Volby prezidenta v USA živě: Trump je jedenáctým prezidentem v historii USA, jenž prohrál obhajobu ve volbách

TRUMP DOTAHUJE V OHIU I V SEVERNÍ KAROLÍNĚ

Donaldu Trumpovi zatím daří stahovat ztrátu jak v Ohiu, tak v Severní Karolíně. V Ohiu, které ještě před chvílí vypadalo pro Trumpu kriticky, už Biden vede jen o 13 tisíc hlasů. Existují ale analýzy, které tvrdí, že v tomto státě ještě na rozdíl od Severní Karolíny naroste počet korespondenčních hlasů, což může posílit Bidenův Výsledek.

V Severní Karolíně se už Trump dotáhl na pouhých 24 tisíc hlasů za Bidena a má zmíněnou výhodu, že podíl korespondenčních, více „demokratických“ hlasů zde ještě asi klesne.

OHIO PRO BIDENA?

Bez Ohia republikán nevyhraje, aspoň se to až do těchto voleb říkalo. Zatím tam vede Joe Biden, například v Cincinatti navýšil výsledek oproti Clintonové o 15 %. Sečteno je ale lehce přes půlku hlasů a Bidena možná zatím falešně ženou nahoru hlasy odevzdané na dálku.

TEXAS ZŘEJMĚ JEŠTĚ ZČERVENÁ, TRUMP DRŽÍ FLORIDU

Ve státě osmělé hvězdy stále vede Joe Biden, a to v poměru 50,0 % ku 48,7 %. Po sečtení 61 % hlasů ale stále převažují hlasy odevzdané před dnešním volebním dnem, takže analytici severu Fivethirtyeight.com předpokládají, že se zde situace ještě změní, stát zčervená do republikánské barvy a Trump získá zdejších 38 volitelů. To by bylo další potvrzení toho, že se Trumpovi dnes může dařt zabodovat na 100 % v jižních státech.

Potvrzuje to i aktuální skóre z Floridy, kde obhajující prezident vede už o 3 procenta (51 % ku 48 %) a  o 350 tisíc hlasů.

DALŠÍ JASNÉ STÁTY: BIDEN 119 VOLITELŮ, TRUMP 92

Joe Biden posílil o vítězství v New Yorku (29 volitelů) a v Novém Měxiku (5), takže drží 119 volitelských hlasů.

Trump nově vyhrál Severní i JIžní Dakotu (3 plus 3 volitelé), 

DALŠÍCH 14 STÁTŮ

Zavírají se volební místnosti ve 14 státech ve středu USA se s 152 voliteli.

MÝLILY SE PRŮZKUMY? JEŠTĚ NEVÍME

To byla hlavní otázka, která měla ukázat, zda má Trump šanci vyhrát alespoň na počet volitelů. Potvrzují tedy dílčí výsledky hypotézu o mýlících se průzkumech?  Zatím je velmi složité na tuto otázku odpovědět,a le zdá se jisté, že TRump si vede o něco lépe něž v průzkumech a většina bitevních států skončí těsným výsledkem. To ale Donaldu Trumpovi nestačí, protože on potřebuje získat v bitevních státech přes 73 % všech volitelů.

Zatímní výsledky lehce naznačují, že Trump se dobře dží na jihu (Florida, Severní Karolína), ale pochyby pro něj musí vyvolávat dosavadní trend v Ohiu. Není to předzvěst, že Trump uhájí jih, ale neobhájí překvapivá vítězství v průmyslových státech Středozápadu? Uvidíme. Vše může být jinak kvůli nepřehlednému sčítání různých druhů hlasů.  

TEXAS JAKO FLORIDA

Další z lidnatých států, kde se dá čekat těsný výsledek, je Texas. Ten přináší ještě víc volitelů než Florida, konkrétně 38. Přestože jde o republikánský stát, aktuálně v něm těsně vede Joe Biden, zatím ale není sečtená většina venkovských okresů, odkud pramení tradiční červená republikánská síla. Třeba v Dallasu, třetím největším městě Texasu, Biden vyhrál s větším náskokem než posledně Hillary Clinton (má před 66 procent, Hillary měla 61). Podobně zvýšil demokratický náskok o pár procent i v Houstonu.

"ŠÍLENÁ" VOLEBNÍ MAPA A RŮZNÉ TYPY HLASŮ

Dnešní "covidové" volby zatím produkují výsledkovou mapu, která vypadá trochu, jako by se moderátoři televizních stanic zbláznili, nebo opili. Kandidáti mnohdy vedou ve státech, kde by podle papírových předpokladů vůbec neměli.

Zmatení ale vychází hlavně z odlišných pravidel pro sčítání různých typů hlasů. Dobře to je vidět na Severní Karolině, tam teď Joe Biden vede 53 % ku 46 %, což vypadá jako velká naděje na vítězství, protože sečteno je v tomto bitevním státě již 69 % hlasů. Jenže jejich bližší analýza ukáže, že už je sečteno 97 % korepondenčních hlasů, ale mnohem méně hlasů odevzdaných osobně. Protože demokraté volí hlavně korepondenčně a republikáni hlavně osobně, je pravděpodobné, že Trump Severní Karolinu ještě otočí.

Naopak v Ohiu je poměr sečtených hlasů opačný a zatím tam i přesto vede Joe Biden, což mu stále dává šanci na překvapivý zisk Ohia.

Bidem vede stále také v Texasu, ale tam zatím není jasné, kolik kterých hlasů už je sečteno, ale zřejmě i tady jde více o "demokratické" korepsondenční hlasy.

Na Floridě je sečteno už 89 % hlasů a Trump vede o skoro 300 tisíc hlasů... 

MISSISSIPPI PRO TRUMPA

Trump už má jistý další stát, a to sice Mississippi s 6 voliteli. Snížil tak aktuálně na 61 ku 85.

MISSISSIPPI PRO TRUMPA

Trump už má jistý další stát, a to sice Mississippi s 6 voliteli. Snížil tak aktuálně na 61 ku 85.

OHIO VE STŘEDU POZORNOSTI

Dalším „bitevním státem“ je Ohio. Trump tady aktuálně ztrácí patnáct procent na Bidena při pětatřiceti procentech sečtených hlasů. Před čtyřmi lety zde přitom současný prezident porazil Hillary Clintonovou o osm procent. Výsledek v převážně bělošském a „blue collar“ Ohiu by přitom mohl předznamenat výsledky v dalších státech: Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu.

FLORIDA: STÁLE NEJASNO, GEORGIA: TEĎ VEDE TRUMP

Započítáváním hlasu z tzv. Panhandlu - západní části Floridy - s ev tomto státě opět ujal uvedení Donald Trump. Sečteno je již 86 % hlasů, ale klíčem k tomu, kdo zde nakonec vyhraje, je to, jaké hlasy zbývá sečíst. Trump má nyní náskok zhruba 160 tisíc hlasů, ale, pokud se ještě budou sčítat hlavně korespondenční hlasy a hlas yz velkých měst, může to ještě výsledkem zahýbat směrem k Joe Bidenovi. Stále "too early to call".

Pomalu naopak postupuje sčátání v Georgii, kde už ale také vede Donald Trump. Sečetno zde je ale stále jen 17 % hlasů.  

PŘIBYLA ŘADA JASNÝCH STÁTŮ: BIDEN 85, TRUMP 55

Ještě před druhou hodinou našeho času agentura AP přisoudila přes malý počet sečtených hlasů 5 volitelů za Západní Virginie Donaldu Trmpovi, takže chvíli byl poměr 16:13 pro Joe Bidena.

Teď už je to ale zase všechno jinak. Biden má (fakticky bez sčítání) už jisté volitele za novoanglické státy Massachusetts (11), Rhode Island (4), Connecticut (7), Bidenův domovský Delaware (3) i Maryland (10). K nim přídává také vítězství v Obamově Illinois (20) a New Yersey (14).

Trump už má naopak jistou Oklahomu (7 volitelů), Missouri (6), Jižní Karolinu (9), Alabamu (9) a Tennesse (11).  

KONČÍ VOLBY V NEJVYŠŠÍM POČTU STÁTŮ

Právě končí volby v 16 státech a ve Washingtonu D.C. Ve hře je 172 volitelů... 

TRUMP DOTAHUJE BIDENA

V klíčové Floridě zřejmě půjde o setiny. Je spočteno 80 procent hlasů a Biden a Trump jsou těsně vedle sebe. Důležité tedy možná bude přepočítávání hlasů.

VŠICHNI TEĎ ŘEŠÍ FLORIDU

Rychlé sčítání na Floridě vyvolává otázky, co průběžná čísla znamenají. Při dřívějších volbách vždy z počátku vedly republikáni, ale s postupujíícm sčítáním ve velkých městech je demokraté doháněli. Proto si teď někdo může myslet, že Bidenovo těsné vedení už věští jeho floridské vítězstvé.

Letos je to ale složitější, protože se v různých okamžicích počítají hlasy z různých zdrojů. Na Floridě bylo dovoleno dopředu sčítat hlasy odevzdané v předstihu, takže ty byly zveřejněny jako první. V tomto typu hlasů by ale Biden měl mít nadprůměrně lepší výsledek, zatímco Trump by měl bodovat hlavně mezi těmi, kteří hlasovali až dnes.

