmála čtvrtstoletí v diplomacii, líčí svou předchozí práci pro charitu Oxfam nebo jak vyučoval angličtinu v Japonsku a v Keni. S humorem a upřímností popisuje meandry vlastního života i světové politiky.

Vzešel impuls k psaní knihy od nakladatele Euromedia Group, nebo je to prostě přirozené pokračování kampaně #JsemTuNovej? A jak dlouho jste tu více než dvousetstránkovou ­knihu psal?

Byl jsem opravdu překvapený, když se mě z nakladatelství zeptali, jestli bych stál o novou spisovatelskou zkušenost. Ačkoli jsem velký čtenář, nikdy mě nenapadlo, že bych sám stvořil literární dílo. Připadalo mi to jako poněkud děsivý nápad, ale zároveň vzrušující. Psal jsem tu knížku skoro celý rok, a to se mi dostalo hodně pomoci a podpory ze všech stran a měl jsem k dispozici zásobu textů, ze kterých jsem mohl čerpat, třeba své veřejné projevy. Stanovil jsem ovšem vydavateli pár podmínek. Chtěl jsem podpořit místní nadaci; vybrali jsme Pink Bubble, která pomáhá mladým lidem s diagnostikovanou rakovinou a jejich rodinám, především dětem. A taky jsem tou knížkou chtěl poděkovat. Takže: Děkuju vám mnohokrát, milí Češi, za vřelé přijetí.

Jste zřejmě nejpopulárnějším velvyslancem v naší zemi. Záříte zejména na sociálních sítích, dostal jste s týmem několik oborových cen za kampaň #JsemTuNovej, s níž jste se u nás v lednu 2023 vyloupl. V knížce píšete o introvertní stránce své osobnosti; neštvou vás Twitter a Insta­gram občas?

Myslím, že jistá má uzavřenost lidi občas překvapuje – moje práce přece vyžaduje, abych dělal spoustu extrovertních věcí. Ale rozhodně sem tam potřebuju klid, ticho a možnost dobít baterky mimo veřejnou sféru. Sociální sítě jsou dnes už součástí naší práce, každý britský velvyslanec je na Instagramu, Twitteru a dalších kanálech. Jsme přece úplně původními influencery a sociální sítě jsou k tomuto účelu jedním z nejlepších nových nástrojů. Umožňují nám oslovit mnohem širší publikum, než kolik bychom v minulém století natlačili do jedné přednáškové místnosti. Rozhodně však zejména v poslední době cítím i stinné stránky sociálních sítí – umějí být drsným, negativním místem. A to jsem bílý heterosexuální muž, mám to on-line ve srovnání s většinou uživatelů velmi snadné. Jsem za ten nástroj vděčný, ale rozhodně je občas musím vypnout.

Co nemůžete vypnout, je vaše diplomatická služba. Ambasáda pod vaším vedením nebývale žije, pořádá se tu nespočet akcí, hostíte studentské návštěvy, křtíte knihy. Vaše zaměstnání často přetéká do večerů a ví­kendů. Jak si chráníte čas s rodinou?

Jsem si vědom toho, že musím být velvyslanec čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. A považuju za výsadu a čest, že smím dělat tuto práci, reprezentovat svou zemi a sloužit jí. Snaha o udržení rovnováhy mezi veřejným a soukromým však vyžaduje dost námahy. Všechna rozhodnutí děláme s manželkou společně, i rozhodnutí přijet do Prahy bylo společné; hodně jsme přemýšleli, zda je to dobré pro nás i pro naše dvě děti. I teď se každý týden snažíme správně rozhodovat o tom, jak spolu budeme během sedmi následujících dní trávit čas. Moje práce přece není jen být diplomatem, ale taky být partnerem, manželem a tátou.

Vaše žena Martina Field-Klisovićová byla úspěšnou chorvatskou diplomatkou. Vaši synové už jsou velcí školáci; nechybí jí kariéra?