Christa Pike

Christa Pike • Zdroj: Tennessee Department of Correction / AFP

Hrozné případy nepovedených poprav: Ani smrtící injekce není jistota, Christa Pike je toho důkazem

Jiří Holubec
Diskuze (0)
  • Smrtící injekce měla být symbolem moderní a humánní popravy. Případ Christy Pike ale ukazuje, že i zdánlivě přesná metoda může selhat a proměnit popravu v děsivý zápas o život.
  • Historie trestu smrti je plná podobných případů. Odsouzenci přežili šibenici, popravčí četu i, elektrické křeslo, někdy kvůli selhání techniky, jindy kvůli chybám samotných popravčích.
  • Přinášíme přehled nejbizarnějších a nejděsivějších zpackaných poprav.

Christa Gail Pike se měla stát 30. září první ženou popravenou ve státu Tennessee za více než dvě století. Do vězení putovala po vraždě spolužačky v roce 1995 jako devatenáctiletá a na smrt čekala více než 30 let. Přestože jí byly vpraveny dvě smrtící injekce, popravu přežila a v současnosti se nachází v kritickém stavu v nemocnici. Případ nepovedené popravy vyvolal debaty o zachování trestu smrti i o používaných metodách poprav. Žádná z nich totiž není ani zdaleka spolehlivá.

Christa Pike byla podle svědků v popravčí komoře i po dvou injekcích smrtícího pentobarbitalu při vědomí. Pohled na ženu chroptící v poutech byl tak hrozný, že vězeňská správa nařídila zatáhnout v místnosti s přihlížejícími závěs.  Robin Maher,  ředitelka centra Death Penalty Information Center (DPIC) monitorujícího provádění trestu smrti, popsala scénu slovy: „Je to nejhorší případ, jaký jsme viděli. Žádná zpackaná poprava v moderní době s tím není srovnatelná.“

Spojené státy jsou jednou z mála demokratických zemí, kde trest smrt stále přetrvává. Jeho používání nespadá pod federální jurisdikci, a řídí se legislativou jednotlivých států. Některé ho zcela zakazují, jinde je de facto nevyužívaný. Sedmadvacet států ho ale stále praktikuje a až na malé výjimky je hlavní metodou popravy smrtící injekce. Důvodem je údajná humánnost celého procesu. Ta je ale velmi pochybná.

Největším problémem poprav je nedostatek účinných látek. Původně používaná silná sedativa, jako je například thiopental sodný, farmaceutické firmy přestaly distribuovat, aby preparáty nebyly používány při popravách. Popravčí jsou proto nuceni sahat k méně účinným anestetikům, nebo si nechávají připravovat koktejly barbiturátů v lékárnách. Drogu navíc nezavádí lékař, protože Americká lékařská asociace svým členům účast na popravách z etických důvodů zakazuje. Náročná procedura je proto svěřována členům vězeňského personálu.

Jak uvádí studie prestižního lékařského časopisu PLOS Medicine, dochází kvůli tomu k řadě chyb. Popravčí nejsou na zavádění nitrožilních kanyl dostatečně vyškoleni. Preparáty mohou být špatně namíchány, nemají správný průtok, mohou být podávány v nesprávných dávkách. Výsledkem jsou případy, kdy se poprava změní z proklamovaného humánního usmrcení v horor. Smrtící injekce v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Historie nejvyšších trestů je hrůzyplných scén a zpackaných poprav plná.

Anne Greene

V rozporu s častým tvrzením nemá odsouzený po nepovedené popravě nárok na milost. V historii se dá najít jen několik případů z doby, kdy byla poprava považována za vykonání božího trestu a přežití za důkaz, že si Bůh smrt nepřál. Obzvlášť hrozná je kauza Angličanky Anne Greene odsouzené v roce 1650 za zabití vlastního dítěte. Chudá služka se hájila, že o těhotenství nevěděla a o dítě přišla nechtěným potratem. Soud ji přesto poslal na šibenici. Aby ji uchránili dlouhého umírání na udušení, pověsilo se na její tělo několik přátel a přítomný voják ji opakovaně udeřil pažbou muškety. Po půl hodině byla údajně mrtvá žena sejmuta ze šibenice, uložena do rakve a převezena na univerzitu v Oxfordu, kde mělo její tělo posloužit jako pitevní materiál. Když ji však ráno lékař vytahoval z rakve, nahmatal na jejím těle puls a začal ji oživovat. Anne Greene se nakonec plně zotavila, což bylo považováno za znamení od Boha, a byla jí udělena milost.

Joseph Samuel

Podivné okolnosti provázely i popravu Josepha Samuela, Angličana deportovaného v roce 1801 do Austrálie. Mnohonásobný lupič se ani v trestanecké kolonii nepolepšil. Byl obžalován z loupeže a vraždy policisty, za což byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Poprava, které přihlížely stovky diváků, se zvrhla v absurdní divadlo. Při prvním pokusu se přetrhl provaz, Samuel spadl na zem a zlomil si kotník. Při druhém pokusu mu sklouzla smyčka z hrdla, na což obecenstvo reagovalo voláním, že má být osvobozen. Popravčí rychle připravil třetí provaz, ten se ale opět přetrhl. Na místo byl poté povolán guvernér, který usoudil, že marné pokusy o popravu jsou znamením od Boha. Trest smrti byl proto Josephu Samuelovi zmírněn na doživotní vězení.

