Znásilněná v 7 letech, objevena módním časopisem Vogue v 19 letech, múza umělců ve 20 letech a modelka pro 6 Picassových obrazů ve 30 letech. Lee Miller ležel na začátku druhé světové války u nohou celý svět. Ona se přesto rozhodla opustit pohodlný svět modelingu a stát se válečnou korespondentkou.
Lee Miller byla koneckonců vždy zvyklá překonávat strach. Když vezmeme v potaz, že byla znásilněna již v sedmi letech otcem kamarádky, který ji nakazil kapavkou, její pozdější kariéra vyzní ještě podivuhodněji. Po absolvování, pro dítě mimořádně bolestivé, léčby se dokázala oprostit od svých traumat a ihned po dovršením dospělosti vyrazila do Paříže. Zde se bez obav svlékala před módními fotografy a užívala si života s místními umělci.
Pózovala pro módní časopis Vogue, stala se první ženou, která se (včetně obličeje) objevila v reklamě na tampony a dokonce si zahrála ve filmu Jeana Cocteaua - Krev básníka. "Vypadala jsem jako anděl, ale uvnitř se skrýval ďábel," vzpomínala samotná Lee. V tomto období rovněž okouzlila Man Raye. Stala se jeho múzou i žákyní a neocenitelné zkušenosti ze života po boku slavného fotografa pak využila k vlastní umělecké dráze.
Založila si studio v New Yorku, ve kterém se nechávala fotit smetánka z celých Spojených států. Když se k tomu přičetla stálá práce pro módní časopisy, Lee si žila pohodlným životem uznávené umělkyně. Jenže po vypuknutí 2. světové války to pro ni bylo zase příliš málo. Šla překonávat sama sebe na frontu.
Společně s Američany postupovala Německem a vznikly tak její nejznámější fotografie. Hromadná sebevražda nacistického důstojníka a jeho rodiny, plovoucí tělo bachaře z jednotky SS či celé série z koncentračních táborů Dachau a Buchenwald.
Vůbec nejproslulejší snímek pak vznikl v Hitlerově mnichovském bytě, kam Lee umožnili přístup vojenské stráže. Vyfotil ho fotografčin kamarád David Scherman a zachycuje Američanku sedící v Hitlerově vaně. Před ní je pak ušpiněná rohožka pokrytá blátem z Dachau, kde Lee Miller byla toho dne ráno. Po válce se usadila v Anglii, ale o její umění vydavatelé nejevili zájem. Británie dávala přednost mužské práci, takže noviny preferovaly jejího manžela Antonyho Penrose. Lee do konce života trpěla depresemi způsobenými mnoha traumaty, kterými si prošla. Neustále se jí vracely výjevy z koncentračních táborů a na focení nakonec zcela zanevřela.
Místo černé komory si nechala postavit kuchyň. Ve vaření našla slavná fotografka velkou zálibu a až do její smrti hostila na farmě v Sussexu umělce z celého světa. A to včetně starých známých Man Raye či Pabla Picassa. Lee Miller nakonec podlehla dlouhodobé nemoci. Zemřela na rakovinu v létě roku 1977.