Až ve 2 hodiny našeho času se navíc zavřou místnosti v západní, více republikánské části státu Floridu (tzv. Panhandle). Tam sice žije méně voličů, ale zase je tam převahu republikánů výrazná.

Takže Florida je stále "too close to call", příliš těsná na vyhlášení vítěze... 

PROČ JSOU U RŮZNÝCH MÉDIÍ AKTUÁLNĚ RŮZNÉ POČTY VOLITELŮ?

Odpověď je jednoduchá. V žádném státě ještě nemáme kompletní výsledek a různá média a jejich analytici považují daný stát za už jistý pro jednoho z kandidátů v jiný okamžik.

V tuhle chvíli ale stále platí, že nikdo zatím nezískal žádné překvapivé vítězství, které by zahýbalo celkovým výsledkem.  

TRUMP SI NA FLORIDĚ VĚŘÍ

Bill Stepien, jeden z manažerů Trumpovy kampaně, před několika minutami uvedl pro konzervativní Fox News, že „Florida hlásí historicky nejvyšší účast republikánských voličů“. Sluneční stát, jak se Floridě přezdívá, je pro obhájení Trumpova mandátu klíčová.

SČÍTÁ SE TAKÉ OHIO A ZÁPADNÍ VIRGINIE

O půl druhé našeho času skončily volby také v Ohiu, které patří k bitecním státům, ale podle průzkumů v něm vede Donald Trump.

Naopak Západní Virginie, kde se právě také zavřely všechny volební místnosti, je republikánská bašta a žádné překvapení se zde neočekává.

FLORIDSKÉ RYCHLOSČÍTÁNÍ

Na Floridě už je sečteno přes polovinu hlasů a oba hlavní kandidáti se na střídačku přetahují o vedení. Lze ale předpokládat, že sečtené hlasy obsahují nadproporční počet předčasných hlasů, což favorizuje Joe Bidena. Florida proto stále zůstává otevřená.

SEVERNÍ KAROLÍNA - DALŠÍ "MUST WIN" PRO TRUMPA

V 1 a 30 minut se původně měly začít zveřejňovat výsledky také v dalším klíčovém, "bitevním" státě. Jenže v Severní Karolině bylo hlaosvání v některých okresech prodlouženo až o 45 minut, takže si na výsledky budeme muset asi ještě počkat.

Tradiční jižanský a republikánský stát volil od roku 1972 jen dvakrát demokraticky (1976 a 2008), ale teď je velmi vyrovnaný. Jeho poloha na samém severu amerického Jihu ho posunuje blíže VIrginii než k "hlubokému" Jihu. Pro Donalda Trumpa je zdejší vítězství nutnou kvalifikací pro aleposň vyrovnaný celoamerický výsledek. Kdyby zde prohrál, mohlo by ho mrzet, že nevyměnil viceprezidenta Pence za zdejší bývalou guvernérku Nikki Haleyovou, jak se chvíli spekulovalo.  

AKTUÁLNÍ POČTY DELEGÁTŮ

Fox News: Biden 16 (VI, VT), Trump 8 (KY)

CNN: Biden 0, Trump 11 (IN)

AP: Biden 3 (VT), Trump 8 (KY)

"ZAVŘELO" ŠEST STÁTŮ A PŘIPISUJÍ SE PRVNÍ VÍTĚZNÉ STÁTY

S uzvařením všech volebních místností v prvních šesti státech začínají televizní stanice a zpravodajské agentury připisovat první jistá vítězství v jendotlivých státech.

Agebtura AP prohlásila Donalda Trumpa za definitivního vítěze ve státě Kentucky, kde se republikánský vrátil ve sčátání hlasů do čela pelotonu, a přidělila mu osm tamních volitelů.

Totéž udělal spíše konzervativní televize Fox News, která ale zároveň prohlásila Joe Bidena za vítěze v "Sandersově" Vermontu (bez jediného reálného sečteného hlasu) a také ve Virginie (po sečtení pouhého 1 procenta hlasů).

Naopak spíše levicová CNN připsala zatím jediný stát, a to Indianu pro Donalda Trumpa.  

FLORIDA - KLÍČOVÉ BOJIŠTĚ

Stát s 29 voliteli (více má jen Kalifornie a Texas) volil od roku 1972 jen jednou jinak než celé Spojené státy. V roce 1992 zde Gerge Bush starší porazil celoamericky vítězícícho demokrata Billa Clintona.

Florida je často označována politicky za zmenšeninu celých Spojených států, protože do původního jižanského státu s ev posledních letech kvůli příjemnému počasí přistěhovalo mnoho voličů ze Severu. Je tu silná hispánská komunita, která v sobě ale obsahuje počené společenství amerických Kubánců a ti jako většinově silní antikomunisti sympatizují spíše s pravicovými republikány. také Florida je pro Donalsa Trumpa "must win" - stát, bez něhož téměř nemůže najít cestu k 270 volitelům, potřebným ke zvolení.  

GEORGIA - BIDENŮV SEN

Jižanský stát Georgie nebyl po desetiletí mezi bitevními. Dostal se tam až letos, kdy zde Joe Biden sází na velkou mobilizaci černošského obyvatelstva, které zde tvoří téměř třetinu obyvatelstva. Úspěch demokratického kandidáta ve státě s 16 voliteli by prakticky znemožnil Donaldu Trumpovi obhájit prezidentský úřad.

KENTUCKY ZMĚNILO BARVU: VEDE BIDEN

Do překvapivého vedení se po sečtení 8 % hlasů dostal v Kentucky Joe Biden, který si zatím připisuje 52 % Vysvětlením může být fakt, že v Kentucky se zatím sčítají hlavně hlasy odevzdané v předstihu, u nichž tradičně silně převažují demokratičtí příznivci.

WALL STREET SÁZÍ NA BIDENA

Indexy Dow Jones, Standard and Poor's a technologický Nasdaq dnes výrazně rostly v očekávání Bidenova vítězství. Americký byznys obvykle více straní republikánům, nyní jsou ovšem ve hře kompenzační balíčky kvůli koronaviru, a Biden slíbil větší. Navíc, zejména „Velká pětka“, technologičtí obři ze Sillion Valley, nemá se současným prezidentem nejlepší vztahy.

BLÍŽÍ SE PRVNÍ VRCHOL VOLEBNÍ NOCI: GEORGIA A VELKÁ ČÁST FLORIDY

Za půl hodiny se úpně zavřou volební místnosti ve čtyřech státech: ve Virginii, Vermontu, Jižní Karolině a Georgii. Volby skončí také ve zbytku Indiany a Kentucky, ale hlavně ve velké části Floridy, kde platí východní čas (EST).

Mezi bitevní státy patří Gerogia i Florida. Oba musí Donald Trump vyhrát, pokud se chce udržet ve hře o volební vítězství.

Virginia (13 volitelů) bývala dlouho bitevním státem, ale letos už jím není a očekává se zde jasné vítězství pro Joe Bidena. Dřívě politicky jižní stát, který až do roku 2004 hlasoval republikánsky, se totiž pod vlivem sousedního území Washington D.C. mění stále více směrem k demokratické baště.

Další dva státy jsou ještě jistější. Politický domov Bernieho Sanderse - Vermont (3 volitelé) - volí o roku 1992 vždy pro demokratického prezidnetského kandidáta.

Naopak Jižní Karolina (9) dala své volitel po druhé světové válce jen jednou demokratům, takže se tu dnes čeká hladké vítězství pro Donalda Trumpa. 

KENTUCKY: DALŠÍ TRUMPOVO VEDENÍ 

Už známe i první sečtené okrsky v Kentucky. Ani tady se zatím překvapení nekoná a Donald Trump zde zatím vede v poměru 70 % ku 29 % pro Joe Bidena. Sečteno je ale i tady jen něco málo přes 40 tisíc hlasů.

TRUMP VEDE V INDIANĚ

Právě zčervenal první stát dnešní noci. Objevily se první, naprosto dílčí výsledky z Indiany a podle očekávání v tomto státě hned od počátku vede s velkým náskokem republikán Trump.

Posečtení 15 tisíc prvních hlasů si Trump drží se 73 % jasnou věšinu. 

NUDA NA SÍTÍCH

"Tyvole, právě jsme zvolili meme prezidentem". Tak zněl před čtyřmi roky legendární příspěvek na internetové platformě 4chan, těsně po šokujícím (pro mediální mainstream) vítězství Donalda Trumpa. Na podporu Pána oranžových příčesků vymýšlela tehdy armáda online trollů, naštvaných nerdů a digitálních exotů neuvěřitelné a někdy brutálně zábavné kousky. Po čtyřech letech se situace neopakuje. Protrumpovský trolling už není tou obskurně fascinující kombinací anarchie, neopravičáctví a interních vtipů z prostředí temnějších koutů internetu. Spíš se jedná o standardní populistický marketing. Možná že někdejší válečníci od klávesnic už zestárli a mají jiné starosti. Nebo se možná neuvěřitelná přítomnost Donalda Trumpa v Bílém Domě okoukala, jako se okouká každá reality show, postavená na totálním bizáru.

ZAVŘELY SE PRVNÍ VOLEBNÍ MÍSTNOSTI

V drtivé většině Indiany a zhruba v půlce Kentucky se už nevolí, protože v nich volby skončily v 18 hodin místního času. Oba státy ale zasahují i do vedlejšího časového pásma, takže v nich volby definitivně skončí až za hodinu. Už teď se ale začnou objevovat první výsledky z obou států. 

