Můj spolužák Schloser kdysi v 2. B obhajoval před soudružkou učitelkou pozdní příchod do hodiny tvrzením: „Nám šla na budíku jen malá ručička!“ V té samé intelektuální rovině bylo nedávné televizní prohlášení prezidenta Zemana, že mu Donald Trump poslal omluvný dopis, protože jejich schůzku v Bílém domě musí posunout! Na požadavek novinářů, zda lze dopis vidět, odpověděla prezidentská kancelář, že si o něj mají říci v Bílém domě. To dá rozum!
Pokud opilec v hostinci tvrdí, že Franta říkal o Pepíkově mámě, že neumí bruslit, pak je to v pořádku. Nic jiného tam po půlnoci čekat nemohu. Pokud si prezident této země vymýšlí historky podobného obsahu o prezidentovi největší světové velmoci, pak je to na pováženou.
A je-li situace natolik vážná, pak by mělo lékařské konsilium, které prý prezident Zeman nepotřebuje a ani ho nemá, podniknout odpovídající kroky. Protože pokud je prezident ve stavu, kdy si nevšimne faktu, že není aktuálně připoután na lůžko nebo aspoň připoután, ale že je v televizním studiu a že nemluví o dopise strýce Vaňhy z Vysočiny, ale o dopise prezidenta USA, pak je nejvyšší čas k zásahu. Nechci se dožít okamžiku, kdy stejně vážně a nečekaně vyhlásí válku – to je jedno komu. Dovolím si v té souvislosti citovat jeden z jeho legendárních bonmotů: „…navštivte půvabnou pražskou čtvrť, která se jmenuje Bohnice a nechte se tam, sakra, do konce svého funkčního období hospitalizovat!“
Babiš místo Zemana v USA
Nakonec se ale ona státní návštěva, označovaná za událost roku, konala dřív, než bys řekl Zeman. To bylo slávy, to bylo výskání! Jen na ní byl jiný chlapík než ten, o němž byla původně řeč. Přitom česká diplomacie všechny důvody k jedinečnosti návštěvy prezidenta Zemana v Bílém domě uvedla:
- Jediný v Evropě Donaldu Trumpovi fandil.
- I Zemanova manželka je Ivanka, jako Trumpova minulá.
- Jinak tady Zemanovi neřeknou než český Trump.
- Je vtipný.
- Umí aligátora, což je strašně vtipné a lekla se toho i Bobošíková.
- Zná Si Ťin-pchinga, Vladimíra Putina i Velebu.
- Mohl v hudebním salonu Bílého domu zajamovat Sentimental Journey, která měla takový úspěch na konferenci 2017 v Šanghaji u přítomných státníků, že někteří stojí u piana dodnes a čekají „zu gabe“.
Jenže výsledek?! Hada na prsou si pan prezident hřál. Při schvalování důvěry vládě, to se lísal, uzenkář, a teď najednou vrazí svému dobrodinci pozvánku do White Housu do zad. Prý mu Trump pochválil i boty! A co?! Viděl prezidentovy značkové boty od Health Care?! Jako dar přivezou do Ameriky pitomou pistoli z fabriky. Mohl mít přitom práci a nápad zlatých českých rukou – samopal Kalašnikov se zásobníkem z flašky Becherovky!
Hradní večírek za naše peníze
Ale není čeho litovat! Pak prezident má dost jiných kamarádů a všechny je pozval jako každoročně na svůj Hrad za naše peníze, aby s nimi oslavil další rok na stolici hlavy státu. A bylo tam víc lidí než v Bílém domě, asi tisíc jich přišlo do Španělského sálu. Samé celebrity!
Ministryně financí Alena Schillerová, bývalí ministři vnitra a zahraničí Martin Pecina a Jan Kohout nebo předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička a spousta podobných. Nezpíval Daniel Hůlka, ale rovnou Mireille Mathieu. Škoda, že po spontánním koncertu na řečnickém pultíku sněmovny v roce 2017 nedovolil nabitý kalendář vystoupit předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi.
K závisti, kterou, jak je v této zemi zvykem, vzbudil jeho vynikající výkon u některých Němců a Němcových i k odsouzení, že se má stydět, populární umělec jen podotkl: „Já se k tomu dokonce hrdě hlásím!“ To dá rozum! Když jste rocker a tryská to z vás jako blues, musí to ven! Vždycky Black Sabath, ne?
Komplikace v Číně
Prezident Zeman se místo do Bílého domu chystá opět ke Žluté řece podat hlášení, jak se daří čínským investicím v Česku, a poptat se, jak se daří jeho čínskému poradci v čínském kriminále. Program návštěvy se poněkud zkomplikoval uzavřením Tibetu z důvodů hrozby výškové nemoci, která postihuje jen cizince.
Skutečnost, že se tak děje přesně v dny, kdy si Tibet připomíná výročí zmasakrování povstání v roce 1950 a 80 000 mrtvých, je náhoda, žádná účelovka. Je to škoda, protože se opět mohl pan prezident něco naučit stran demokracie a lidských práv. A to je koneckonců mimo stavby kanálu Dunaj, Odra, Labe, který má být ve finále propojen i s řekou Jang-c’-ťiang, hlavní důvod jeho cest.
Premiér Babiš se ale ve Washingtonu také neztratil a zazářil nejen botami, pokud nelže překlad jeho promluvy k prezidentu Trumpovi: „V roce 2019 jsem viděl váš projev o stavu Spojených států. Perfektně rozumím vašemu plánu, jak udělat Ameriku opět velikou. Také mám jednoduchý plán, jak udělat velikou Českou republiku.“ No, tak to Zpětnému zrcátku spadl kámen ze srdce a Trump jen koukal!
Hitler, Rozner, Mladá garda
Ani na domácí scéně nebyl klid a Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o knižně vydaných projevech Adolfa Hitlera nakladatelstvím Guidemedia etc. Je s podivem, že stejnou péči nevěnují soudy projevům a výrokům komoušů, jmenovitě jejich Mladé gardy v Brně. Dát pod obrázek Milady Horákové vtipný titulek: „Až budu velká, chci se houpat!“ No, není to k popukání?!
Na druhé straně imunitní výbor sněmovny nedoporučil vydat poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o romském koncentračním táboře v Letech. Není divu, předsedou výboru je kovaný bolševik Stanislav Grospič, místopředsedkyní pak dvojnásobná lžidoktorka přes králičí bobky Taťána Malá.
„Stát dokáže být velmi krutý. Člověk má ale umřít vstoje, a ne vkleče. Šedé myši zaplavily českou politiku. Já myš nejsem!“ To jsou slova hrdiny – rovnou tesat do kamene! Až na to, že jméno tohoto antického filozofa je David Rath, povoláním několikanásobný zloděj, podvodník a lhář dělající si šoufky z justice, která mu to trpí jen proto, že část lupu byla na kampaň socanů.
Nahota v Riu i v Brně
Jeden z titulků největšího českého webu zněl: „Nikdo nevěřil, že není Brazilka. Česká zpěvačka mámila na karnevalu v Riu svými opálenými stehýnky.“ Dotyčná sice ve skutečnosti nezazpívala zatím ani Hoří, ale údajně se měla účastnit karnevalového průvodu v Riu. Při bližším ohledání – tedy obsahu zprávy – se ukázalo, že umělkyně, která se živí tím, že na veřejnosti vystrkuje i to, co obvykle slušná žena vystrkuje jen v domácnosti – byť cizí, odjela do Rio de Janeira, kde tři dny pobíhala téměř nahá po ulicích a vyfotila pár selfie s místními bezdomovci. Do průvodu by možná mohla tak ve Fučíkárně na 1. máje s komouši jako poutač. Toť vše!
Levněji to pořídila bezejmenná i bezmozková „celebrita“, která pro změnu zcela nahá pózovala v pravé poledne na stanicích a nárožích MHD v Brně a pak se vystavila na youtube.
Absence studu ve společnosti
Čtenář Zpětného zrcátka si možná klade otázku, co mají výše uvedené informace společného. Vysvětlení je ale nasnadě. Absolutní absenci studu a soudnosti výše uvedených a většiny společnosti. Společnosti, která své postižení omlouvá a svádí jednou na čtyřicet let komunismu, jindy na fakt, že s tím stejně nic nenaděláme, na rozežranost sousedů či na barvu pleti těch cizích. Mluvíme o bídě, když tlačíme vrchovaté košíky v obchodních centrech na parkoviště plná tak, že do vzduchu vyhozené jablko na zem nepropadne. Mluvíme o bídě, ale zapomínáme na tu největší bídu, bídu svědomí, slušného chování i toho, že když žeru u koryta, tak aspoň nemlaskám. Pohoršujeme se nad politiky, jako by to nebyli ti nejlepší z nás, které jsme si vybrali svobodnou volbou, před třiceti lety nám umožněnou „havloidy a jinou pakáží“.
Odplivneme si nad transsexuály, homosexuály a jinými „úchyly", ale pak v tichosti masturbujeme nad silikonovými kozami a zadky „celebrit“, jejichž jediná nadstavba je v tom, že neznají slovo stud. Ve většině případů by dřív byly tyto existence, létající kolem dokola zeměkoule jen proto, aby tu jedna „provětrala svoje silikonové trojky“, tu druhá jinde „ukázala vyšpulený nový zadek, který vás rozpálí“, nazvány pravým jménem – prostitutky. Lze se divit nadrženému mládenci ze zemí, kde zatím jeho největší láskou byla koza nebo velbloudice, když nechápe, že dotyčné existence ženského pohlaví nejsou kurvy, ale celebrity, a chce s nimi podle toho jednat?
Bývalý reprezentant krade, podvádí, vytváří nákladné fake news weby, ale na alimenty pro jím zplozené děti nemá prý peníze. Měníme ve zfixlované reality show manželky, místo abychom si častěji měnili trenýrky, kalhotky a ráno se myli. Ukájíme se soutěžemi a pořady plnými zoufalců, kteří nás mají potěšit, že někdo je na tom ještě hůř, že někdo je ještě větší blb! „Mámo, koukej, chlastá víc než já a kam to dotáh!“
To, že se tyto věci dějí, je hanbou dotyčných jedinců, to, že to nikomu nevadí, je hanbou nás všech ostatních. Pokud se nestydíme, pak si sami sebe nevážíme. Jak si nás pak mohou vážit jiní? Na některých soukromých školách děti nemusí zdravit vyučující, protože jsou osobnosti – ty děti! Vyučující dokonce ani nejsou vyučující, ani učitelé – jen průvodci. Děti určují, co se chtějí učit. Skutečně je připravujeme pro život? Skutečně je takový život čeká?
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík.
