Babišův dvojí metr: Dříve kritizoval ceny nafty a benzínu, ale dnes mu 46 korun za litr nevadí
Jedním z hlavních důvodů protivládních demonstrací na Václavském náměstí po ruské invazi byly stoupající ceny pohonných hmot. Přiživovalo se i hnutí ANO tepající zpočátku vládu, že nic nedělá s cenami, které dnes považuje za standard.
Ruská armáda zahájila útok na Ukrajinu 24. února 2022. Už o dva týdny později Radek Vondráček (ANO) označil Fialovu vládu za ptáka Dodo, který nic nedělá a jen inkasuje DPH. „Lidé chudnou a stát bohatne. Opatření teď musí být rychlá, a proto plošná!“ apeloval před stojany pohonných hmot.
Situace se opakuje
O čtyři roky později se kolem cen ropy a plynu odehrává podobný dramatický příběh. Blízkovýchodní krize po zpackaném dobrodružství Donalda Trumpa s Íránem vystřelila světové ceny ropy do přibližně stejné výše jako v první polovině roku 2022. Trvalejší uklidnění stále nepřichází, jelikož není vyřešený uměle vytvořený problém průjezdu Hormuzským průlivem.
Babišova vláda měsíc tápala. Premiéra k činnosti rozhoupaly až maximální ceny 52 korun za litr nafty (tedy vyšší než při kulminaci cen v létě 2022) u dálnic některých nejsilnějších prodejců. Vláda nakonec zvolila komplikovanou kombinaci cenových stropů, maximálních marží prodejců a přechodné snížení spotřební daně, což ministryně financí Alena Schillerová původně zásadně odmítala.
Radek Vondráček mlčel a stejně mlčel - a nezmiňoval ptáka Dodo (alias blbouna nejapného) - při stanovení prvního cenového stropu dne 8. dubna v bizarní výši 49,59 korun za litr nafty. Tehdy fakticky mohly benzinky i zdražovat. Teprve později klesly ceny nafty a benzínu o několik korun, což do značné míry umožňovalo ukončení vojenských útoků na Írán a klesající ceny ropy na světových trzích.
Nafta za 44 korun, benzín za 41? OK
Vláda ukončila cenovou regulaci 20. července a dnes se pohonné hmoty podobně jako ve většině zemí EU opět prodávají za tržní ceny. Co se stalo?
V tuto chvíli je průměrná cena benzínu 41,3 koruny za litr a nafty 44 korun za litr, přičemž na některých pumpách ji lze pořídit i za 46 korun. Přesto si premiér Andrej Babiš libuje, jak zkrotil inflaci a ceny pohonných hmot, a jak ušetřil lidem několik stovek korun na nádrži.
K tomu stačí připomenout, že v lednu 2026, krátce před zahájením Trumpova útoku na Írán, stál litr nafty v průměru 32,43 korun a litr benzínu 32,96 korun. Průměrná cenová hladina je tedy pořád o 12 korun u nafty, respektive o 10 korun u benzínu výš. Vláda zřejmě ukončila regulaci i kvůli obavám z příhraniční turistiky za levnějšími pohonnými hmotami, která by mohla vést k jejich lokálnímu nedostatku.
To rozhodně neznamená volání po návratu cenové regulace, což teď udělalo Polsko, jejíž výsledky bývají často sporné a někdy kontraproduktivní. Jde hlavně o připomenutí pokrytectví vlády Andreje Babiše, který – a zdaleka nejen on - za podobné ceny tvrdě a populisticky z opozičních lavic kritizoval své předchůdce.
Odlišná atmosféra
Je ovšem pozoruhodné, že atmosféra je dnes diametrálně odlišná od stavu před čtyřmi lety, kdy přátelé Ruska svolávali demonstrace na Václavské náměstí a žádali demisi vlády kvůli vysokým cenám energií a pohonných hmot.
Jeden z hlavních organizátorů demonstrací a věrozvěstů bídy Jindřich Rajchl, dnes poslanec za čtyřkoalici SPD, tehdy strašil cenami benzínu 150 korun za litr. Známý dezinformátor se sekl o sto korun, což mu nebránilo stupňovat protivládní hysterii.
Ceny nafty a benzínu v té době kulminovaly v létě 2022, kdy dosahovaly podobné výše jako letos na jaře. Na podzim téhož roku začaly prudce klesat. Důvodem byla nejen některá opatření vlády (mj. snížení spotřební daně), ale i pokles ceny ropy, obavy z recese, postupné uklidnění trhu a postupné přizpůsobení evropského trhu, včetně České republiky, novým dodavatelským řetězcům.
Už v prosinci 2022 stál litr benzínu průměrně 37 korun a litr nafty 38,53 korun. Pokles cen pohonných hmot pokračoval i v následujících letech 2023 až 2025. A dnes premiér Babiš prodává jako úspěch ceny o čtyři až sedm korun za litr vyšší.
Mimochodem, dnes nemlčí jen Vondráček, ale i organizátoři a řečníci na masových demonstracích v čele s Rajchlem, žádající obnovení dodávek „levných“ ruských surovin. Situace se změnila jen v tom, že jsou dnes mnozí z nich součástí vládní garnitury, nemají proto důvod demonstrovat, a napálili tak mnoho frustrovaných demonstrantů, kteří zásadnější změny zatím nepociťují.
Spor o princip
Vraťme se ještě k cenové regulaci Babišovy vlády. Už v době, kdy byla zaváděna, mnozí varovali, že může poškodit zejména malé prodejce, pokud budou nuceni prodávat se ztrátou. Malé čerpací stanice nemohou na rozdíl od velkých řetězců přesunout vyšší marže do rafinérií a na pumpě, kde se cena kontroluje, ji držet pod cenovým stropem.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se tehdy pumpařům vysmál, že ztráta prý patří k podnikání. Tím ovšem nelze argumentovat po administrativních zásazích státu. Stát nemůže nutit jakékoli prodejce, aby prodávali pod cenou, ale ve světě Babiše, Havlíčka a Schillerové to zjevně možné je. Přesto se raději pojistili zákonem, který umožňuje pružnější cenovou regulaci vládním nařízením a fakticky znemožňuje soudní vymáhání škody poškozených firem.
Přesto se nyní ozvali majitelé tří pump, kteří viní ministerstvo financí, že je v režimu cenových stropů nutilo prodávat pod nákupní cenou, tedy se ztrátou. Jedná se o malý rodinný byznys manželů Kubiskových, jimž jde o princip. Postup státu považují za nebezpečný precedens a zásah do volného podnikání.
„Bojujeme za všechny slušné podnikatele proti lžím politiků a vyvolávání nenávisti vůči jejich podnikání. Nejde o peníze, nebo náhradu škody. Jde o princip a spravedlnost,“ říká Karolina Kubisková.
Proč je tento spor v ústraní mediálního zájmu důležitý? Může dát odpověď na otázku, kterou se Babišova vláda nezabývá, zda a v jakých případech mají podnikatelé, které poškodí cenové regulace vyhlašované státem, nárok na kompenzace.
Karolina Kubisková zdůrazňuje, že v tomto sporu nejde jen o pumpaře. Současná vláda je schopna zavést cenovou regulaci kdykoli a kdekoli, s výjimkou produkce Agrofertu. Proto je výsledek soudu, který začne v září, tak důležitý pro malý byznys, jímž Babiš zvysoka pohrdá.