BEZ MEJDANU

Ať už zvítězí Biden či Trump, jedno mají jisté: Případnou výhru či prohru neoslaví, či na žal nezapijí s tisícovým davem v zádech. Obří štáby s tisíci vybraných přiznivců, kulisa všech velkých volebních klání, se kvůli covidu nekonají. Trump má v Bílém domě asi dvěstě padesát věrných, štáb Joe Bidena ve Wilmingtonu, stát Deleware, je na tom podobně. Trumpovi by to mohlo vadit méně. Na obří mejdany moc není, vůbec totiž nepije. Aspoň to tvrdí. Což u muže, který byl schopný šmelit i mapy aktuálního výskytu hurikánů, neříká mnoho. 

INDIANA A KENTUCKY - REPUBLIKÁNSKÉ BAŠTY

O půlnoci našeho času se zavřou volební místnosti pouze ve východních  částech dvou států. Půjde o Indianu a Kentucky. V obou případech jde dlouhodobé republikánské bašty.

v Indianě, která vybírá 11 volitelů, demokratický prezidnetský kandidát vyhrál po druhé světové válce jen dvakrát (L.B. Johnson v roce 1964 a B. Obama v roce 2008). Doma je tu navíc viceprezident Mike Pence, ketrý zde do roku 2016 vykonával funkci guvernéra.

Podobně na tom je i Kentucky, které leží na severní hranici amerického Jihu a volí dnes 10 volitelů. Republikáni zde nevyhráli po druhé světové válce jen čtyřikrát, a to vždy, když za demokraty kandidoval někdo z Jihu (v roce 1976 J. Carter a v letech 1992 a 1996 B. Clinton).

Oba státy by dnes měly být jistě v "červeném" - Trumpově - sloupku.

PRVNÍ ZKLAMÁNÍ PRO CNN

Televize CNN, která je tradičně prodemokratická, zažila právě první překvapení. Už hodinu před uzavřením místností v prvních dvou státech (jejich částech) totiž zveřejnila svůj exit-poll (průzkum mezi lidmi, kteří odvolili) a v živém studiu vyvolala negativní překvapení u moderátorů televize skutečnost, že 48 % dotázaných odpovědělo, že hodnotí snahu amerických úřadů v boji s coronavirem jako "dobrou", zatímco "jen" 51 % ji hodnotní jako špatnou.  Jeden z moderátorů se neudržel a řekl: "Ale vždyť reakce úřadů přece je špatná..."

Zajímavé je také to, že tento průzkum ukázal, že voliči se nejvíce rozhodovali podle stavu ekonomiky a nikoli podle epidemie coronaviru...  

DVA TAJEMNÉ HLASY

Ve hře ale budou také dva další nerozhodnuté volitelské hlasy - po jednom ze státu Maine v Nové Anglii a z Nebrasky. To jsou jediné dva státy, kde vítěz nebere všechny delegáty, ale v obou se dva volitelé přidělují podle výsledku v jednotlivých kongresových volebních obvodech.   

12 STÁTŮ, KDE SE ROZHODNE

V řadě států jsou výsledky prezidentských voleb dopředu jasné, osud Ameriky na další čtyři roky v rukou drží dnes voliči ve 12 tzv. bitevních státech.

Ty lze rozdělit do několika skupin:

• dosavadní jižní státy, v nichž dominovaly dlouho republikáni, ale letos jsou v nich průzkumy vyrovnané: Georgia a Texas
• tradiční jižanské bitevní státy: vždy důležitá Florida a v poslední době trochu "přelétavá", ale spíše republikánská Severní Karolina
• dlouhodobě spíše demokratická, ale naposledy Trumpova zemědělská Iowa
• západní bitevní státy: Arizona, kde demokraté od roku 1948 vyhráli jen jednou (Bill Clinton v roce 1996) a Nevada, která ybla hodně přelétavá, ale před čtyřmi lety ji oproti celkovému trendu "brala Hillary Clintonová.
• klíčové průmyslové státy ve zrezivělém pásu: Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, které vždy tvořily tzv. modrou demokratikcou zeď, ale minule zde překvapivě vyhrál Trump.
• Ohio, kde od roku 1972 vždy vyhrává kandidát, který se stane nakonec prezidentem.
• Minnesota - jediný ohrožený demokartický stát mezi letošními bojišti. Demokraté tady prohráli naposledy v roce 1972, kdy funkci obhajoval Richard Nixon, ale letos zde výsledek může být otevřený. 

100 MILIONŮ HLASŮ UŽ PŘED VOLBAMI

Už před volebním dnem odvolilo přes 100 milionů Američanů, kteří zvolili tzv. early voting. To je více než dvojnásobek oproti posledním volbám. V některých státech dokonce bylo takto odevzdáno více hlasů než minule za celé volby. Z toho všeho vychází předpovědi vysoké volební účasti, která může být dokonce nejvyšší za posledních sto let. Sčítání korespondenčních volebních lístků může přinést průtahy, například v Michiganu ale prý zatím probíhá bez problémů. Velké množství těchto hlasů bývá neplatné kvůli špatnému provedení volby.

VE STÍNU PREZIDENTSKÉ BITVY SE BOJUJE TAKÉ O SENÁT

Svět sleduje téměř výhradně souboj o Bílý dům, ale Američané dnes rozhodují také o více než třetině federálních senátorů a celém složení federální Sněmovny. Protože je v USA důležitější komorou stočlenný Senát, bude většina v něm druhým největším cílem dnešních voleb. Aktuálně v něm mají převahu republikáni, který drží 53 mandátů, zatímco demokraté 47.

Průzkumy ale věští zajímavý scénář, podle kterého mohou demokraté o 3 senátory posílit a pak by byl poměr sil v Senátu vyrovnaný (50:50). To by propojilo senátní volby s prezidnetskými, protože v takovým případě při hlasování v senátu rozhoduje hlas jeho předsedy, kterým je ale jeho nečlen - viceprezident USA, kterého dnes Američané také vybírají. 

PADNE REKORD VE VOLEBNÍ ÚČASTI?

Před čtyřmi lety přišlo prezidenta volit 59,2 % oprávněných voličů, kterých tehdy bylo téměř přesně 230 milionů. K urnám tedy přišlo v roce 2016 více než 136 milionů voličů, což o 5 milionů překonalo dosavadní maximum z prvních "Obamových" voleb v roce 2008.

Pro letošek je oprávněných voličů dokonce 239 milionů. A předpokládá se, že rekordní volební účast v počtu voličů může být opět překonána i letos, když před volebním dnem svůj hlas už odevzdalo více než 101 milionů voličů.

Procentuelaně byla za posledních 100 let volební účast nejvyšší v roce 1960, kdy J.F. Kenedyho prezidentem přišlo zvolit 62,8 % oprávněných voličů. Padne dnes i tato hranice?

ČESKÁ KORUNA A AMERICKÝ PREZIDENT

Kdo čte tento glosář, volby amerického prezidenta ho jistě zajímají a má i svého favorita. Nebo alespoň trošku víc přeje buď Trumpovi anebo jeho vyzyvateli Bidenovi. Ale který z nich by byl lepší pro Českou republiku, potažmo Evropu? Přinejmenším hospodářsky? Podle ekonoma Lukáše Kovandy je lepší volbou Joe Biden. Nevedl by prý vůči EU tak konfrontační politiku jako Trump. Zmírnilo by se tedy napětí v transatlantickém obchodním vztahu a mohla by se obnovit jednání o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. „Oteplení v ekonomických a obchodních vztazích USA a EU by vrátilo evropským trhům část v posledních letech poztrácené jistoty, což by se příznivě projevilo v jejich kondici. Podpořilo by ovšem také českou korunu. Česká měna je citelně závislá na kondici českého vývozu a obecně na podmínkách na světových obchodných vztazích, které Trumpova konfrontační rétorika citelně zhoršila“, domnívá se Lukáš Kovanda. Faktem ovšem je, že kondice starého kontinentu, natož české koruny většinového amerického voliče – jemně řečeno - zrovna nepálí.  

OBA KANDIDÁTI JEŠTĚ NAHÁNÍ HLASY

Do uzavření prvních volebních místností už chybí jen tři hodiny, ale oba kandidáti ještě zkouší získat další voliče.

Joe Biden před pár minutami přiletěl do Philadelphie v klíčové Pensylvánii, aby podpořil tamní výsledek. Po krátké zastávce v asi nejvyrovnanějíšm státě dnešní noci, se vrátí do Delaware. Tam ostatně i dnešní den začal, když s manželkou zašli na mši do kostela a následně navštívil hrob jeho syna Beau, který měl být pokračovatelem Bidenovy prezidentské kariéry, ale předčasně zemřel na rakovinu. 

Donald Trump zase před chvílí navštívil centrálu republikánů ve Virginii, která hraničí s územím hlavního města Washington, D.C., kde stráví volební večer.

TRUMP NA VÝSLEDKY BUDE ČEKAT V BÍLÉM DOMĚ, BIDEN DOMA V DELAWARE

Oba hlavní kandidáti se liší i v tom, jak budou trávit volební večer. Prezident bude výsledky sledovat na volební party pro 250 lidí v Bílém domě. Joe Biden naopak svou vítěznou řeč, nebo uznání porážky přednes z domovského města Wilmington v novoanglickém státě Delaware. 