John Henry Lee

Podobný případ se odehrál v Anglii v roce 1885. Hlavním aktérem byl John Lee obviněný z vraždy své zaměstnavatelky Emmy Keyse. Lee vinu popíral, jakožto bývalý trestanec ale nenašel zastání a byl poslán na šibenici. Když však kat zatáhl za páku propadla, mechanismus selhal. Zřízenci proto zařízení opravili, otestovali a odsouzence postavili na propadlo znovu. Dveře se pod ním však neotevřely ani na druhý, ani na třetí pokus. Přítomný lékař poté odmítl další účast na procesu a poprava byla zastavena. Odsouzenému byl následně trest zmírněn na doživotní vězení, po opakovaných apelech byl v roce 1907 zcela omilostněn.

Wallace Wilkerson

Chyby provázely i statisticky nejspolehlivější metodu popravy – zastřelení. V roce 1879 byl před popravčí četu poslán Wallace Wilkerson obviněný ze zabití svého protihráče v kartách. Podle svědků byl před vykonáním trestu opilý. Odmítl zakrytí očí a do popravčího křesla usedal s žádostí, aby střelci neminuli terč připevněný na jeho srdci. Když dal velitel pokyn k palbě, Wilkerson se v křesle zaklonil a kulky ho namísto do srdce zasáhly do trupu a do paží. Přítomní lékaři dlouho debatovali, jestli mají dát střelcům ještě jeden pokus, zatímco se smrtelně zraněný Wilkerson zmítal v bolestech na zemi. Po 27 minutách zemřel na vykrvácení.

William Kemmler

Problémy nastaly i při prvním užití elektrického křesla.

Chybující katy mělo na konci 19. století nahradit elektrické křeslo. Jako rychlý a humánní prostředek ho propagoval sám Thomas Edison. Hned jeho první použití se ale změnilo v horor. William Kemmler odsouzený za vraždu manželky byl do křesla upoután 6. srpna 1890. První šok vysokého napětí trval 17 vteřin. Lékař poté Kemmlera prohlásil za mrtvého. Přihlížející ale viděli, že stále dýchá a po chvíli se z jeho úst ozval bolestný chropot. Zděšený popravčí nařídil opakování za použití vyššího napětí. Po dvou minutách se začalo tělo škvařit a některé části zachvátily plameny. Děsivá scéna trvala celých 8 minut, během kterých část přihlížejících utekla a další omdleli hrůzou.

Jimmy Lee Gray

Ani další údajně humánní metoda popravy v plynové komoře se neprokázala jako bezchybná. V roce 1983 do ní byl poslán Jimmy Lee Gray odsouzený za vraždu tříleté holčičky. Po vypuštění kyanovodíku do plynové komory neupadl do bezvědomí, ale začal se zmítat v poutech a tlouct hlavou do železné traverzy, ke které bylo křeslo připevněno. Po osmi minutách nařídil ředitel věznice přihlížející odvést. Smrt údajně nastala až po 10 minutách. Následné vyšetřování odhalilo, že zřízenec připravující vypouštění plynu byl při práci opilý.

Clayton Derrell Lockett

Nepovedená poprava Jimmy Graye byla jedním z důvodů rušení plynových komor. Namísto nich se začaly používat takřka výhradně smrtící injekce. Ty mají podle statistik DPIC paradoxně ještě větší chybovost než plyn. Příkladem může být současná kauza Christy Pike, podobných případů jsou ale desítky. V roce 2014 vyvolala velký rozruch poprava Claytona Derrella Locketta. Popravčí mu opakovaně nedokázal zavést kanylu do různých částí těla – mimo jiné do krku, pod klíční kost a do stehna. Smrtící koktejl mu byl nakonec nedopatřením místo do žíly vpraven do svalu. Lockett se v poutech na lůžku se v bolestech zmítal přes půl hodiny a poprava musela být přerušena. Po odpoutání Lockett upadl do bezvědomí a zemřel na infarkt.

Kenneth Smith

Smrtící injekce selhala i v případě Kennetha Smithe, který čekal na vykonání rozsudku přes čtvrt století. Pokusy o zavedení kanyly trvaly tak dlouho, že se přiblížila půlnoc. Poprava musela být zastavena, protože nebylo jisté, že se odsouzencovo srdce zastaví v soudem stanovený den. Kenneth Smith se vrátil do cely smrti a čekal v ní opět více než rok. Stát Alabama ho popravil 25. ledna 2024 jako prvního člověka novou metodou, při níž je odsouzený udušen vdechováním dusíku.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů