Všichni to máme rádi

Udělal jsem o Vánocích radost své přítelkyni - Sexem ve městě. Má ho ráda, ten seriál. Celá třetí série - osmnáct dílů, osm a půl hodiny zábavy na třech DVD. Ježíška jsem s tímto dárkem potkal na Internetu, chvilku jsme se sice museli přetahovat, ale nakonec si dal říct...

. K získání drahocenného daru jsem musel využít praktik známých z reálného světa, tedy předbíhání ve frontě a nakupování bez košíku. Potěšilo mě opět, že mezi tzv. reálným a tzv. virtuálním není žádný znatelný rozdíl. V obou případech to musíte umět a mít kamarády na správných místech.
Sex ve městě jsme si oba nemohli vynachválit: přehledná menu, kvalitní obraz a hlavně originální znění plus možnost dalších čtyř jazykových verzí. Nechat křehkou Carrie mluvit německy má něco do sebe. Druhý den, během sledování čtvrtého dílu, mi začal rytmicky pocukávat pravý koutek. Reflexivně tak začal napodobovat to, co předváděl náš přehrávač. Myšlenkový chuchvalec mi začal vytlačovat brýle na špičku nosu. Poškrábaný disk – sakra, jak to reklamovat … určitě to bude trvat dlouho…odchází nám přehrávač…kde jsou ty papíry…jak se tomu říká…záruční list…kamarádi měli pravdu…novináři lžou…proč mi neusíná notebook…OK, to sem nepatří…je to v …
A tak mě napadá: třeba máme rádi DíVíDíčka jenom proto, že je mít rádi musíme. Všude přece čteme o tom, jak je to kvalitní, interaktivní a zvukově dokonalé! Ano, to je pravda, ALE: proč většina počeštěných disků má odbytý authoring (tzn. logika prolinkování jednotlivých částí nesplňuje nároky definující tuto disciplínu starověkými filozofy), proč u některých filmů nenavazují jednotlivé kapitoly (tzn. popření vyprávění, které stále ještě charakterizuje žánr hraného filmu), proč lidé, kteří chodí do půjčoven nevlastní tácky pod pivo ani kávu (a na discích tak vytvářejí abstraktní obrazce a tajuplné mapy) a proč nám výrobci, distributoři, prodejci, recenzenti a kamarádi tvrdí, že v DVD přehrávači lze hrát skutečně všechno (jde, ale ne příliš dlouho)?
Jsem rád, že vlastním DVD přehrávač už nějakou tu středu a zvykl jsem si. Mé vánoční problémy se Sexem byly jen epizodkou v tomto zvláštním soužití. Ono to vždycky nějak jde. Je mi však líto těch, které jsem potkával v předvánočně šílících nákupních centrech, hrdě si vykračujíc s krabicemi označenými magickými třemi písmeny. Mám však pro ně uklidňující radu. Pamatujete si ještě na to, když jste si domů nastěhovali problém jménem počítač? Nikdy nefungoval a fungovat ještě dlouho nebude. Teď jste na tom podobně. V té krásně vydesignované škatulce se totiž skrývá kus počítače. Jen operační systém je nějak neviditelný…Pořád máte něco proti Windows?