V MICHIGANU NĚKDO VOLÁ VOLIČŮM, ABY ŠLI VOLIT AŽ ZÍTRA

Máme tu první větší incident volebního dne. Ve městě Flint v bitevním Michiganu se objevily robotické telefonní hovory, které voliče lživě informují, že kvůli frontám před volebními místnostmi mají přijít volit až zítra.

Starosta města, kde převažuje černošské obyvatelstvo a které se před několika lety nechvalně proslavilo problémy s pitnou vodu, už varoval voliče, že žádné prodloužení voleb se nekoná a jde jen o snahu připravit je o volební právo.

Getting reports of multiple robocalls going to Flint residents that, due to long lines, they should vote tomorrow.
Obviously this is FALSE and an effort to suppress the vote. No long lines and today is the last day to vote. Don’t believe the lies! Have your voice heard! RT PLS.

— Dana Nessel (@dananessel) November 3, 2020

NĚKDE SE UŽ SČÍTÁ

Několik států už využilo svá pravidla a sčítá hlasy odevzdané před volebním dnem. Děje se tak například i v klíčovém státě Florida nebo ve vyrovnané Georgii. Tenhle postup zrychlí finální výsledky v řadě států. V jiných státech ale musí komise počkat až do uzavření volebních místností.   

NĚKDE SE UŽ SČÍTÁ

Několik států už využilo svá pravidla a sčítá hlasy odevzdané před volebním dnem. Děje se tak například i v klíčovém státě Florida nebo ve vyrovnané Georgii. Tenhle postup zrychlí finální výsledky v řadě států. V jiných státech ale musí komise počkat až do uzavření volebních místností.   

KLÍČOVÁ VOLEBNÍ ÚČAST

V amerických volbách bude zřejmě hlasovat rekordní počet občanů. Komu to prospěje? Ve vyspělých zemích obecně platí, že 30 až 40 procent voličů, kteří se důležitých voleb neučastní, se primárně skládá ze dvou významných skupin: lidí, kteří neví koho volit, politika je nezajíma, nesledují jí. Často jde o zástupce mladší generace, z nichž mnoho k zájmu o veřejné dění doroste. A pak druhá skupina, občané přesvědčení, že celá politika, potažmo celý státní aparát je špína, podvod a lež. Tuto skupinu má v USA větší potenciál oslovit Donald Trump. Ten se i po čtyřech letech v nejmocnějším voleném úřadě planety prezentuje jako antisystémový kandidát. Převedeno na Českou republiku: Kdyby v roce 2021 přišlo k volbám 85 procent voličů, bude možná Tomio Okamura zvolen rovnou císařem. Nebo prvním českým šógunem. 

NEJVĚTŠÍ A NEJLEPŠÍ V HISTORII

Donald Trump právě mluví na Fox News v přímém přenosu z volebního štábu. Říká, že byl tím nejlepším prezidentem pro afroameričany v dějinách USA, financování jeho kampaně byla nejgeniálnější ukázka fundraisingu v historii politických kampaní a jeho setkání s voliči z posledních dní byly "ty největší politické mítinky v dějinách světa." Minimálně ke třetímu bodu: Slyšel jste někdy o Norimberku, pane prezidente? 

KOLIKÁTÝ PREZIDENT DNES BUDE ZVOLEN?

To je trochu složité. Donald Trump se všeobecně označuje za 45. prezidenta USA. Při tom Spojené státy dosud měly od schválení federální ústavy v čele jen 43 mužů (žádnou ženu). Jak je to možné? Grover Cleveland byl prezidentem dvakrát, což není nic neobvyklého, ale on se od ostatních hlav státu na dvě funkční období lisší tím, že měl mezi svými mandáty čtyřletou přestávku. V análech je proto uváděn jako 22. i 24. prezident USA.

Když Trump obhájí, bude proto nadále 45. prezidentem, zatímco Biden by se těšil titulu 46. nejvyššího nájemníka Bílého domu.   

KOLIKÁTÝ PREZIDENT DNES BUDE ZVOLEN?

To je trochu složité. Donald Trump se všeobecně označuje za 45. prezidenta USA. Při tom Spojené státy dosud měly od schválení federální ústavy v čele jen 43 mužů (žádnou ženu). Jak je to možné? Grover Cleveland byl prezidentem dvakrát, což není nic neobvyklého, ale on se od ostatních hlav státu na dvě funkční období lisší tím, že měl mezi svými mandáty čtyřletou přestávku. V análech je proto uváděn jako 22. i 24. prezident USA.

Když Trump obhájí, bude proto nadále 45. prezidentem, zatímco Biden by se těšil titulu 46. nejvyššího nájemníka Bílého domu.   

STÁLE SEČTENY JEN DVĚ OBCE, VOLBY V PLNÉM PROUDU

Celosvětová volební horečka stoupá, ale stále známe jen výsledky ze dvou "půlnočních" obcích, z nichž jednou je Dixville Notch...

The ballot board with results from the #midnightvote in #DixvilleNotch. #NHpolitics#Election2020#ElectionDaypic.twitter.com/ll3VxoSn9t

— Dixville Vote (@DixvilleVote) November 3, 2020

VOLBY NEBO PŘÍRODNÍ POHROMA?

„Volby jsou svátkem demokracie“ zní klišé. Soudě podle reakcí majitelů obchodů, restaurací či veřejných budov napříč Spojenými státy se však zdá, že jednu z nejstarších demokracií světa čeká spíš hurikán, zemětřesení a biblická povodeň dohromady, než svátek. Personál některých vysokých škol radí studentům zásobit se pro jistotu vodou, potravinami a těsně po skončení voleb raději nevycházet, výlohy obchodů v centru Washingtonu a dalších měst jsou zabarikádované, napříč zemí panují obavy z poražené strany. V případě Trumpova vítězství se očekává podobná, ale patrně ještě mohutnější vlna pouličního násilí, jako po smrti George Floyda. Pokud ovšem zvítězí Biden, jak zatím napovídají průzkumy, nikdo netuší, jak zareaguje radikálnější část podporovatelů současného prezidenta. Mezi voliči Donalda Trumpa se najde velké množství, stoupenců nejdivočejších spikleneckých teorií, mnoho z nich se zaklíná tím, že „milují Ameriku, ale nenávidí vládní aparát“... a jsou ozbrojení. V USA je přes tisíc aktivních „vlasteneckých skupin“, z nichž několik set tvoří organizované ozbrojené milice. Celkově se počet jejich členů odhaduje mezi deseti a čtyřiceti tisíci. Donalda Trumpa podporují téměř všichni. Americké Ministerstvo vnitřní bezpečnosti v posledních letech opakovaně uvádí, že právě tyto organizace „bílých nacionalistů“ představují zdaleka největší riziko, větší než hrozba islámského terorismu na půdě kontinentálních Spojených států. Ať už tedy vyhraje Trump, či Biden, pokud se v ulicích amerických měst začnou masově střetávat radikálové z obou táborů, globální velmoc může upadnout do chaosu, jaký si západní svět dosud spojoval s destabilizovanými státy Blízkého východu.

NOC PROTÁHLÝCH OBLIČEJŮ II.?

"Před čtyřmi lety dostala levicová mainstreamová média dva pořádné údery na solar: to když se sečetly hlasy v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie a když byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump..." píše Marek Stoniš v článku

Americké volby začínají. Vypukne v levicových médiích Noc protáhlých obličejů II.? >>>

VÝCHOZÍ POZICE

V průzkumech si vede jednoznačně a dlouhodobě lépe kandidát Demokratické strany Joe Biden. Jeho náskok v posledních týdnech nejde pod šest procentních bodů. Jenže, jak se mohla přesvědčit už jeho předchůdkyně v boji o Bílý dům Hillary Clintonová, mít vce hlasů než soupeř ještě neznamená vyhrát volby. Ty americké jsou totiž poměrně složité a rozhodují dílčí vítězství v jednotlivých státech. Jak to s kandidáty vypadá, se dozvíte v našem článku.

Počty počtů: Jak jsou na tom Trump a Biden na prahu volebního dne? >>>

JAK SLEDOVAT AMERICKÉ VOLBY?

Nevíte, kdy se v USA zavírají volební místnosti, které státy začínají sčítat nejdřív a kde volby sledovat? Přečtěte si náš návod na sledování prezidentských voleb >>>

DOPŘEDU HLASOVALO TÉMĚŘ 100 MILIONŮ AMERIČANŮ

Ještě než se otevřou volební místnosti v prvních státech, odvolilo již více než 99 milionů amerických občanů. Poštou nebo ve volebních místnostech, které fungovaly již v předstihu, odvolil počet voličů, který se rovná 72,3 procentům hlasujících z roku 2016.

Osobně takto hlasovalo 35 milionů Američanů, poštou has poslalo více než 63 milionů.

Ve státech Texas a Washington už hlas odevzdalo více voličů než byla celková účast před čtyřmi roky. Ameriku proto dnes velmi pravděpodobně čeká hodně vysoká volební účast.

V některých státech se pozná, kdo už takto hlasoval. Podle stranické registrace ve 20 státech, kde se toto zaznamenává, hlasovalo 45 % demokratů a 30 % republikánů. To ale není nic překvapivého, protože demokraté tradičně důvěřují poštovnímu hlasování mnohem více. Letos navíc Donald Trump v kampani hodně upozorňoval na údajnou možnou manipulaci s korespondenčními hlasy, takže lze očekávat, že ve volební den budou v místnostech zase naopak hodně převažovat registrovaní republikáni.

UŽ ZASE VEDE TRUMP, VYHRÁL DRUHOU PŮLNOČNÍ OBEC

Známe také výsledky z druhé pébce v Ne Hamshire, kde voliči hlasují už o půnoci. V trochu větším a o 12 mil jižněji položeném Millsfield Trump letos vyhrál 16 ku 5.

Bidenových 5 hlasů přesbně kopíruje 4 hlasy pro Clintonovou a 1 pro Sanderse z roku 2016. Trump v této malé obci zabodoval také úpně steně jako před 4 lety.

Po dvou sečtených obcích tedy Trump letos vede poměrem 16 ku 10.

Další výsledky začnou chodit až o půlnoci našeho času. 

VOLBY ZAČALY V DIXVILLE NOTCH

Jako tradečně odvolili první voliči v malé obci Dixville Notch ve státě New Hampshire na hranici s Kanadou. V regionu tradičně hlasují už o půlnoci na volební den tři obce, ale jedna z nich Hart´s Location letos tradici přerušila kvůli epidemie covid-19.

V Dixville Notch letos hlasovalo 5 občanů a všichni odevzdali hlas pro Joe Bidena. Před čtyřmi lety zde byl poměr: 4 hlasy pro Clintonovou, 2 pro Trumpa, 1 pro libertariána Garryho Jonsona a jeden pro tehdy nekandidujícího republikána Mitta Romneyeho.

Obec letos hlasovala jednobarevně (pro jendoho kandidáta) poprvé od roku 1960, kdy zde všechny hlasy v souboji s J.F. Kenedym dostal tehdejší republikánský viceprezident Richard Nixon. I on dokazuje, že zdejší výsledek není vždy předpokladem toho celostátního, protože NIxon tehdy navzdory úspěchu v Doxville Notch volby celoamericky prohrál.     

DEN DO VOLEB: TRUMP FINIŠUJE, ALE PRŮZKUMY FAVORIZUJÍ BIDENA

Do voleb už zbývá jediný den. Podle průměru průzkumů serveru Real Clear Politics obhajující prezident Donald Trump stahuje náskok Joe Bidena. Ještě před týdnem bývalý demokratický viceprezdient vedl o 8 procent, dnes už "jen" o 6,5 procenta.

Z 12 bitevních států ale Donald Trump zatím vede podle průzkumů jen ve čtyřech z nich: v Ohiu, Iowě, Severní Karolině a Texasu.

Pokud by byly průzkumy přesné, získal by podle nich Biden 335 volitelů a Trump jen 203. Ke zzvolení je vždy třeba 270 volitelů. 

4 DNY DO VOLEB: HLAS UŽ ODEVZDALO 87 MILIONŮ AMERIČANŮ

Téměř dvě třetiny hlasů z prezidentských voleb v roce 2016 už bylo do dnešního dne odevzdáno v předčasném a korepsondenčním hlasování. Celkově totiž již odvolilo přes 87 milionů hlasů. 30 milionů odevzdali voliči ve volebních místnostech, kde je umožněno hlasování v předstihu, a 57 milionů hlasů přišlo poštou.

Ve státě Texas už dokonce odvolil počet voličů, který odpovídá 100,7 % hlasujících ve státě osamělé hvězdy v roce 2016.

6 DNŮ DO VOLEB: ODVOLIL TAKÉ JOE BIDEN

Necelý týden před oficiálním volebním dnem dnes odvolil i druhý klíčový kandidát - Joe Biden. Hlas odevzdal s manželkou JIll v okrsku v budově Carvel State Office Building ve svém domovském městě Wilmington ve státě Delaware.

Fakt, že oba hlavní voliči odvolili v předčasném hlasování, podtrhal, že alternativní formy odevzdání hlasu jsou letos naprosto klíčovou součástí voleb.

Trump má navíc výhodu v tom, že on hlaosval v bitevním (tedy nerozhodnutém) státě Florida, zatímco Biden bydlí v Delaware, který je jistým ziskem pro demokraty, protože v něm republikáni naposledy prezidentské klání vyhráli v roce 1988.  

TÝDEN DO VOLEB: BIDEN VEDE O 9 PROCENT, TRUMP UŽ VEDE NA FLORIDĚ

Do oficiálního volebního dne už chybí jen týden. Průměr celostátních průzkumů stále ukazuje devítiprocentní náskok demokrata Joe Bidena. Napříkald podle serveru Fivethirtyeight.com by v poslední předvolební úterý volilo 51,9 % voličů, zatímco obhajujícího republikána Donalda Trumpa jen 42,8 %.

Biden má také převahu v klíčových, tzv. bitevních státech. Dnešní novinkou ale je, že v průměru průzkumů se prezident Trump uhal těsného vedení na Floridě, a to v poměru 48,2 % ku 47,8 %. Joe Bidena už republikánský kandidát stahuje také v Severní Karolině, kde je aktuální rozdíl jen 0,7 %.

Podle průměru průzkumů by aktuálně Biden získal 311 volitelů a hladce porazil Trumpa s 227 voliteli. 

TRUMP SE UJAL VEDENÍ V GEORGII

Podle průměru průzkumů se republikán Donald Trump po delší době dostal do vedení ve státě Georgia.Dluhodobá republikánská bašta na jihu USA se letos stala bitevním státem, v němž se do poslední chvíle bojuje o vítězství.

Podle serveru Real Clear Politics vede Trump v Georgii aktuálně 47,2 % ku 46,8 %. 

SEDM DNŮ DO VOLEB: SENÁT SCHVÁLIL NOVOU NEJVYŠŠÍ SOUDKYNI

Senát v noci na dnešek schválil prezidentovu nominaci na novou členku Nejvyššího soudu USA. Trump se po nedávné smrti soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové, která patřila k liberálním (v USA myšleno levicovým) členům Nejvyššího soudu, rozhodl rychle jmenovat její nástupkyni. Demokraté ho vyzývali, aby jmenování nechal na dobu po volbách, ale Trump vycítil možnost na roky dopředu posílit konzervativní většinu v klíčové soudní instituci. Dosud v ní „vedli“ konzervativci v poměru 5:4, nyní bude jejich převaha ještě výraznější.

Senátoři schválili konzervativní soudkyni Amy Coney Barrettovou poměrem 52 ku 48. Hlasovalo se v zásadě podle stranického rozložení v horní komoře amerického federálního parlamentu, pouze republikánská senátorka z Maine Susan Collinsová prezidentovu nominaci nepodpořila, protože podle vlastních slov nezpochybňuje kvality Coney Barrettové, ale nechce o složení Nejvyššího soudu rozhodovat takto pozdě před volbami.

Osmačtyřicetiletá katolička Amy Coney Barrettová okamžitě po hlasování složila přísahu a stala se členkou Nejvyššího soudu. Může už proto rozhodovat i některé případy spojené s nadcházejícími volbami. Nejvyšší soud může například posoudit rozhodnutí státních soudů o době sčítání hlasů, nebo zastavit přepočítávání hlasů, jako to udělal při těsných volbách v roce 2000. Konzervativci v něm nyní budou mít převahu šesti hlasů ku třem. Navíc lze předpokládat, že na funkci členky Nejvyššího soudu relativně mladá Coney Barrettová zůstane soudkyní dlouhé roky.

SEDM DNŮ DO VOLEB: SENÁT SCHVÁLIL NOVOU NEJVYŠŠÍ SOUDKYNI

Senát v noci na dnešek schválil prezidentovu nominaci na novou členku Nejvyššího soudu USA. Trump se po nedávné smrti soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové, která patřila k liberálním (v USA myšleno levicovým) členům Nejvyššího soudu, rozhodl rychle jmenovat její nástupkyni. Demokraté ho vyzývali, aby jmenování nechal na dobu po volbách, ale Trump vycítil možnost na roky dopředu posílit konzervativní většinu v klíčové soudní instituci. Dosud v ní „vedli“ konzervativci v poměru 5:4, nyní bude jejich převaha ještě výraznější.

Senátoři schválili konzervativní soudkyni Amy Coney Barrettovou poměrem 52 ku 48. Hlasovalo se v zásadě podle stranického rozložení v horní komoře amerického federálního parlamentu, pouze republikánská senátorka z Maine Susan Collinsová prezidentovu nominaci nepodpořila, protože podle vlastních slov nezpochybňuje kvality Coney Barrettové, ale nechce o složení Nejvyššího soudu rozhodovat takto pozdě před volbami.

Osmačtyřicetiletá katolička Amy Coney Barrettová okamžitě po hlasování složila přísahu a stala se členkou Nejvyššího soudu. Může už proto rozhodovat i některé případy spojené s nadcházejícími volbami. Nejvyšší soud může například posoudit rozhodnutí státních soudů o době sčítání hlasů, nebo zastavit přepočítávání hlasů, jako to udělal při těsných volbách v roce 2000. Konzervativci v něm nyní budou mít převahu šesti hlasů ku třem. Navíc lze předpokládat, že na funkci členky Nejvyššího soudu relativně mladá Coney Barrettová zůstane soudkyní dlouhé roky.

