První zářijový pátek kolem půlnoci jsem nevěřil svým očím. Ne že bych byl tak opilý. Zapnu ČT 2, kanál prodávaný ČT jako „jiný prostor“, a z obrazovky se na mě tlemí dva tlouštíci: Petr Novotný a František Ringo Čech. A to ještě nebylo to nejhorší.
Páteční půlnoc na ČT 2 poskládaná někým známým z televizního archivu není špatný nápad - spousta současných „osobností“ ze sebe musí pravidelně dostávat infarkt. Teď v září ho jako koncesionář dostávám já. Novotný, jehož obličej se nikdy neměl ukázat na žádné obrazovce, uvádí Čecha, pro nějž platí totéž, který se ale navíc baví zhruba tím, že je ještě trapnější než jindy. To jim ale bohužel nestačí.
V jejich prvním pátečním vystoupení nám Novotný pustil představení někdejšího Čechova divadla, lze-li tahle dvě slova spojit, aniž by šlo o protimluv. Děj není složitý, typická partiová metafora: do Česka k nám z Bruselu přijíždí Pedomil Dutroux, aby tady vychovával děti. Určitě nemusím překládat, že Pedomil je odkaz na belgického pedofila Marca Dutrouxe, zde v roli EU, za naše děti si dosaďte Čechy a samozřejmě nezapomeňte na Jiřího Krampola, bez něj podobné věci prostě nejdou.
Člověk opravdu musí být František Ringo Star, aby zplodil něco tak příšerného a ještě měl koule prodávat to lidem jako divadlo. Někdo v ČT ale musí mít ještě větší koule nechat Novotného, aby nám to pouštěl jako zábavu na ČT 2. Rozdíl je totiž v tom, že zatímco ostatní archivní věci pouštějí, abychom se smáli, jak jsou příšerné, Novotný nám kamaráda Čecha pouští, abychom se smáli, jak je dobrý. Oba by měli rychle zmizet do nějakého jiného prostoru, zcela určitě nekoncesionářského.
