Složitý volební systém, desítky různých průzkumů. To je kulisa dnešního volebního dne, který rozhodne o tom, kdo se 20. ledna stane novým americkým prezidentem. Nabízíme návod, jak se ve změti čísel zorientovat a poznat, z jaké startovní pozice oba hlavní kandidáti jdou do hlavního volebního dne.
Biden o 6 procent v čele
Do volebního dne vstupuje Joe Biden každopádně s náskokem v celostátních průzkumech. Různé servery počítají průměr průzkumů různě, ale když se podíváme na dva možná nejsledovanější specializované weby, uvidíme, že Real Clear Politics dává Bidenovi celostátní náskok 6,7 %, zatímco FiveThirtyEight.com dokonce 8,4 %.
Pro srovnání je důležité, že před čtyřmi lety ve stejný okamžik vedla podle průměru průzkumů u Real Clear Politics Hillary Clintonová o 3,3 procenta, aby následně v reálných volbách vyhrála na počet hlasů jen o 2,1 %. Když se na volby podíváme optikou celostátních průzkumů, není co řešit a Biden je jasným vítězem, a to i ve srovnání s chybou průzkumů z roku 2016, která Trumpa o přibližně jedno procento podcenila. Kdyby se letos tahle jednoprocentní chyba zopakovala, vyhrál by Biden o minimálně 4,6 procenta a to by mu mělo stačit.
Trump jako dvojitý lucky loser?
Jenže v USA při volbě hlavy státu nerozhodují počty hlasů v celoamerickém měřítku, ale počet hlasů v každém státě Unie zvlášť, protože kdo získá v daném státě jen o hlas více než jeho soupeř, bere všechny volitele za tento stát (s výjimkou států Maine a Nebraska).
Ostatně Trump minule dokázal celoamerickou prohru na počet hlasů přetavit ve vítězství v počtu volitelů. Zvolil totiž taktiku, kdy vypustil kampaň v dopředu ztracených státech a zaměřil se na ty vyrovnané. Když se mu povedlo vyhrát v osmi z celkem dvanácti tzv. battleground states, klíčových „bitevních“ států, měl prezidenství v kapse. Letos musí Trump tento „zázrak“ zopakovat, pokud se chce v Bílém domě udržet. Už ani největší optimisti v jeho táboře totiž nevěří, že Bidena dožene v celkovém počtu hlasů, a tak věří, že se zase stane lucky kodérem, tedy šťastným poraženým, který podruhé za sebou získá prezidentství s menším počtem hlasů než jeho demokratický soupeř, protože maximálně zaboduje ve vyrovnaných státech.
Zase rozhodne tucet států
I letos je ve hře 12 hlavních nerozhodnutých států. Jen se trochu změnilo, o které jde. Před čtyřmi lety se ve výčtu hlavních volebních bojišť ještě vyskytovaly státy New Hampshire v Nové Anglii, jižanská Virginie a také „horské“ Colorado. Ty jsou už letos počítány za jisté demokratické zisky a jejich volitelé se automaticky přidávají do modrého Bidenova sloupce. Do nerozhodnutých se naopak nově kvalifikovaly dva jižanské státy, u nichž před čtyřmi roky nikdo nepochyboval o tom, že jsou republikánskými jistotami Donalda Trumpa – Texas a Georgia. Z demokratických „tutovek“ se mezi nerozhodnuté naopak propadla jen severní Minnesota. I z toho je vidět, že se prostor pro Trumpovo vítězství ještě o něco zúžil.
Jisté státy: Biden 18, Trump 20
Tyhle posuny totiž znamenají, že Biden jde do dnešního boje s „jistými“ osmnácti státy, územím hlavního města Washington a jedním přídavným volitelem z rozděleného státu Maine, takže má dopředu v talonu “ložených“ 216 volitelů. Ztráta každého z nich by byla obrovskou senzací, takže Biden reálně bojuje o to, jak složit 54 volitelů, kteří mu chybí k magickému číslu 270, které značí zvolení prezidentem.
Ke kouzelnému číslu má obhájce funkce Donald Trump mnohem dál, přestože jeho „jistých“ států je dokonce více než u Bidena. Dvacet „ložených“ republikánských států totiž dohromady představuje jen 125 volitelů, protože jsou v průměru mnohem méně lidnaté než demokratické volební bašty. Trumpovi proto chybí k výhře celých 145 volitelů. Jenže státy, kde je to dnes podle průzkumů a dlouhodobých tendencí vyrovnané, disponují dohromady jen 197 voliteli, takže v nich musí obhajující prezident posbírat tři čtvrtiny volitelů (přesně 73,6 %), aby dohnal Bidenův náskok a zůstal prezidentem.
Papírový výsledek: 319 pro Bidena
Podle průzkumů v jednotlivých státech je ovšem poměr v nerozhodných státech přesně opačný: Biden vede v sedmi státech, které drží 103 volitelů (včetně jednoho odděleného za Nebrasku). Trump má náskok pouze v pěti státech – v Ohiu, Severní Karolině, Georgii, Texasu a Iowě, které dají dohromady 94 volitelů (opět včetně jednoho odděleného za Maine).
Papírově by proto měl Biden získat 319 volitelů a Trump přesně o sto méně, což by znamenalo výraznou výhru demokratického kandidáta.
Tenhle jednoduchý odhad má ale jeden háček, když se podíváme na porovnání průzkumů v klíčových státech dnes a před čtyřmi lety a zároveň je porovnáme s tím, jak se v roce 2016 nakonec lišily poslední předvolební průzkumy v těchto státech od tehdejšího konečného výsledku.
S chybou vše jinak
Vezměme třeba průmyslový stát Wisconsin. Tam nyní Biden vede o poctivých 6,7 procenta. Jenže Hillary v posledním průměru průzkumů před volbami 2016 ve Wisconsinu vedla o 6,5 procenta, ale Trump stejně v tomhle státě vyhrál o sedm desetin procenta. Tehdejší chyba průzkumu tedy byla 7,2 procenta, a kdyby se letos zopakovala, byl by vítězem v Jezevčím státě, jak se Wisconsinu přezdívá, i nyní Donald Trump. Podobně lze vypočítat, že Trump by mohl urvat i minule demokratickou Minnesotu.
Naopak poslední průzkumy při započtení chyby z roku 2016 ohrožují pro Trumpa vítězství v Michiganu, Arizoně, Texasu a na Floridě.
Pensylvánie, o níž si mnozí myslí, že dnešní úplně vyrovnané volby nakonec rozhodne, je při započítání chyby z roku 2016 dokonce úplně vyrovnaná.
Výsledek voleb je proto stále otevřený, i když průzkumy dávají Bidenovi relativně velký náskok.
