nahoru

Dobrá paměť? Jde spíš o techniku než o talent, říká Jakub Pok ve své novince

Kateřina Kadlecová14. září 2017 • 10:40
Jakub Pok: Jak se naučit 100 slovíček za hodinu
Jakub Pok: Jak se naučit 100 slovíček za hodinu
• foto: 
Grada

Vyšla dlouho chystaná knížka Jakuba Poka, který se svou pamětí dokáže neskutečné věci.

O tom jsme ostatně před rokem a půl psali v Reflexu. Absolvent tří vysokých škol a lektor Školy paměti, který si dokáže správně zapamatovat třeba pořadí 52 kanastových karet do pouhých dvou minut, vydal u Grady ani ne dvousetstránkovou publikaci s ambiciózním názvem Jak se naučit 100 slovíček za hodinu. A ono to panu memoatletovi nejspíš funguje.

Nenalhávejme si, že jsme nikdy nechtěli být geniální. Nebo extrémně talentovaní. Ohromit okolí skvělou pamětí a v ní uloženými znalostmi. Mít vlastní honosný „mind palace“, palác myšlenek jako seriálový Sherlock Holmes v podání Benedicta Cumberbatche, a vytahovat z něj v tu pravou chvíli imaginární šanony s kvantem příhodných citátů, se statistickými informacemi, se zajímavostmi ze života hmyzu, s obskurními poznatky ohromujícími široké publikum. Umět něco, co jiní nedokážou: těsnopis, hebrejsky, psát na stroji, esperanto, malovat milostné dopisy klínovým písmem.

Jenže většina z nás má prd, a ne mind palace. Tak se snažíme to dohánět pílí (často jen předstíranou, hrajeme to na sebe i na okolí). Kolik z nás s počátkem nového školního/akademického roku obvolává kurzy všeho možného a snaží se namotivovat k pravidelné docházce tím, že zaplatí kurzovné na půl roku dopředu? A kolik z nás si koupí právě vydanou knížku paměťového mistra Poka? Zajímavá může být nejen pro lidi toužící po pevných základech angličtiny (publikace si vybírá příklady především z jejího lexika), ale i pro milovníky logických systémů a netradičních, leč funkčních řešení.

Kdysi mě kurz pana Poka velmi inspiroval, jak si možná pamatujete z reportáže v Reflexu: pomocí paměťových technik fungujících na základě fantazie, vizualizace a asociace mě naučil zapamatovat si třeba telefonní čísla jejich přenesením do často velmi bizarních obrazů. Jednoduchý příklad z knihy: „Představte si figurínu ve výloze, která má na sobě krásné bílé šaty, na nichž jsou však mastné černé fleky, protože se na ně vylila ROPA. Vidíte, jak ropa stéká po celých šatech a zanechává po sobě mastné skvrny. Ropa je již všude ve výloze a jsou v ní namočené i všechny ostatní šaty. Vidíte před sebou tento absurní obraz? Pokud ano, právě jste si zapamatovali španělské slovíčko ROPA, které znamená ŠATY. Na první pohled se to může zdát bláznivé, kde by se na šatech na figuríně vzala ropa? Velmi rychle ale zjistíte, že taková fantazijní představa zůstane trvale v paměti.“

Sice si občas říkám, proč se podobné paměťové techniky neučí ve škole – protože podle dostupných výzkumů jsou skutečně velmi úspěšné – ale sama pro ně v běžném životě nenacházím uplatnění. Vím, jak (snadno a spolehlivě) fungují, ale (nejspíš z lenosti a nedostatku invence) mnohem častěji používám Pokem rekapitulované obecnější a celkem známé poučky: Jak učení strukturovat, kdy a jak dlouho opakovat, aby se vše řádně uložilo do dlouhodobé paměti, nebo jak zvolit správnou učebnici. Prostě jak dvakrát až desetkrát měřit a jednou řezat – naučit se učit dřív, než se začneme učit samotné látce, a co nejrychleji a nejpřesněji prokouknout pravidla, podle kterých pracuje náš mozek. Špatné návyky, pesimismus a drcení se nazpaměť udělají z palácíčku ruinu dřív, než se stačí rozvinout v košatý strom poznání. Po pročtení knihy Jakuba Poka člověk minimálně zjistí, že s pamětí lze provádět úžasné věci a že optimistický přístup, radost z učení a solidní představivost jsou zásadní ingredience. Kdo se nenaučí jazyk za rok, nenaučí se ho nikdy, vzkazuje Pok všem věčným studentům a repetentům. Jím doporučovanému mentálnímu aerobiku se vyplatí dát šanci.

 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,030
21,750
29,360
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře