Nevěděl jsem zprvu při četbě, zda román Cari Mora amerického autora Thomase Harrise zařadit mezi literaturu či brak hraničící s kýčem. Uznejte sami: hlavní postava šestého románu autora Mlčení jehňátek je masový vrah a dodavatel čerstvých lidských orgánů překupníkům (jeho řádění je však záhy zamezeno). Jeho odběratelem je kanibal, který část svého zboží schroustá ještě zasyrova, než zastrčí klíček do zapalování.
Pobřeží Floridy v rajonu sběratele kostí a masa se hemží mořskými krokodýly, kteří na golfových greenech překusují volně pobíhající jezevčíky. To všechno se děje v Miami plném ilegálních emigrantů. Další dějová linie probíhá kdesi v kolumbijském pralese, kde se tamní partyzání zdraví zasouváním prstů do soudruhovy řiti... tam to musí vypadat!
Uhlídat patnáct tun zlata
Hlavní hrdinka – ta předešlá byla rozpuštěna v zařízení na zkapalňování nebožtíků – se jmenuje Cari Mora, je to krásná uprchlice před válkou ve své rodné zemi a touží po domečku. Ke splnění svého přání se však musí zhostit nadlidského úkolu: uhlídat barák, v jehož sklepeních lotři ukryli patnáct tun zlata, notně protkaného vysoce třaskavým semtexem, a hlídaného navíc již zmíněnými mořskými krokodýly. Jedná se o mohutné plazy, živoucí fosilie, postrach floridských příbřežních močálů, též respektovanou ozdobu všech ZOO, a nelze se s nimi domluvit, protože mají pořád řácký apetit. Když ústřední zloun vypudí hrdinku, aby se zmocnil onoho plastického kovu, kýženého v sejfech bankéřů i v neuro-mikrochirurgii, kráska se uchýlí do inkognita značně křehkého...
Společenská kritika
Thomas Harris (* 1940) neušetřil čtenářstvo v románu Cari Mora (vydalo ho Argo, přeložil Martin Urban) ani nejhnusnějších detailů a líčení kriminálních perfidit. Bere si na mušku jihoamerické guerrily, obchod s lidmi, poživačný životní styl, moderní otrokářství, vyděračské hypotéky a mrzkou výši (či spíše níži) důchodů, jakož i bezuzdné řádění mafií ve stínu palem za šumění příboje, chlazených koktejlů a piv na dva tři hlty, včetně nesnází karibských emigrantů se získáním uprchlického azylu a amerického občanství.
V thrilleru Cari Mora se Thomasu Harrisovi bravurně podařilo skloubit napětí příběhu s kritikou asociálních jevů. Zábavnou formou poukazuje na choroby současné globální civilizace, kupř. obchod s lidskými orgány popravených vězňů, jenž trvá v Číně jako výnosný státní kšeft a vrcholný zločin proti lidskosti. Nyní, v době čínské chřipky, jej však zřejmě čeká krach. Přičtěme k tomu ještě válečné a revoluční utopie v praxi, zotročování a zneužívání člověka organizovanými zločineckými skupinami, sexuální otroctví a nevratnou devastaci přírodního prostředí a vyjde z toho thriller jak víno; esence dokumentárních šotů a zpráv, které jednou za čas vybafnou z obrazovky nebo novinového zpravodajství tak, že se těžce vydobytá strava dere neúprosně ven.
Dlužno podotknout, že si Thomas Harris jednotlivé zápletky a témata nevycucal jen tak z prstu. Jsou podloženy skutečností a hodnověrnými prameny. Působí značně tíživě už jen při představě, že se takové hrůzy v našem světě pořád ještě dějí. Těžká, ale dobrá četba!
