Historie fotbalových neštěstí napovídá, co mohou způsobit neukáznění fanoušci a chybující pořadatelé

Rivalita dvou glasgowských klubů je stará skoro jako fotbal samotný. První Old Firm Derby, jak se vzájemným utkáním přezdívá, se odehrálo už v roce 1888 a každý zápas vzbudí ve skotské metropoli obrovské pozdvižení. V roce 1971 bohužel vyústilo v tragédii. Utkání bylo až do samého závěru vyrovnané a bezbrankový stav prolomil až v 90. minutě útočník hostujících Celtic Jimmy Johnstone. Zklamaní domácí začali opouštět stadion a tlačili se v chodbách, když několik vteřin před závěrečným hvizdem vstřelil Ranger Colin Stain vyrovnávací gól. Fanoušci se začali hrnout zpět do hlediště. V nastalé tlačenici bylo umačkáno a udušeno 66 lidí a více než 200 dalších bylo zraněno. Nejmladší obětí byl teprve devítiletý chlapec.

Utkání mezi Spartakem Moskva a nizozemským Haarlemem se hrálo 20. října 1982 na moskevském Centrálním stadionu V. I. Lenina. Domácí vedli těsně před koncem 1:0, a jelikož v ruské metropoli mrzlo a padal sníh, začali se lidé tlačit k východu. Z tribuny, na které se tísnilo 15 tisíc diváků, se dalo odejít pouze po zledovatělém schodišti vedoucím k úzkému průchodu. Těsně před koncem ale Sergej Ševcov zvýšil na 2:0 a dav diváků se začal valit zpět na hlediště. V nastalé tlačenici lidé padali ze schodů, byly ušlapáni, rozmačkáni o ocelové zábradlí a desítky se jich zřítily z tribuny na beton. Sovětský svaz tragédii léta tutlal, a počet obětí proto není dodnes přesně znám. Oficiální zprávy hovoří o 66 mrtvých, neoficiální čísla jdou do stovek.

Derby věčných rivalů z Buenos Aires patří k výjimečným událostem i ve fotbalem posedlé Argentině. Nálada v hledištích často přinese vyhrocené momenty. V roce 1968 ale neštěstí způsobila nepochopitelná chyba pořadatelů. Utkání skončilo bezbrankovou remízou, což sice mnohé fanoušky zklamalo, ale alespoň nic nedalo záminku k potyčkám. Před jednou z hlavních bran označenou číslem 12 se ale vytvořil neprostupný dav, v jehož nitru bylo podle oficiálních zpráv ušlapáno a rozmačkáno 77 diváků. Příčiny nejsou dodnes přesně známé. Nejčastěji se uvádí, že brána byla nedopatřením zavřená a zablokovaná železnou tyčí. Jiní svědci ale hovoří o tom, že paniku a tlačenici vyvolal útok jízdní policie. Vyšetřování skutečný důvod tragédie nikdy nezjistilo.

Bitka mezi fanoušky přerostla v roce 2012 v rozsáhlé nepokoje po celém Egyptě. Zápas na fotbalovém stadionu v městě Port Said skončil vítězstvím domácího klubu Al-Masry 3:1. Fanoušci ale místo oslav vtrhli na hrací plochu a ztekli tribunu obsazenou příznivci hostů. Při bitce používali rváči hole, kameny, mačety, nože, rozbité láhve a světlice. Situaci ještě zhoršila policie, která se snažila udržet bitku na stadionu a odmítla prchající pustit skrz zablokované brány. Při neštěstí přišlo 74 lidí o život, 500 utrpělo zranění a násilí se v následujících dnech přelilo až do Káhiry, Alexandrie a Suezu.

Při kvalifikačním utkání na mistrovství světa došlo v roce 1996 k neštěstí ještě před úvodním hvizdem. Národní guatemalský stadion Mateo Flores National Stadium mohl oficiálně pojmout 37 000 diváků. Zájem o zápas byl ale tak velký, že prodejci vytiskli více lístků, než bylo míst v hledišti, a další tisíce vstupenek byly prodány na černých trzích. Na stadion se proto 16. října 1996 tlačilo přes 50 tisíc fanoušků a další davy doufaly, že do hlediště proniknou načerno. Celou hodinu před utkáním bylo jasné, že je hlediště přeplněné, a zklamaní zájemci se začali drát do zablokovaných bran. Během tlačenice v chodbách a ochozech přišlo o život 80 lidí, mnozí zahynuli pádem z ochozů na stadion.

