Prezident Pavel je antizemanem, antiklausem a i když nechce, tak také antihavlem
Přímý výběr hlavy státu je v České republice jednou z nejsledovanějších politických událostí. Bývá kolem toho hodně emocí, zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by někdo mohl poslat po lednu 2028 z Pražského hradu Petra Pavla domů. Samozřejmě pokud bude svůj mandát obhajovat.
Dnes se může také zdát, že volba je ještě daleko. Jenže ti, kteří se hodlají Pavlovi postavit, by už na tom měli intenzívně pracovat. Veřejnost a média by měly pitvat jejich názory a svou činností by měly prezidentovi oponovat a postupně jeho postavení narušovat. Petr Pavel je totiž v jasné výhodě.
Pavel má výhodu
Pozice prezidenta je pozoruhodně stabilní a za více než tři roky ve funkci nevidíme větší výkyvy. Podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění z přelomu března a dubna se Pavel těšil důvěře 60 procent občanů, čtrnáct procent uvedlo odpověď „tak napůl“ a nedůvěřovalo mu pětadvacet procent lidí. Zajímavé je, že zmíněných šedesát procent přesně odpovídá jeho výsledku v druhém, rozhodujícím kole prezidentských voleb v lednu 2023, kdy dostal 58,32 procenta hlasů. Z čísel průzkumů preferencí stran tak plyne, že mezi jeho podporovatele by pořád měla patřit i část voličů vládních stran.
Pavel se přitom dostal do ostrého sporu s Babišovou vládou, když nejmenoval ministrem motoristického poslance Filipa Turka. Tím se současně ocitl na hraně ústavnosti. A to bez ohledu na to, že Turek by neměl být nikdy ministrem ničeho.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
