Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský • Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Lipavský: Spor mezi Pavlem a Macinkou s Babišem byl zcela zbytečný. Prezident si je nakonec vyškolil

Matěj Nejedlý
Diskuze (0)
  • Rozhovor s bývalým ministrem zahraničí a poslancem z klubu ODS Janem Lipavským vznikl na konferenci Týden inovací v pražském ČSOB Kampusu.
  • Lipavský zhodnotil aktuální zahraniční politiku vlády i nedávnou cestu prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí do USA. 
  • Vymezil se vůči sbližování s Čínou, rozebral hrozby spojené s umělou inteligencí i sociálními sítěmi a nastínil své plány v pražské komunální politice.

Jak zatím s odstupem času hodnotíte svého nástupce v resortu zahraničí a směřování české diplomacie v tomto volebním období? 

Je to smutný pohled. Tato vláda se rozhodla vyčlenit Česko z hlavního evropského proudu podpory Ukrajině. Učinila celou řadu aktivních kroků, které nás z něj efektivně vyčlenily – od zastavení vojenských dodávek a humanitární pomoci až po neúčast v řadě obranných projektů. Stejně tak je problémem zastavení tempa navyšování výdajů na obranu k cílovým 3,5 % HDP. To vše má negativní dopad na naše vnímání v zahraničí. Ministr zahraničních věcí navíc promarnil první půlrok zcela zbytečnou a neplodnou válkou s prezidentem republiky.

Reagujete i na nedávnou cestu prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Macinky na zasedání OSN v New Yorku? Zdá se, že tam se vztahy mezi Hradem a vládou usadily.

Dopadlo to tak, že se vztahy konečně nějak normalizovaly. Ale je to spíš hořká tečka. Zdá se, že jak premiér Babiš, tak ministr zahraničí s prezidentem Pavlem v tuhle chvíli komunikují standardně. Prezident si je jednoduše vyškolil.

V jakém smyslu je vyškolil? 

Když jde Andrej Babiš od prezidenta a mluví o tom, že máme závazek vůči NATO poslat dvě brigády do Pobaltí, nebo když ministr Macinka chválí prezidentův projev za zmínky o multilateralismu, je to jasná známka toho, že postoj prezidenta převážil. A to je dobře.

Podbízení Číně je ztráta národní hrdosti

Na ministerstvu má nemalý vliv také Jan Zahradil, který otevřeně prosazuje těsnější stavění vazeb s Čínou. Jak se na tento směr díváte? 

Názory na sbližování s Čínou – tedy se zemí, která nás špionuje, hackuje Ministerstvo zahraničních věcí, prodává součástky Rusku a vede proti nám hybridní válku – považuji za naprosté nepochopení bezpečnostní reality. Podívejte se, do jaké pasti se dostalo Německo se svým byznysem v Číně. Pokus o přechod na zelenou ekonomiku skončil tím, že dovážíme vše z Číny, která si know-how přivlastnila a teď nám ho draze prodává. Co se týče informačních technologií, pravidla nakládání s daty v Číně podléhají komunistické straně. Tamní firmy musí spolupracovat s mocenským aparátem, tam nelze věřit vůbec ničemu.

Čína nedávno zadržela českého občana poté, co Česko obvinilo čínského aktéra vystupujícího pod krytím novináře ze špionáže. Jak hodnotíte reakci české reprezentace a cestu Tomia Okamury do Číny? 

Naše tajné služby a policie odvedly dobrou práci, když odhalily člověka provádějícího špionáž pod krytím novináře. Dalo se čekat, že Čína udělá reciproční krok a zadrží českého občana. Ale reakce naší vlády byla naprosto neodpovědná. Zlehčovali to výroky o „fešáckém kriminále“. A cesta Tomia Okamury, který tam v téhle situaci jel šaškovat v čínských elektromobilech a básnit o jejich průmyslu, je úplně nezvládnutá věc.

Vy byste na jeho místě do Číny nejel? 

Nevylučuji kontakt s Čínou, sám jsem se s čínským ministrem zahraničí potkal na konferenci v Mnichově. Ale cesta třetího nejvyššího ústavního činitele v takové chvíli? Pro Tomia Okamuru byl čínský elektromobil cennější než postoj českého občana a hrdost České republiky. Naše reprezentace v této věci vůbec nehájila národní zájem.

Evropa a AI? Musíme stavět na vlastních vědcích

Nyní jsme na Týdnu inovací, kde je hlavním tématem umělá inteligence. Často zní hlasy po zpomalení či přísnější regulaci. Jak se na ten závod díváte vy? 

Volání po zpomalení většinou zaznívá od těch, kterým se nedaří. Hlavní závod v AI se dnes odehrává mezi Amerikou a Čínou. Pokud to v Evropě s regulacemi přehnaně zadusíme, Čína – která si s regulacemi hlavy neláme – nám uteče. Je potřeba zachovat pragmatismus. Zároveň je ale nutné udržet silnou transatlantickou vazbu, abychom si se Spojenými státy mohli vyměňovat nejcitlivější technologie.

Co by mělo v oblasti AI dělat konkrétně Česko? 

Diskuse o celkových regulacích probíhá v Bruselu, tam má Česko spíše spoluvytvářet rozumný rámec. Naším primárním cílem v Česku má být rozvoj firem a vědeckých projektů. Máme špičkové odborníky na ČVUT a na dalších univerzitách, máme tu úspěšné technologické firmy. Velmi se mi líbí ambice, abychom v Česku vybudovali jedno z velkých evropských datových center. Soustřeďme se na vytváření podmínek pro firmy, které chtějí AI rozvíjet.

 

AI s sebou přináší i hrozby v podobě dezinformací a deepfakeů. Jak jim čelit? 

AI funguje skvěle jako nástroj na ověřování faktů a dohledávání zdrojů. Na druhou stranu dokáže generovat nekonečné množství dezinformačního obsahu. Co nás do budoucna nemine, je přísnější regulace obsahu a odpovědnost sociálních sítí. Lidé by měli mít právo vědět, zda čtou názor živého občana, nebo text vygenerovaný strojem. Směr, kterým jde evropský Digital Services Act, je nezbytný krok pro budoucí generace.

Byl byste pro plošný zákaz sociálních sítí pro děti od určitého věku, jak se o tom dnes diskutuje v některých západních zemích? 

Nemyslím si, že plošný zákaz je správné řešení. Děti se k tomu obsahu stejně dostanou – třeba tak, že jim ho ukáže někdo druhý. Správná cesta je odpovědnost platforem. Sociální sítě by měly vědět, zda si obsah prohlíží dítě, nebo dospělý. Zákonní zástupci by měli mít možnost nastavit limity kvality obsahu i času, který děti na sítích tráví, a algoritmy s tím musí umět pracovat. Problémem dnes není ani možnost mít více profilů na sociálních sítích, ale fakt, když obsah masově tvoří stroje a dezinformační aktéři, kteří odmítají nést za tvořený obsah jakoukoli odpovědnost.

Vstup do ODS a role pro Prahu

Nedávno se objevila zpráva, že se zapojujete do týmu kandidáta na pražského primátora Tomáše Portlíka z ODS. Jaká bude vaše role? 

Bavíme se spolu o zahraničněpolitických a bezpečnostních aspektech pro Prahu. Není to o žádné židli na magistrátu. Jde o to poskytnout konzultace, strategický pohled a využít mé mezinárodní kontakty.

V čem konkrétně může bývalý ministr zahraničí pomoci hlavnímu městu? 

Vidím tam čtyři klíčové okruhy. Prvním je jasné zahraničněpolitické a hodnotové ukotvení. Zní to sice pateticky, ale Praha musí navenek dávat zřetelně najevo, že patří do demokratického a svobodného světa, a podle toho se také chovat. Druhou věcí je zaměření na vzdělanostní ekonomiku. Praha jako region nemůže růst tím, že postavíme novou továrnu nebo otevřeme důl. Musíme vytvářet podmínky pro rozvoj firem v oblastech s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou umělá inteligence, biotechnologie, fintech nebo kreativní průmysly, kde se můžeme opřít o kvalitní pražské vysoké školy.

Třetím okruhem je výrazné posílení kongresové turistiky a prestižních mezinárodních akcí. Na rozdíl od té běžné přináší do městské ekonomiky nesrovnatelně více peněz. Máme Kongresové centrum, O2 arenu i špičkové hotely, ale město tomu musí jít naproti záštitami i organizací, třeba přes Prague Convention Bureau. A čtvrtou oblastí je rozvoj bezpečnosti a krizového řízení. S ohledem na to, co se ve světě děje, musíme do Prahy přinášet mezinárodní know-how v oblasti odolnosti vůči přírodním i lidmi způsobeným katastrofám. Štěstí přeje připraveným.

Mohl byste zafungovat i jako spojnice při případném vyjednávání mezi pražskou ODS a Piráty? 

Ne, politika na pražské úrovni patří lidem, kteří ji v Praze dělají. Já dělám politiku v Parlamentu a do vyjednávání na magistrátu se montovat nebudu. Politickou odpovědnost má lídr kandidátky Tomáš Portlík.

Považujete se za budoucího člena ODS. Máte už nastavené konkrétní datum, kdy podáte přihlášku? Stane se tak ještě letos, nebo až příští rok? 

Datum nemám. Nevím, kdy přesně to bude, prostě se to stane. Co se má stát, to se stane.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů