Vláda chystá nové daně. První už míří na rafinérie, další mohou zasáhnout banky
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Babišovo veto na zvyšování daní ve vládním programu podle všeho padlo stejně jako to Fialovo. A to hned po zjištění rozpočtové reality, tváří v tvář deficitu 386 miliard korun v hospodaření vlády v příštím roce. Tohle tempo zadlužování se totiž nelíbí ani velké části vládních voličů. V koalici to vřelo, ale zásadního snížení deficitu se vzpouzející se Motoristé a SPD nedomohli.
A tak se už při předávání rozpočtu k projednání Poslanecké sněmovně na konci září začaly objevovat úvahy koaličních poslanců o zavedení sektorových daní, zvýšení spotřebních daní a daní z hazardu.
Při nedávném prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu pak ze strany koaličních poslanců zaznělo cosi o dohodě, podle níž mají poslanci ještě do konce letoška předložit návrhy, které by snížily deficit o dvacet miliard korun ještě v příštím roce. A v dalším roce by měl být schodek o šedesát miliard nižší. Což se jen tak na výdajích neuškrtá. Zvláště když od roku 2028 skončí příjmy z unijního Fondu obnovy, z něhož Česko čerpalo od roku 2022 celkem 220 miliard. Jen letos to bude zhruba 45 miliard. Ty budou od roku 2028 rozpočtu chybět.
První rafinérie
Jednota v tom, co škrtat a kde zdaňovat, zdaleka nepanuje. Zatímco Karel Havlíček stále mluví o tom, že daně, kromě těch spotřebních, neporostou, premiér a jeho ministryně financí otevřeně spekulují, na koho ty sektorové daně padnou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