8 DNŮ DO VOLEB: REPUBLIKÁNI NA FLORIDĚ DOHÁNĚJÍ DEMOKRATY

V sobotu na Floridě začala možnost hlasovat předčasně ve volebních místnostech. Ta doplnila už dříve zahájené korespondenční hlasování. Ta první byla doménou demokratů, zatímco předčasné hlasování naopak zatím prospívá demokratům. Na Floridě se totiž vede statistika, kdo již hlasoval a jakou mají voliči stranickou registraci.

Zatímco 15. října vedli demokraté v této „disciplíně“ nad republikány 51 % ku 25 %. Po dvou dnech předčasného hlasování už je ale poměr „jen“ 51 % ku 31 %. Samozřejmě z registrace není jansé, koho dotyčný volič volil, ale svědčí to do určité míry o mobilizaci obou voličských táborů.

Podle všeho Florida směřuje k dalším vyrovnaným volbám, kdy rozdíl bude jen jedno či dvě procenta.

TRUMP UŽ ODVOLIL

Donald Trump využil možnosti předčasného hlasování a odevzdal již svůj hlas v prrezidentských volbách. V sobotu ráno hlasoval na Floridě, kam si nedávno změnil oficiální bydliště z New Yorku. Trump na Floridě také vlastní hodně majetku a počítá se, že Stát slunečního svitu bude opět patřit mezi rozhodující v letošních volbách. 

Trump u volební urny řekl, že hlasoval "pro chlápka jménem Trump." Odevzdání hlasu v hlavní knihovně ve West Palm Beach navíc opět využil k výzvě Američanům, aby hlasovali osobně a nedůvěřovali korespondenčnímu hlasování.

10 DNŮ DO VOLEB: GUVERNÉR TEĎ VOLIL PREZIDENTEM REAGANA

Guvernér státu Maryland Larry Hogan už vyplnil svůj hlasovací lístek pro letošní prezidentské volby a vepsal do něj překvapivého jméno. Ve většině států USA totiž volič má právo volit i kandidáta, který na volebním lístku není předepsán. Říká se tomu "write-in" (vepsat) a guvernér Hogan takto na prezidenta volil Ronalda Reagana. Jeho hlas proto bude neplatný, protože bývalý republikánský prezidnet USA už není mezi živými. Hogan tím ale ukázal, že jako republikán a zároveň velký kritik Donalada Trumpa, nepodpoří oficiálního kandidáta své strany, ale ani jeho hlavního rivala - demokrata Joe Bidena. Hogan tím možná zklamal část voličů v honě demokratickém Marylandu, ale zůstává díky tomuto podpisu stále ve hře o prezidentského republikánského kandidáta pro prezinetské volby v roce 2024...  

10 DNŮ DO VOLEB: GUVERNÉR TEĎ VOLIL PREZIDENTEM REAGANA

Guvernér státu Maryland Larry Hogan už vyplnil svůj hlasovací lístek pro letošní prezidentské volby a vepsal do něj překvapivého jméno. Ve většině států USA totiž volič má právo volit i kandidáta, který na volebním lístku není předepsán. Říká se tomu "write-in" (vepsat) a guvernér Hogan takto na prezidenta volil Ronalda Reagana. Jeho hlas proto bude neplatný, protože bývalý republikánský prezidnet USA už není mezi živými. Hogan tím ale ukázal, že jako republikán a zároveň velký kritik Donalada Trumpa, nepodpoří oficiálního kandidáta své strany, ale ani jeho hlavního rivala - demokrata Joe Bidena. Hogan tím možná zklamal část voličů v honě demokratickém Marylandu, ale zůstává díky tomuto podpisu stále ve hře o prezidentského republikánského kandidáta pro prezinetské volby v roce 2024...  

11 DNŮ DO VOLEB: POSLEDNÍ DEBATA SKONČILA REMÍZOU

Noční poslední prezidentská debata v Clevelandu ve státě Ohio skončila pomyslnou remízou mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratem Joe Bidenem.

Prezident Trump se představil mnohem méně útočně a hádavě něž před třemi týdny. Na Bidena útočil s velkou vervou, ale i díky moderátorce se debata tentokrát nepropadla do chaosu jako při jejím prvním vydání na konci září. Biden se dopustil problematickéhp výroku, že prosadí odchod USA od naftového průmyslu, ale nějakou výraznou chybu také neudělal. Trump tentokrát poměrně přesvědčivě hájil svou politiku vůči epidemii covid-19.

Podle průzkumu stanice CNN uspěl i tentokrát u diváků demokrat Joe Biden, ale rozdíl byl nižší než při předcházející debatě. 

14 DNŮ DO VOLEB: ZAČALO HLASOVÁNÍ V PŘEDSTIHU VE WISCONSINU

Začala možnost hlasovat v předstihu v jendom z klíčových "bitevních států" - ve Wisconsinu. Průměr tamních průzkumů sice dává Bidenovi více než sedmiprocentní průzkum, ale pro Trumpa neexistuje jiná možnost než tento stát vyhrát, pokud chce zůstat v Bílém domě.

Wisconsin je středem pozornosti také proto, že se díky poslednímu nárůstu počtu nakažených stal jedním z nejhůře covidem postižených regionů.

Už od poloviny září mohou voliči v tomto státě na americkém Středozápadě hlasovat také poštou.  

ŠESTNÁCT DNŮ DO VOLEB: ODVOLILO 25 MILIONŮ AMERIČANŮ

Přestože do volebního dne zbývají ještě více než dva týdny, svůj hlas už odevzdalo 25 milonů voličů. Díky hlasování v předstihu a korespondenčnímu hlasování už odvolilo tolik Američanů, že jejich počet odpovídá celé pětině hlasů odevzdaných v celých volbách v roce 2016 (tehdy hlasovalo celkem 136 milionů oprávněných voličů).

Počet hlasujících těmito alternativními způsoby letos zatím jasně převyšuje údaje z voleb před čtyřmi roky. V 15 státech lze z hlasování poznat, zda hlasy odevzdali příznivci demokratů či republikánů. V rámci těchto států je zatím znatelná převaha demokratických voličů, kteří tvoří přibližně dvě třetiny hlasujících. Tento poměr ale neodráží výsledek voleb, protože demokraté tradičně a letos zřejmě ještě výrazněji hlasují častěji korespondenčně nebo v předstihu než republikáni.

17 DNŮ DO VOLEB: PŘEKVAPIVÁ ČÍSLA VE PROSPĚCH TRUMPA, JE NA TOM LÉPE NEŽ PŘED 4 LETY

V záplavě průzkumů svědčících ve prospěch vítězství Joe Bidena, zapadá jeden velmi zajímavý údaj. Americká média dlouhodbě uveřejňují také poměr mezi oběma hlavními kandidáty v tzv. bitevních státech, které jsou vyrovnané a vzhledem k americkému volebnímu systému rozhodnou, kdo bude příštím prezidentem. Na první pohled je dnes skóre v těchto klíčových státech velmi příznivé pro demokratického kandidáta Bidena. Vede v nich podle souhrnu průzkumů uznávaného serveru Real clear politics (zde ) o 4,5 % před obhajujícím republikánem Donaldem Trumpem.

Tohle číslo, ale může překvapivě být velkou vzpruhou pro Trumpovu kampaň. Pokud totiž porovnáme aktuální náskok Bidena v bitevních státech se situaccí 17 dnů před volbami v roce 2016, je na tom dnes Trump o 0,7 % lépe než tehdy, kdy nakonec celé volby vyhrál. Ve stejný okamžik kampaně v roce 2016 před ním totiž v rozhodujících státech Hillary Clintonová tehdy vedla dokonce o 5,2 %

Očividně tak nyní není vše rozhodnuto, i když Biden celostátně vede o více než 10 %. Dnešní průměr serveru Fivethirteight.com mu totiž dává celostátní náskok v průměru průzkumů v hodnotě 10,5 %. 

BIDEN VEDE I MEZI BĚLOCHY

Čtvrteční celostátní průzkum agentury Marist ukázala na jeden důležitý faktor, který je klíčovým zdrojem současného Bidenova výrazného vedení v průzkumech. Bývalý demokratický viceprezident totiž v tomto průzkumu vede v poměru 51 % ku 47 % mezi bělošskými voliči. Při tom před čtyřmi lety v této voličské skupině republikán Trump vyhrál s náskokem 20 %.

Podle analytiků tato čísla znamenají, že Joe Biden boduje mezi bělošskými dělník, kteří v roce 2016 byli jádrem Trumpova zvolení.

MÍSTO SPOLEČNÉ DEBATY, DVĚ SAMOSTATNÁ VYSTOUPENÍ

Místo zrušené prezidnetské debaty se v její čas oba kandidáti objevili v samostatnách pořadech na dvou jiných televizních stanicích. Oba zvolili formát, kterému se v zámoří říká town hall meeting, při němž voliči mohou klást kandidátovi své otázky.

Prezident Trump čelil otázkám na stanici NBC v Miami na Floridě, tedy ve státě, který nutně potřebuje k obhajobě svého mandátu. Joe Biden vystoupil na stanici ABC ve Philadephii v jeho rodném státě Pennsylvánie. 

V USA se proto bedlivě sledovalo, který z kandidátů získá větší sledovanost. Bidenův pořad nakonec sledovalo 13,9 milonu díváků a Trumpův "jen" 13 milionů. Republikáni se ovšem hájí tím, že Trumpův přenos trval jen hodinu, zatímco Bidenův 90 minut, takže někteří diváci mohli po konci prezidentova vysílání přepnout.

