Za poslední dvě dekády posbírala americká armáda na sto dvacet záznamů pozorování UFO. Od loňského dubna je zkoumaly vládní komise odborníků z Pentagonu, aby došly k nejistému závěru. „Nevíme, co to je. Nejspíš to nejsou mimozemšťané, ale vyvrátit to nemůžeme.” Vláda hodlá koncem června zpřístupnit data Kongresu, což znamená téměř jistý únik na veřejnost. A my se nemůžeme dočkat.
Pilot 1: Tohle není dron, vole.
Pilot 2: Je jich tam celá letka, koukej na radar.
Pilot 1: Ježiši!
Pilot 2: Letí to proti větru, západní vítr dvě stě dvacet kilometrů v hodině.
Pilot 1: Čum na to, vole!
Tohle je přeložený a poměrně přesný přepis konverzace dvou armádních pilotů, kteří v polovině minulé dekády zachytili na video něco, co se pohybovalo ohromující rychlostí americkým vzdušným prostorem a manévrovalo v podstatě navzdory fyzikálním zákonům. Video je součástí setu tří stopáží. První je beze zvuku, zbylé dvě obsahují zmíněnou konverzaci.
Videa původně vynesl na světlo pravděpodobně armádní whistleblower ke konci nultých let. Na internetu se kolem nich rozjely celé stohy spekulací a konspiračních teorií. Naopak skeptici se pustili do hledání racionálního vysvětlení. Marně. Kauzu celá léta sledovali lidé z The New York Times, kteří se zarputilou tvrdohlavostí bombardovali Pentagon dotazy.
Loni v dubnu americká vláda povolila. Oficiální vyjádření? Neidentifikovatelný vzdušný fenomén (UAP), tedy čerstvý a neotřelý výraz pro UFO. V praxi nám tak všemocná US Army jednoduše vzkázala: „Nemáme nejmenší ponětí, co to je.”
Máme je na kameře
Ta tři setkání s neznámými objekty mají většinou velice podobný průběh. Ten první byl pozorován v roce 2004 v rámci jednoho týdne nedaleko manévrujících lodí USS Nimitz a Princeton nedaleko kalifornského pobřeží.
Neidentifikovatelné bílé body v neskutečných rychlostech měnily pozice, snášely se z úrovně vyšší atmosféry na úroveň mořské hladiny, chvílemi i pod ní. Piloti z letadlových lodí pak pozorovali podivný objekt, který se extrémní rychlostí pohybuje nad hladinou. „Tic-tac shape” přirovnali jeho tvar k bonbonu tic-tac. Jen o něco menší než stíhačka. Jeden z pilotů se pokusil přiblížit, s objektem kolem sebe chvíli kroužili na velkou vzdálenost a UFO nakonec nabralo nadzvukovou rychlost a v rámci sekund zmizelo v dáli. Při dalších letech pak bylo natočeno video, které se jako první dostalo ven. Poručík Underwood, který ho pořídil, tvrdí, že nemůže nic potvrdit ani vyvrátit, protože objekt zachytila pouze dálková kamera a on nenavázal vizuální kontakt.
Tak jako tak, desítky profesionálních vojáků potvrdily podivné chování zaznamenaného objektu i jeho existenci.
Druhé setkání pochází z plavby lodi USS Theodore Roosevelt a je ještě zajímavější. V roce 2014 testovalo americké námořnictvo nové typy radarů a ty při rutinním cvičení začaly zaznamenávat v okolí podivné věci. Ještě divnější bylo, když se po několika dnech cvičení dva piloti ve vzduchu málem srazili s rychle letícím objektem. Věc proletěla extrémní rychlostí mezi stíhačkami a oba ji popsali jako „černou kostku v průhledné kouli”. Viditelně otřeseni se letci vrátili na Roosevelt.
Podle všeho nešlo o ojedinělý incident. Celé měsíce prý bylo v oblasti pozorováno „něco divného”. Opět existují desítky svědků. A tentokrát máme hned dvě videa, jedno dokonce se zvukem s onou roztomilou konverzací dvou pilotů.
UAP je nové UFO
Vztah západu k fenoménu UFO je tak trochu zvláštní. Podobně jako láska k džínům s vysokým pasem, i zájem o divné věci na obloze se vrací tak nějak periodicky. Zatím se zdá, že ve třicetiletých cyklech. První boom byl ve 30. letech, pak v šedesátkách, devadesátkách a teď jsme zase zpátky. V těch mrtvých mezičasech (a často i mimo ně) se seriózní výzkumníci bojí tématu dotknout, aby si nezničili kariéru – UFO je totiž navždy spojeno s paranormálnem a mimozemšťany. Speciálně pro to americká armáda přestala výraz UFO (neidentifikovatelný létající objekt) používat a osvojila si UAP (neidentifikovatelný vzdušný fenomén).
Někteří vojáci z paluby Nimitzu a Roosevelta si myslí, že to je důvod, proč se jejich nadřízení o podivné nahrávky a svědectví nezajímali. Jiní se zase domnívají, že Pentagon si je podivných úkazů dobře vědom, a dokonce v nich má prsty. Mluví se o experimentálních dronech a podobně. Jenže jak už jsme psali, armáda podle všeho nemá nejmenší tušení, co jsou ty věci zač. A samozřejmě, Pentagon může lhát. Problém je, že to by byla nejlepší možná varianta. Druhou nejpravděpodobnější je totiž stroj cizí mocnosti, Ruska nebo Číny. Vedle takového scénáře působí i emzáci celkem schůdně.
Faktem nicméně je, že podobně jako americká armáda se můžeme jen dohadovat, co jsou tyhle UAP zač. Na veřejnost se dostaly tři, ale od letošního června by měl mít americký Kongres na sto dvacet zaznamenaných incidentů. Včetně záznamů z Nimitz a Roosevelt, tentokrát ve své úplnosti a ve vysokém rozlišení. A už od let projektu Blue Book platí, že ať už zkoumáte jakékoli množství tadytěch věcí, určité procento zůstane vždycky nedořešené.
