Tajemství českých Stonehenge: Pravěké stavby neznámého určení stále fascinují. Jsou jich možná i stovky

Jeden obzvlášť pěkný rondel je k vidění u Vinoře na severním okraji Prahy. Nejedná se sice o efektní kruh sestavený z obrovských opracovaných kamenů, ale kruhové příkopy a jámy v zemi naznačují, že tu kdysi stál podobný objekt, nejspíš vybudovaný z dřevěných kůlů. Tak ostatně vypadalo i Stonehenge před tím, než se neznámý náčelník na území dnešní Anglie rozhodl dřevo nahradit trvanlivějším ­kamenem.

Přestože se „pražské Stonehenge“ neskládá z obrovských kamenných kvádrů, i tak ho můžete obdivovat v celé jeho kráse. Kruhová struktura je dokonale odkrytá, hned vedle se tyčí v nové době navršené vysoké valy, z jejichž hřbetů můžete kruh hezky přehlédnout, aniž k tomu potřebujete letadlo nebo dron. Ani tu nevybírají parkovné a vstupné a nebudete se prodírat davy turistů nebo potrhlých vyznavačů rádobypravěkých kultů.

Observatoř nebo svatyně

Na to, že u Vinoře kdysi stál monumentální rondel, přišli archeologové v 80. letech minulého století, když se tu hloubily výkopy pro inženýrské sítě. Další zemní práce tu postupně odkryly celé základy objektu. Šlo o několik soustředných kruhů skládajících se z příkopů a jam, přičemž největší kruh má průměr 55 metrů (kamenný kruh Stonehenge má průměr 116 metrů). Jamky a příkopy naznačují, že vnitřní kruh tvořila jakási stavba z dřevěných kůlů, možná palisáda. Uvnitř kruhu se stopy žádného objektu nenašly. Dovnitř pravděpodobně vedly tři vstupy. Zřetelně to ukazuje tvar vnějšího kruhového příkopu, který se v těchto místech vytáčí ven a je přerušený. Vstupy byly orientované k severu, jihozápadu a jihovýchodu. Je proto možné, že nějak souvisely s jevy na obloze. Nejspíš s postaveními nebeských těles v takovém období roku, které bylo pro zdejší osídlení z nějakého důvodu důležité. Na ­detailnější výzkum a jeho vyhodnocení ale vinořský rondel ­teprve čeká.

Podobně jako u dalších českých a středoevropských rondelů i tenthle dávní lidé postavili v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Archeologům to prozradila radiokarbonová analýza ze vzorků předmětů nalezených v příkopech těchto objektů. V té době tu žili lidé neolitické kultury. Už provozovali zemědělství, ale ještě neznali kovy. Kromě nádob (a hrobů) toho po nich moc nezůstalo.

Často se uvádí, že rondel ve Vinoři byl o půldruhého tisíciletí starší než Stonehenge. Ale ve skutečnosti je to trochu složitější, protože slavný anglický kamenný kruh jeho tvůrci stavěli v několika fázích, které zabraly tisíce let. Jeho nejstarší kamenná část opravdu pochází z období okolo roku 3100 před naším letopočtem. Ale i tady se – stejně jako u Vinoře – našly jamky se zbytky organických materiálů, které byly mnohem starší. Ty nejstarší pocházejí z doby před 8000 lety. Dnes převládá hypotéza, že i Stonehenge bylo původně ze dřeva a teprve po nějaké době se zdejší lidé z nějakého důvodu rozhodli na věky zafixovat jeho podobu do kamene.