Souboji ve sledovanosti předcházely v USA zajímavé emoce, kdy někteří mladí Američané například zveřejnili, že si schválně prostřednictvím sítě tiktok pustí Bidenovo vystoupení najednou na více zařízeních, aby demokratickému kandidátovi pomohli se sledovaností. Některé celebrity zase vyzvaly k bojkotu stanice NBC, protože údajně schválně zařadila Trumpův pořad na stejnou dobu, na níž byl už dříve stanoven Bidenův pořad. 

BIDENŮV NÁSKOK ROSTE, PŘEKONAL 10 PROCENT

Tři týdny před volbami vystoupal náskok demokrata Joe Bidena na rekordní úroveň. V průměru průzumů, který Reflex přebírá od statistického portálu Fivethirtyeight.com, poprvé Bidenův náskok přesáhl deset procentních bodů. Aktuálně v tomto průměru drží Joe Biden 52,2 % a úřadující prezident 42 %.

BIDENŮV NÁSKOK ROSTE, PŘEKONAL 10 PROCENT

Tři týdny před volbami vystoupal náskok demokrata Joe Bidena na rekordní úroveň. V průměru průzumů, který Reflex přebírá od statistického portálu Fivethirtyeight.com, poprvé Bidenův náskok přesáhl deset procentních bodů. Aktuálně v tomto průměru drží Joe Biden 52,2 % a úřadující prezident 42 %.

BIDENŮV NÁSKOK ROSTE, PŘEKONAL 10 PROCENT

Tři týdny před volbami vystoupal náskok demokrata Joe Bidena na rekordní úroveň. V průměru průzumů, který Reflex přebírá od statistického portálu Fivethirtyeight.com, poprvé Bidenův náskok přesáhl deset procentních bodů. Aktuálně v tomto průměru drží Joe Biden 52,2 % a úřadující prezident 42 %.

BIDENŮV NÁSKOK ROSTE, PŘEKONAL 10 PROCENT

Tři týdny před volbami vystoupal náskok demokrata Joe Bidena na rekordní úroveň. V průměru průzumů, který Reflex přebírá od statistického portálu Fivethirtyeight.com, poprvé Bidenův náskok přesáhl deset procentních bodů. Aktuálně v tomto průměru drží Joe Biden 52,2 % a úřadující prezident 42 %.

KOMISE ZRUŠILA DRUHOU PREZIDENTSKOU DEBATU

Komise, která má v USA na starosti pořádání prezidentských předvolebních debat, rozhodla, že se druhé střetnutí Donalda Trumpa a Joe Bidene neuskuteční. Oba tábory se totiž nedokázaly shodnout na podmínkách debaty, která měla proběhnout 15. října v Miami na Floridě. Joe Biden se odmítl zúčastnit debaty, kde by oba kandidáti byli v jedné místnosti, a to z obavy z nedávné nákazy prezidenta covidem-19. Trump naopak nepřistoupil na návrh demokratikcého kandidáta, aby se debata mezi oběma kandidáty uskutečnila online.

Zatím platí datum třetí debaty, která by se měla konat 22. října v Nashvillu.

HARRISOVÁ U DIVÁKŮ VYHRÁLA VICEPREZIDENTSKOU DEBATU

Kandidátka demokratů na viceprezidentku, senátorka Kamala Harrisová podle průzkumu společnosti Morning Consult pro server Politico.com zvítězila ve včerejší viceprezidentské debatě. Mezi všemi diváky debaty se stala Harrisová vítězkou u 51 procent respondentů, zatímco její oponent republikán a současný držitel viceprezidentského úřadu Mike Pence uspěl u 40 procent diváků. Oba samozřejmě vyhráli mezi svými stranickými voliči, ale Harrisová těsně zvítězila i u nezávislých voličů, a to v poměru 41:39.

PREZIDENT TRUMP A PRVNÍ DÁMA JSOU NAKAŽENI COVIDEM

Donald Trump dnes oznámil, že u něj i u jeho ženy byla diagnostikována nákaza coronavirem. Symprom nákazy se u prezidenta objevily ve čtvrtek 1.října. Podle jeho osobního lékaře se první pár cítí dobře a prezident bude pokračovat v karanténě ve výkonu svých pravomocí.

DEBATA PLNÁ ÚTOKŮ, SKÁKÁNÍ DO ŘEČI A VZÁJEMNÝCH ÚTOKŮ, U DIVÁKŮ VYHRÁL BIDEN

První prezidnetská debata přinesla poměrně chaotickou debatu, kde si oba kandidáti často skákali do řeči, napadali se a vzájeměn přerušovali. Debatě nepomohl příliš ani moderátor, který se v kometářích stal terčem časté kritky, že oba kandidáty nedokázal ukočířovat.

Podebatní průzkumy ukazují, že diváci spíše za vítěze první debaty považují Joe Bidena. Například podle výzkumy agentury Morning Consult byl Biden lepší debatér pro 50 procent dotázaných a Trump jen pro 34 procent. Zajímavé ale je, že podle stejného průzkumu odpovědělo 52 procent respondentů, že je tato debata nebavila. 

JE TADY PRVNÍ DEBATA

Dnes v noci ve tři hodiny nad ránem začne první debata mezi Donaldem Trumpem a Joe Bidenem. Bude travat 90 minut. V zámoří se hlavně vede debata o tom, kdo může víc překvapit. Bidena soupeřův tábor považuje za horšího diskutéra, který někdy působí trochu ospale se a v debatách se už něklikrát dopustil různých minel. Naopak o Trumpvi je známé, že je sice dobrý řečník a občas se nedovede včas zastavit. 

NYT: TRUMP SKORO NEPLATIL DANĚ

List New York Times těsně před první prezidentskou debatou zveřejnil článek, který má dokazovat, že prezident Trump v posledních letech téměř neplatil daně. Podle článku Trump v letech 2016 a 2017 zaplatil jen 750 dolarů na federální dani z příjmu a v posledních 15 letech dokonce v deseti letech nezaplatil vůbec žádnou daň. Právník Trump společnosti "Trump Organization" uvedl, že většina, pokud ne všechny informace v článku nejsou pravdivé. Prezident reagoval, že jde o pokus médií postavených na fake news poškodit ho těsně před první debatou. Joe Biden článek nebude komentovat do samotné prezidentské debaty a zareaguje až v ní.

UŽ ODVOLILO TÉMĚŘ MILION VOLIČŮ

Teprve zítra proběhne první prezidentská debata, ale statistiky ukazují, že svůj hlas už odevzdalo v předčasném hlasování 944 tisíc voličů. Není to velký podíl voličů, protože odpovídá jen 0,7 % všech hlasujících z roku 2016, ale při těsných výsledcích mohou v některých státech rozhodnout právě tito dřívější voliči. Nejvíce hlasů bylo zatím odevzdáno ve Virginii (284 tisíc), která je považována za jistý zisk demokratů. Následují ale dva tzv. bitevní státy, jejichž výsledek rozhodne o celkovém vítězi - Severní Karolína (247 tisíc) a Wisconsin (213 tisíc). Procentulně ale vede Jižní Dakota, kde už odvolilo 9,7 % hlasujících z roku 2016.

PRVNÍ DEBATA TRUMP-BIDEN UŽ V ÚTERÝ

První ze série prezidentských debat proběhne v úterý 29. září na Case Western University v Clevelandu ve státě Ohio a bude ji moderovat novinář ze stanice Fox News Chris Wallace. Po dlouhém vyjednávání oba tábory dospěly k podrobným podmínkám debaty v době coronaviru. Nedojde například k tradičnímu podání rukou obou kandidátů na počátku debaty a Trump s Bidenem si ani neťuknou lokty, což dnes často podání ruky nahrazuje. Ani moderátor ani kandidáti nebudou mít během debaty roušky.  V sále bude jen 70 až 80 diváků a všichni budou testování na covid-19.

Biden už od čtvrtka 24. září přerušil kampaňové aktivity a připravuje se v ústraní na debatu. Republikánský tábor si od debatu slibuje, že Biden předvede slabý výkon, a to změní dosavadní dynamiku kampaně.

TRUMP PŘES PROTESTY JMENOVAL NOVOU NEJVYŠŠÍ SOUDKYNI

Donald Trump dnes podle očekávání jmenoval novou soudkyni Nejvyššího soudu Amy Coney Barrettovou, která poslední tři roky působila jako soudkyně federálního odvolacího soudu. Trump čelí ostré kritice, že jmenováním osmačtyřicetileté konzervativní soudkyně znevažuje rozhodnutí voličů v listopadovém prezidentském hlasování a na roky dopředu „zabetonuje“ konzervativní většinu v Nejvyšším soudu.

Republikáni nyní musí velmi rychle prosadit potvrzení Amy Coney Barrettové v Senátu, kde mají většinu, i když dvě jejich senátorky nechtějí rychlé předvolební schválení nového nejvyššího soudce.

Trump jmenováním naopak sleduje to, že jím získá velkou podporu konzervativních, zejména náboženských voličů, kteří mají někdy k poněkud extravagantnímu prezidentovi výhrady, ale velmi jim záleží na hodnotových otázkách, které řeší často právě Nejvyšší soud.  

ZEMŘELA SOUDKYNĚ NEJVYŠŠÍHO SOUDU. KDO JI NAHRADÍ?

