Putin poslal Evropě jasný vzkaz: Dejte mi Ukrajinu, nebo vytáhnu jaderné zbraně
- Vladimir Putin ve svém projevu na klubu Valdaj otevřeně vyhrožoval Evropě použitím jaderných zbraní, pokud nepřestane pomáhat Ukrajině a neustoupí jeho požadavkům.
- Ruský prezident označil Ukrajinu za historické území Ruska a dal najevo, že jeho dlouhodobým cílem je obnovení vlivu bývalého Sovětského svazu.
- Projev zároveň obsahoval útoky na Západ, zpochybnění nebezpečnosti ukrajinských úderů a pragmatická mírová gesta vůči Číně či Donaldu Trumpovi.
„Základem eskalace je arogance a sebejistota. Je to cesta k okraji propasti, a to tím spíše dnes, kdy mají přední světové mocnosti ve svém arzenálu zbraně schopné zničit veškerý život nebo přinejmenším uvrhnout Zemi do katastrofálního stavu. Můžeme si být jisti, že tato zbraň nebude nikdy použita? Samozřejmě že ne,“ prohlásil Vladimir Putin během svého vystoupení na výročním zasedání Mezinárodního diskusního klubu „Valdaj“. Myslím si, že to je ta nejdůležitější věta, kterou ruský prezident během svého projevu pronesl.
Jaderné vydírání a nesplnitelné ultimátum
Lze bez nadsázky říci, že se jedná o historický okamžik. Je tomu tak proto, že Putin otevřeně hovořil o použití jaderných zbraní. A to přitom nebyl jeho vzkaz určen Ukrajině, ale Evropě. Právě ona podle Putina vyhrocuje situaci a eskaluje napětí: „Cvičení v Baltském moři jedno za druhým, poté pokusy o zadržení našich lodí. Poté se začala ozývat prohlášení ohledně Kaliningradské oblasti. To vše je eskalace,“ prohlásil Putin.
Nebezpečí spočívá v tom, že Evropa nemusí ani nic dělat – Putin může zinscenovat provokaci a použít jaderné zbraně se slovy: „Varoval jsem vás.“ Zároveň míchá hrozby jaderného úderu s nadějí, že k tomuto kroku nebude muset přistoupit, pokud bude Evropa jednat rozumně. Ve svém projevu doslova naznačil – dejte mi Ukrajinu a přestaňte jí pomáhat, pak k žádnému jadernému úderu nedojde.
Jak jistě chápete, Putin nejenže nemá v úmyslu válku ukončit, ale dokonce zvyšuje sázky tím, že vyhrožuje zničením Evropy jaderným úderem: „Rád bych věřil, že se naši potomci z budoucích učebnic dějepisu dozvědí, že druhá čtvrtina 21. století se stala zlomovým bodem, kdy lidstvo si uvědomilo beznadějnost vojenského střetu a diktátu a nutnost řešení vznikajících otázek a problémů způsobem přijatelným pro všechny, a konečně se pustilo do budování nového udržitelného světového řádu. Jsem přesvědčen, že přesně tak to bude. Protože pokud se to všechno nestane, hrozí riziko, že už nebude koho učit z těchto učebnic. A ani samotné učebnice nevzniknou.“
Putin přitom opírá svá slova o to, že Francie a Británie sice disponují jadernými zbraněmi, ale nikdo nemá takové zbraně, jaké dnes má Rusko. Putin zároveň tvrdí, že Rusko nikomu nehrozí a že bude nuceno pouze reagovat v případě, že se setká s agresí.
Hodina „putinologie“: Válka o historická území
Putin dále řekl: „U části odborné veřejnosti vyvstane otázka: Rusko sice hovoří o míru, ale samo začalo válku. Pravdou je, že jsme to nebyli my, kdo to chtěl, a nebyli jsme to my, kdo začal válčit, ale oni začali válčit proti nám. Nemělo se po léta podporovat agresivní nacionalismus a rusofobii na Ukrajině s cílem proměnit ji v nástroj boje proti Rusku. NATO nemělo začít s vojenským osídlováním našich historických území v zájmu samotné organizace a plánovat tam své základny. Nemělo se podněcovat radikály v Kyjevě ke státnímu převratu a následně takto vytvořený, v podstatě nelegitimní režim zásobovat nejrůznějšími útočnými zbraněmi. Nemělo se plánovat zřizování koncentračních táborů pro obyvatele Donbasu a Krymu. Nemělo se tlačit tanky, ostřelovat raketami, střílet z letadel a upalovat zaživa neozbrojené lidi jen proto, že jsou Rusové národností i duchem. Takových „nemělo by se“ je ještě velmi mnoho.“
Zdálo by se, že něco podobného už říkal mnohokrát, a proč bychom si vlastně měli všímat právě této citace? Nyní, moji milí žáci, začneme hodinu „putinologie“. Co je v této citaci klíčové? Klíčová je fráze „našich historických území“. To znamená, že Putin bojuje za území, které považuje za své. Podle názoru prezidenta RF Ukrajina nikdy nebyla nezávislá a „nemůže existovat samostatně“.
„Když s námi někdo chce válčit cizími rukama – v tomto případě rukama ukrajinského režimu, který vrhá své lidi, vlastně si myslím, že je ani za své nepovažuje, pod kulky, fakticky k vyhubení – právě když s námi někdo začíná válčit cizími rukama, je to samozřejmě hrozba. Neříkám, že se zítra chystáme zasáhnout území a podniky těch zemí, které dodávají zbraně na Ukrajinu. Ale je to hrozba, kterou si musíme jasně uvědomit, vyhodnotit a mít na paměti,“ pokračoval Putin. Doslova dal najevo, že dokud Evropa pomáhá Ukrajině, Putin ji považuje za hrozbu, a jak hodlá reagovat, jsem popsala hned na začátku.
Návrat k impériu a hry s Trumpem
Dá se říci, že tento Putinův projev mě utvrdil v mém přesvědčení ohledně jeho cílů a mise, které jsem popsala v předchozím textu.
Putin se zabývá navrácením historických území, snaží se obnovit Sovětský svaz a nijak to neskrývá. „Před třiceti pěti lety jsme prožili kolaps státního zřízení, který se stal skutečnou tragédií pro desítky milionů lidí, kteří se z ničeho nic probudili ‚v zahraničí‘, a to změnilo jejich osud i osud jejich dětí,“ prohlásil Putin. „Zvláště bych chtěl poukázat na jistou naivitu, dobrosrdečnost, a možná dokonce i bezstarostnost těch lidí, kteří stáli v čele státu v posledních letech sovětské éry. Slepá důvěra v západní partnery, přesvědčení o možnosti jakýchsi ‚gentlemanských dohod‘, kdy údajně stačí věřit na slovo a na něčem se domluvit – to je to, co si také ze Sovětského svazu vystřelilo krutý žert,“ pokračoval ve svém projevu Putin.
Rozpad SSSR nevnímá jako darovanou svobodu, ale jako tragédii, za kterou viní Západ a naivního Gorbačova. Je přesvědčen, že Západ si myslí, že se SSSR nerozpadl úplně, a snaží se dokončit to, co začal: „Řekli, že NATO nebude postupovat na východ – a hned na to to porušili a začali. Bylo pět nebo šest vln rozšíření. A Sovětský svaz, později Rusko, pořád říkalo: ne, to ne, vždyť jsme se dohodli. Bylo jim to fuk, dělali, co považovali za nutné, směřující k izolaci a následnému rozpadu samotného Ruska, samotné Federace.“
Zdá se nám, že Putin vede válku už několik let, ale ve skutečnosti tento jeho projev ukazuje, že válku vede od okamžiku, kdy se stal prezidentem a usedl do prezidentského křesla před více než 20 lety. Ukrajinu potřebuje k dosažení svého cíle a jako opěrný bod pro vedení války v Evropě a své záměry neskrývá.
Putin přitom musel předvést několik mírových gest a poslat vzdušné polibky směrem k Siovi a Trumpovi. Putin řekl, že jeho vnoučata mluví čínsky a budou pracovat jako překladatelé, a Trumpovi vyjádřil vděčnost za jeho snahy o vyřešení ukrajinské krize. To znělo obzvláště směšně poté, co předchozí část projevu byla zaměřena na výhrůžky vůči Evropě a záměr pokračovat ve válce.
Ruský diktátor rovněž vyjádřil vděčnost první lady USA za její práci v humanitární oblasti. Putin uvedl, že s Trumpem má poměrně dobré, dlouholeté vztahy, avšak na rozdíl od Trumpa amerického prezidenta za přítele neoznačil. A to bylo zřejmé poté, co Putin ve svém projevu podrazil nohy svému americkému kolegovi.
Putin prohlásil, že navzdory ukrajinským útokům na ruské ropné rafinerie ztratilo Rusko pouze 1 % HDP, přičemž v Rusku je nafty dostatek, ale na světové trhy se nedostane kvůli sankcím. Tedy, Donalde, pokud potřebuješ naftu, zruš sankce a vezmi si ji.
Problém však spočívá v tom, že i kdyby k tomu došlo, na ceny v USA to nebude mít žádný vliv a pak bude všem jasné, že problém spočívá v Ormuzském průlivu, a ne v ukrajinských útocích. Mimochodem, Putin veřejně prohlásil, že nehodlá útoky zastavit a že mu jsou útoky ze strany Ukrajiny ukradené, protože nejsou kritické. Což rovněž podkopává argumenty Trumpa, který za své problémy viní Kyjev.
Putinův cíl je jasný a prolíná se celým jeho projevem – Evropa musí přestat pomáhat Ukrajině a doslova ji předložit Rusku na stříbrném podnose. Celou, ne jen některé regiony. A pokud s tím Evropa souhlasí, nebude tam válka. A také doufá, že lidé v Evropě budou volit proruské politiky, kteří budou loajální k Putinovi, dal to najevo zmínkou o nedávných volbách v Německu: „Pokud se setkáme s agresí, budeme nuceni reagovat. A občané evropských zemí by to měli jasně chápat a rozlišovat mezi naším postojem a postojem současného politického vedení svých zemí. Ale zdá se mi, že toto porozumění existuje, že je zde, a to vidíme právě na výsledcích voleb a náladách v největších evropských zemích.“
Putinův projev byl historický a plný lichotek vůči Číně a Indii, na druhé straně obvinění vůči Západu a Japonsku. Byl také plný výhrůžek a já bych si ho vyložila i tak, že Evropě doslova vyhlásil válku. Nejpřekvapivější na tom všem je, že mnozí mi vyčítají, že údajně vidím hrozbu tam, kde žádná není, že Putin nemá v úmyslu válčit s Evropou a nevede hybridní válku. Svým projevem však Putin jen potvrdil, že mám pravdu a že současnou situaci vyhodnocuji správně.
