nahoru

Mediální rada v Číně

JAN POTŮČEK 18. července 2006 • 16:31

Přiznám se, že mě laciné odsouzení cesty pěti členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání do Číny překvapilo. Jistě, dalo se čekat, že si někdo jednoduše spojí komunistickou Čínu, cenzuru a disidenty v naší mediální radě a bude se ptát, o čem že radní v Pekingu mohli jednat. Je to jednoduché, laciné, ale s úderným titulkem a čtenář se zdravě naštve.



Že je Čína technologicky hodně napřed a především v rozhlasovém a televizním vysílání bychom se od ní mohli při digitalizaci leccos učit, už kritici nevidí. Satelitní, kabelové i zemské digitální vysílání, televize do mobilu i digitální rozhlas jsou záležitosti, které nás v nejbližších letech čekají a je dobré, když instituce, která má v pravomoci regulaci elektronických médií, sbírá zkušenosti v zemích, kde tyto novinky už běží.

Ona by se asi měla rozdělit regulace obsahu, která bude v Číně zákonitě jiná než u nás, a regulace přenosu signálu, technologická řešení zapojení programů do nových digitálních platforem. Na takovém čistě technickém řešení není co cenzurovat. A na rozdíl od prezidenta Václava Klause se radní nefotili s komunistickými potentáty a mládětem pandy v náručí. Přesto média pojala obě návštěvy diametrálně odlišně.

Mimochodem, protestoval někdo proti tomu, že kabelové společnosti UPC a Karneval nedávno zařadily do svojí nabídky mezinárodní program CCTV 9 čínské státní televize? Je snad pohoršující, že se tentýž program objevil v rámci Roku Číny v italském digitálním experimentu a diváci ho mohou přijímat na obyčejnou televizní anténu? Ten program, který vyrábí komunistická Čína?

Jediné, co bych českým radním na cestě do Číny vytkl, je totální selhání v komunikaci s našimi novináři. Proč dopředu nevysvětlili, co jedou do Číny dělat? Neomluvitelné jsou fráze o tom, že Číňané neznají slovo cenzura a „mají to prostě jinak“. Dělat radního pro média a neumět s nimi komunikovat, to je opravdu dost bizarní záležitost.

JAN POTŮČEK