Dalo by se říct, že život podvodníka a kolaboranta byl plný zvratů. Jelínek se rozhodně neztratil a stal se typickým prospěchářem. Nejdříve využíval poměrů první republiky, poté se zaprodal nacistickému Německu. Muž, jenž zmizel mezi posledními výstřely druhé světové války, se narodil 14. října 1905.
Pocházel z velmi vážené rodiny, Jelínkův otec pracoval jako lékař knížecího rodu Auerspergů, ti měli svá panství v oblasti Vlašimi. Mladík se často potkával s dětmi aristokratů, což se mu v pozdějších letech náramně hodilo. Jelínek se naučil německy, francouzsky a také vybranému chování. Nebyl ale pilný student, o čemž svědčí množství škol, které budoucí podvodník vystřídal. V roce 1923 odmaturoval na karlínském gymnáziu. Jeho další kroky mířily na lékařskou fakultu, na univerzitě vydržel pouhé dva semestry.
Říkejte mi Harry…
Mnohem více jej oslovil pražský život. Osudové rozhodnutí zapříčinilo rozkol mezi Jelínkem a jeho otcem, ten syna dokonce vykázal z domu. Mladík se protloukal hlavním městem, jak se dalo. Údajně se měl chvíli živit jako gigolo. Záhy začal jeho přesun na temnou stranu, seznámil se s lidmi, kteří prodávali starožitnosti. Jelínkovo chování bylo pro tento styl podnikání vhodné. Ve 30. letech už platil za profláknutého podvodníka, rovněž vyměnil své občanské jméno Josef za poněkud zvučnější Harry.
Nic mu ale nezabránilo v provedení husarského kousku, kterým se zapsal do české (potažmo československé) historie. Jelínek natrefil na manželský pár ze Spojených států. Vydával se před nimi za zchudlého šlechtice, který vlastní hrad Karlštejn. Američané mu uvěřili, dokonce mělo dojít i na návštěvu české památky. Plácli si a Jelínek inkasoval 30 tisíc dolarů jako zálohu. Není třeba dodávat, že pár už podvodníka nikdy neviděl.
Vedle domnělého převodu Karlštejna stihl prodat také pražskou tramvajovou linku. Při této epizodě mu asistoval podplacený řidič elektriky a pytel peněz. Ani jeden případ neskončil u soudu, protože se okradení styděli a nechtěli být přetřásáni v novinách. V předvečer války se Jelínek oženil, vzal si dceru nakladatele Bačkovského. To znamenalo změnu profese, z podvodníka se stal nakladatel Evropského vydavatelstva.
Lída Baarová vs. Harry Jelínek
Jelínek už v té době platil za horlivého nacistu, poté, co Prahu obsadili 15. března 1939 Němci, velmi často docházel na gestapo. Kromě občasného donášení aktivně publikoval a vydával antisemitské knihy. Za zmínku stojí jeho plátek Znova, ve kterém oslavoval německou historii a kulturu. Díky jeho souhlasu spatřila světlo světa věc (ano věc, jinak se to nazvat nedá) s názvem „Beneš atentátník“. Na několika stránkách je exilový prezident očerňován. Dokonce je vyslovena domněnka, že Beneš je přímo vinen za německý útlak, zmíněn je i atentát na Heydricha.
Během svého „nacistického“ období Jelínek často popíral prodej Karlštejna, kterým se v dobách první republiky tolik chlubil. Okolo roku 1944 se začalo nad hochštaplerem a kolaborantem smrákat. V jednom ze svých článků se opřel do sestry Lídy Baarové, což odnesl několika týdny ve vězení. S končící druhou světovou válkou začal přemýšlet nad svým dalším osudem.
Nejlepší bude zmizet
Věděl, že v českých zemích příliš nepochodí s nálepkou kolaboranta, a proto 17. dubna 1945 odjel do Německa. Mezitím byl na něj v Československu vydán zatykač, po Jelínkovi ale jako by se slehla zem. Ani jeho někdejší spolupracovník Karel Chalupa nevěděl, kde ho hledat.
Stopy vedly do Mnichova, kde si údajně otevřel knižní nakladatelství. V roce 1956 se údajně oženil s jistou Erikou Bartschovou, bývalou agentkou gestapa. Zkraje 60. let měl vycestoval do Itálie, kde koncem roku 1982 zemřel.
Život Harryho Jelínka má dvě hodně odlišné etapy. V té první se věnoval podvodům a jiným nekalostem, které budily spíše úsměv. Ve finále se nejednalo o tak závažné zločiny. Ve druhém období už si zadal s nacisty a přímo ovlivňoval osudy a životy spousty lidí, a proto je na Jelínka nahlíženo jako na kolaboranta, který utekl spravedlnosti.