Zemřela liberální soudkyně Nejvyššího soudu USA Ruth Bader Ginsburgová, která dnes podlehla v 87 letech rakovině. Levicově orientovaná soudkyně byla jmenována už v roce 1993 Billem Clintonem.

Její smrtí se okamžitě rozhořela bitva o obsazení uvolněného místa a téma se stalo rychle součástí prezidentské kampaně. Otevřenou otázkou totiž je, kdo jmenuje jejího nástupce. Pokud by to byl těsně před koncem volebního období Donald Trump, posílili by v soudu konzervativci blízcí republikánům. Pokud by se čekalo na období po volbách, mohl by případně Biden jmenovat levicového liberálního soudce.

Devítičlenný Nejvyšší soud je nezávislá instituce, ale je tradičně rozdělen na konzervativce a liberály a tento poměr sil zásadně ovlivňuje některá rozhodnutí v politických věcech jako jsou potraty, trest smrti či regulace nošení zbraní.  

KDY BUDE ZNÁM VOLEBNÍ VÝSLEDEK?

Je stále pravděpodobnější, že výsledek letošních voleb nemusíme znát už ve volební den – 3. listopadu. Tuto hypotézu posílilo další soudní rozhodnutí. Soud ve státě Michigan dnes rozhodl, že tento stát musí uznat i korespondenční hlasy, které úřadům dojdou až 14 dnů po oficiálním volebním dnu – 17. listopadu. V případě těsného výsledku proto i tento stát může být připočten jednomu z kandidátů až dlouho po 3. listopadu.

Dosud se v Michiganu počítaly jen hlasy došlé do 8 hodin večer ve volbní den. Při jarních primárkách takto propadly tisíce později došlých hlasů. Demokraté proto pravidlo napadly u soudu a díky dnešnímu rozhodnutí získali další důležité vítězství v jejich snaze maximálně rozšířit korespondenční hlasování.

HLASUJE SE V DALŠÍCH ŠESTI STÁTECH

Volební místnosti pro předčasné hlasování se dnes otevřely v dalších čtyřech státech – Minnesotě, Jižní Dakotě, Virginii a Wyomingu. Zítra přibudou New Jersey a Vermont. Už první informace ukazují, že zájem voličů je velký a ve většině míst se tvoří velké fronty.

OTEVŘELY SE PRVNÍ VOLEBNÍ MÍSTNOSTI: V PENNSYLVÁNII

Ode dneška (14. září) se již v prvním státě dá hlasovat i přímo ve volebních místnostech. Jde o tzv. předčasné hlasování, a to ve státě Pensylvánie. Předčasné hlasování většinou funguje tak, že voliči mohou odevzdat hlas řadu dnů před oficiálním volebním dnem, a to například v jedné volební místnosti v každém okrese. V Pensylvánii předčasné hlasování začíná letos 50 dnů před volebním dnem D.  

PENSYLVÁNIE: NEJVYŠSÍ SOUD PRODLOUŽIL VOLBY

Nejvyšší soud státu Pensylvánie rozhodl přes odpor republikánů, že úřady musí přijímat korespondenční hlasy při prezidentských volbách až do 6. listopadu, tedy 3 dny po oficiálním datu voleb.

Rozhodnutí soudu, které iniciovala místní Demokratická strana, změnilo dosavadní pravidla, podle nichž by se počítaly jen hlasy došlé poštou nejpozději v den voleb. Nyní budou pravidla taková, že se budou uznávat i hlasy, které budou odeslány („orazítkovány“) ve volební den do osmi hodin večer a přijdou do pěti večer v den 6. listopadu.

Další bitvu o rozšíření korespondenčního hlasování tedy vyhráli nad Trumpem místní demokraté.    

 UŽ DNES ZAČALY PREZIDENTSKÉ VOLBY: V SEVERNÍ KAROLINĚ

Zní to až neuvěřitelně, ale právě dnes – 4. září – začaly letošní volby amerického prezidenta.  Voliči ve státu Severní Karolina mají totiž možnost své korespondenční hlasy zasílat už 60 dnů před řádným volebním dnem. Právě ode dneška je proto některé okresy v tomto státě začaly posílat voličům.

Letos se počítá, že korespondenčně bude v celých USA odevzdáno až 40 procent všech hlasů, což bude překonání všech rekordů z předcházejících voleb. Některé státy kvůli epidemii korespondenční a předčasné hlasování rozšířily. Republikáni žádaly, aby byla předsunuta první prezidentská debata, čímž by se nestalo, že voliči už budou posílat své hlasy v době, kdy ještě neuvidí žádný z duelů Trump-Biden. Demokraté ale tuto změnu vetovali.

V Severní Karolině, kde letošní volby začínají, už o možnost hlasovat mimo volební místnost (tzv. absentee ballot) požádalo 643 tisíc voličů. Před čtyřmi lety v této době úřady registrovaly jen 39 tisíc podobných žádostí.

TRUMP VE MĚSTĚ KENOSHA

Proti vůli demokratického guvernéra státu Wisconsin Tony Everse i místního starosty navštívil prezident Trump místa násilných protestů ve městě Kenosha.  Zde byl 23. srpna zastřelen Afroameričan Jason S. Blake při zásahu místních policistů, což vyvolalo nejprve pokojné a následně i násilné protesty doprovázené rabováním obchodů. Prezident si během návštěvy prohlédl zejména zničené obchody.

ZAČALA REPUBLIKÁNSKÁ NÁRODNÍ KONVENCE

V netradičním módu proběhl také republikánský nominační sjezd. Pouze oficiální nominační procedury proběhly na původně určeném místě konání – Charlotte Convention Centre ve městě Charlotte ve státě Severní Karolina. Tam se hned dnes v první den konvence shromáždilo 336 delegátů (6 za každý stát), aby hlaosváním nominovalo Donalda Trumpa prezidentským kandidátem a Mikea Pence kandidátem na viceprezidenta. Ostatní částí konvence už probíhají více méně online a jednotliví mluvčí vystupují z různých míst – nejvíce z Washingtonu, D.C., odkud svou řeč přijímající kandidaturu (acceptance speech) přednese v poslední den konvence i Donald Trump. Kontroversi vyvolalo to, že Trump bude v rámci konvence mluvit přímo z Bílého domu, což demokraté považují za porušení Hatchova zákona o nestrannosti administrativy.

ZAČALA DEMOKRATICKÁ KONVENCE

Oficiálně v Millwaukee ve státě Wisconsin, ale ve skutečnosti v online prostoru začala demokratická Národní konvence. Probíhala ale fakticky vysíláním předtočených projevů jednotlivých politiků. První den vystoupili některé hvězdy demokratů bývalá první dáma Michele Obamová, guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, guvernér New Yorku Andre Cuomo, ale také centristický republikánský kandidát z primárek 2016 a bývalý guvernér státu Ohio John Kasich.

BIDEN ZVOLIL ZA SVOU VICEPREZIDENTSKOU KANDIDÁTKU KAMALU HARRISOVOU

Joe Biden dnes na twitteru oznámil, že si jako spolukandidátku pro prezidentské volby vybral demkratickou senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou. Jeho původní rivalka z prezidentské volby nakonec ustála tlak řady vlivných demokratů, aby si Biden vybral jinou kandidátku. Harrisová se může stát první ženou na pozici číslo dva ve vládě USA, protože dosud byly nominovány jako viceprezidentské kandidátky jen dvě ženy, ale žádná z nich ve volbách neuspěla. Její rodiče pochází z Indie a Jamajky, takže se Harrisová už teď vyznačuje tím, že je první nebělošskou nominantkou na funkci viceprezidenta USA. 

BIDEN ZŘEJMĚ OZNÁMÍ JMÉNO VICEPREZIDENTSKÉ KANDIDÁTKY TENTO TÝDEN

Americké média spekulují, že demokratický kandidát Joe Biden oznámí už tento týden jméno ženy, která bude jeho kandidátem na viceprezidenta. Ještě v neděli ale neproběhly jeho osobní rozhovory s kandidáty na tzv. shortlistu - užším výběru možných kandidátek.

Sázkové kanceláře se shodují s mediálními komentáři, že favoritkou je stále senátorka za Kalifornii Kamla Harrisová, která také původně v primárkách bojovala o prezidentskou nominaci. Její výhodou může být v očích demokratů i to, že patří k rasové měnšině. Biden už dříve slíbil, že na tuto pozici nominuje ženu.  Bookmakeři an dalších místech mají bývalou poradkyni pro národní bezpečnost v Obamově administrativě Susan Riceovou a senátorku za stát Illionois a válečnou veteránku Tammy Duckworthovou, která ve válce přišla o nohu a je částečně thajsko-čínského původu.

38 % VOLIČŮ VĚŘÍ V BIDENOVU DEMENCI

Více než třetina amerických voličů (38 %) je přesvědčena, že současný prezidentský favorit Joe Biden trpí demencí. 48 procent tento názor odmítá a 14 % si není jistých. Překvapivá čísla u muže, který má velkou šanci stanout v čele USA.

Názor o demenci bývalého viceprezidenta podle průzkumu společnosti Rasmussen sdílí 66 % republikánských voličů, ale překvapivě také 20 % voličů jeho vlatsní Demokratické strany. Stejného názoru je potom také 30 % nezávislých voličů.