Tragédie na stadionu v Káthmándú dokazuje, že příčinou neštěstí nemusí být vyhrocené vášně zarytých fanoušků. Došlo k ní během utkání dvou regionálních klubů – nepálského družstva tabákové firmy a bangladéšského klubu veteránů osvobozenecké armády. V otevřených ochozech přihlíželo zápasu asi 30 tisíc diváků a vše probíhalo v klidu až do chvíle, kdy nepálskou metropoli postihla náhlá průtrž mračen a prudké krupobití. Fanoušci se snažili před padajícím ledem uprchnout na jedinou krytou tribunu, policie jim ale zatarasila cestu a obrátila prchající dav k východu. Ten byl bohužel zavřený. V nastalé tlačenici bylo udušeno a ušlapáno 93 lidí.

Britští rowdies měli před zavedením přísných represí pověst nejhorších výtržníků. Za neštěstí na sheffieldském stadionu Hillsborough ale mohou z největší části pořadatelé. Na utkání mezi FC Liverpool a Nottingham Forest přicházeli fanoušci se zpožděním kvůli dopravním zácpám ve městě. V obavách před násilím pořadatelé otevřeli jednu z vedlejších bran, kterou na už přeplněnou tribunu vtrhlo několik tisíc dalších fanoušků. V sektoru došlo k panice a tlačenici, během které bylo 97 osob ušlapáno a rozmačkáno o zátarasy. Více než 700 lidí bylo zraněno, poslední z nich zemřel celých 32 let po neštěstí na následky poranění mozku.

Situace na indonéském stadionu Kanjuruhan až mrazivě věrně připomíná dění v Edenu. Fanoušci domácího Arema FC se v roce 2022 nedokázali smířit s prohrou. Ještě před závěrečným hvizdem vtrhli na hrací plochu, napadali hostující hráče, trenéry a personál v zázemí. Policie se situaci pokoušela bez úspěchu uklidnit a nakonec začala do davu na ploše vhazovat granáty se slzným plynem. Vyvolala tím panický útěk z hlavních ochozů a tlačenici u východů. Zahynulo v ní více než 125 diváků, další desítky byly vážně zraněny.

Derby věčných rivalů ghanské fotbalové ligy doprovází vypjaté emoce v podstatě pokaždé. Na utkání na stadionu Accra proto v roce 2001 dohlížely desítky těžce vyzbrojených policistů. Zápas dlouho vedli hostující Asante Kotoko, domácí ale v posledních minutách vstřelili dvě branky a skóre otočili. Fanoušci Kotoka si to nechtěli nechat líbit a na protest proti údajné zaujatosti rozhodčích začali házet na hřiště utržená sedadla, láhve a kameny. Policie reagovala na útok střelbou náboji se slzným plynem, a vyvolala tak hromadný úprk. Hlavní brána byla bohužel i v tomto případě zavřená a v tlačenici zahynulo 126 lidí.

Mezi všemi fotbalovými neštěstími vyniká tragédie z olympijské kvalifikace mezi reprezentačními týmy Peru a Argentiny. Peruánci hráli na domácím stadionu Estadio Nacional v Limě a na jejich vítězství závisel vysněný postup do olympijského turnaje v Tokiu 1964. Utkání dlouho vedla Argentina. Až těsně před koncem tribuny zaburácely nadšením, když domácí hrdina Víctor Lobatón vyrazil k argentinskému brankáři, zablokoval jeho výkop a srazil míč do branky. Rozhodčí ale vzápětí odpískal faul na brankáře a branku neuznal. Jásot vystřídal zuřivý řev a pískání. Velitel místních hooligans, gangster zvaný El Negro Bomba vtrhl na hřiště, kde byl ale okamžitě a velmi brutálně zpacifikován policií. V tu chvíli nervy v ochozech povolily. Hrací plochu ztekly stovky rozzuřených fanoušků, policie nasadila slzný plyn a prchající dav opět narazil na ucpané a zablokované brány. Počet mrtvých v tomto případě dosáhl strašlivé číslovky 328.